72 C 129/2023-82 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované vydání měřicího zařízení označeného výrobním [číslo] sloužícího k měření spotřeby zemního plynu dodávaného do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná ani žalobce se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. 5. Žalobce s žalovanou uzavřeli s účinností od 1. 4. 2013 smlouvu o připojení k distribuční soustavě, přičemž pro odběrné místo č. EIC [anonymizováno] v bytě [číslo] na adrese [adresa žalované], bylo dne 22. 11. 2005 osazeno měřicí zařízení typu ME_158-PR-BK G4, výrobní [číslo] jak vyplývá z doložené servisní zakázky. Součástí smlouvy byl řád provozovatele distribuční soustavy žalobce. Z protokolu ze dne 6. 12. 2016 soud zjistil, že dne 6. 12. 2016 byl v odběrném místě proveden odečet plynoměru. Dne 27. 2. 2023 podal obchodník s plynem žalobci žádost o ukončení distribuce plynu na odběrné místo žalované z důvodu neplacení, a to s požadovaným datem ukončení ke dni 1. 3. 2023, jak vyplývá z předmětné žádosti. Současně z uvedeného soud zjistil, že demontáž měřidla nebylo možné provést pro jeho nepřístupnost, a tak účinek ukončení dodávky plynu nastal dle platných předpisů ke dni 20. 3. 2023. Z protokolu o odpojení dodávky pro nezaplacení vyplývá, že dne 9. 3. 2023 v 9:59 hodin a dne 13. 3. 2023 v 14:05 hodin se žalobce pokusil o realizaci demontáže měřicího zařízení, avšak neúspěšně z důvodu nepřítomnosti zákazníka. Z oznámení o neoprávněném odběru ze dne 23. 3. 2023, odeslaného žalované téhož dne, soud zjistil, že žalobce adresoval žalované oznámení o ukončení distribuce plynu na odběrném místě žalované s účinností ke dni ke dni 20. 3. 2023. Současně byla žalovaná v oznámení upozorněna, že od 21. 3. 2023 do dne provedení skutečné demontáže měřicího zařízení, bude odběr kvalifikován jako neoprávněná distribuce. V této souvislosti byl žalované oznámen termín následující demontáže zařízení, který se měl uskutečnit dne 5. 4. 2023 v době od 7:00 hod. do 9:00 hodin. Z protokolu ze dne 5. 4. 2023 je rovněž zřejmé, že dne 5. 4. 2023 v 7:35 hodin byl proveden neúspěšný pokus o realizaci demontáže měřicího zařízení v bytě žalované. K vydání plynoměru byla žalovaná rovněž vyzvána ze strany žalobce předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2023, podanou k přepravě téhož dne, jak se podává z doloženého podacího lístku. 6. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ energetický zákon“) zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 7. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou slněny ani o předchozím upozornění. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. c) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. 8. Podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako provozovatel distribuční soustavy umístil v odběrném místě spotřeby plynu označeném pod č. EIC [anonymizováno] na adrese žalované, v bytě [číslo] na adrese [adresa žalované], měřicí zařízení označené pod kódem typu ME_158-PR-BK G4, výrobní [číslo]. Měřicí zařízení bylo instalováno za účelem měření spotřeby plynu žalované. Účinek ukončení dodávky plynu nastal dle platných předpisů v souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy ke dni 20. 3. 2023. Ve sjednaném odběrném místě tak od 21. 3. 2023 docházelo k neoprávněnému odběru plynu. Žalobce jakožto vlastník specifikovaného měřicího zařízení má přitom v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na ochranu vůči žalované, která do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje tím, že měřicí zařízení zadržuje. Žalobce byl proto podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona, oprávněn omezit nebo přerušit distribuci plynu. K závěrům soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) soud odkazuje mimo jiné například i na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 385/2012 ze dne 29. 2. 2012, podle něhož žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobce získal přístup do prostor žalované a aby zde přílušný pracovník mohl demontovat plynoměr, k čemuž je oprávněn dle ustanovení § 71 odst. 8 energetického zákona, a tomuto ustanovení nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalované byla uložena povinnost umožnit žalobci přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat, když žalobní návrh znějící na povinnost vydat plynoměr by byl v dané situaci shodný s povinností, která by žalobci umožnila přístup do prostor a následnou demontáž. Žalovaná však v souvislosti s ukončením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do odběrného místa neumožnila žalobci přístup k měřicímu zařízení za účelem demontáže měřicího zařízení, ačkoliv byla ke zpřístupnění objektu prokazatelně vyzvána, a se splněním této povinnosti se tak ocitla v prodlení. Žalovaná přitom v průběhu řízení nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, rozhodl o povinnosti žalované vydat žalobci předmětné měřicí zařízení. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti vydat žalobci specifikované měřicí zařízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 1.500 Kč (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ advokátní tarif“), dále ze tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu, z částky 1.134 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek, a rovněž z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit činí 8.534 Kč. Žalovaná je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.