72 C 214/2023-64 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 84.338,02 Kč s příslušenstvím, která představuje neuhrazenou cenu elektřiny dodávané žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 9. 2021, a to za období od 5. 10. 2021 do 12. 8. 2022, a za období od 13. 8. 2022 do 31. 1. 2023. Žalobce vyúčtoval žalovanému za odběr elektřiny za uvedená období prostřednictvím faktury [číslo] se splatností ke dni 1. 9. 2022 částku ve výši 59.029,09 Kč, přičemž za účelem úhrady dlužné částky žalovaný zaplatil částku ve výši 12.339 Kč, a dále prostřednictvím faktury [číslo] se splatností ke dni 27. 2. 2023 částku ve výši 37.648,02 Kč. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním ze dne 15. 9. 2023) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. 5. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 29. 9. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný byl povinen žalobci za dodávku elektřiny platit sjednanou cenu, což je patrné z této smlouvy. Žalobce vyúčtoval žalovanému prostřednictvím faktury [číslo] ze dne 18. 8. 2022, se splatností ke dni 1. 9. 2022, částku odpovídající nedoplatku za odběr elektřiny v období od 5. 10. 2021 do 12. 8. 2022 ve výši 59.029,09 Kč, jak je rovněž zřejmé z předmětné faktury. Žalovaný za účelem úhrady uvedené dlužné částky zaplatil částku ve výši v celkové výši 12.339 Kč, konkrétně dne 13. 9. 2022 částku 9.839 Kč a dne 31. 10. 2022 částku 2.500 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 13. 2. 2023, se splatností ke dni 27. 2. 2023, vyplývá, že za období od 13. 8. 2022 do 31. 1. 2023 vyúčtoval žalobce žalovanému částku odpovídající nedoplatku za odběr elektřiny ve výši 37.648,02 Kč. Přílohy k jednotlivým fakturám pak obsahují detailní výpočet distribuce elektřiny, platby za související služby v elektroenergetice, technické údaje o měření a výpočet platby za dodávku elektřiny. V informacích pro zákazníky jsou vysvětleny položky obsažené ve výpočtech distribuce, dodávky a souvisejících služeb. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky z titulu splatných faktur, a to mimo jiné předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2023, která byla zaslaná na adresu žalovaného téhož dne, jak plyne z připojeného podacího lístku. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. 6. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to spolu se zákonem č. 58/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). 7. Bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný svým podpisem rovněž vyjádřil souhlas s obchodními podmínkami, jež jsou součástí předmětné smlouvy. V daném závazku vystupoval žalobce jako dodavatel elektřiny a žalovaný jako zákazník. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy, distribuce nebo uskladnění elektřiny a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku elektřiny cenu a za přepravu nebo distribuci elektřiny cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Žalobce tak dostál svému smluvnímu závazku, kdy řádně dodával žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa, žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobci za dodávky elektřiny dohodnutou cenu dle sjednané distribuční sazby a vyúčtování, což však nesplnil, když neuhradil dlužné částky na podkladě jednotlivých žalobcem vystavených vyúčtování. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 46.690 Kč, která byla vyúčtována prostřednictvím faktury [číslo] v celkové výši 59.029,09 Kč, se splatností ke dni 1. 9. 2022, přičemž za účelem úhrady dlužné částky žalovaný zaplatil částku ve výši 12.339 Kč, a dále pak k úhradě dlužné částky ve výši 37.648,02 Kč na podkladě faktury [číslo] se splatností ke dni 27. 2. 2023. Jelikož žalovaný řádně a včas vyúčtované částky za odebranou elektřinu neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a vznikla mu povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na zde uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 20.798 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84.338,02 Kč sestávající z částky 4.500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 3.024 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).