72 C 233/2023-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10.615 Kč s příslušenstvím, která představuje neuhrazenou cenu elektřiny dodávané žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 9. 2016, a to za období od 10. 3. 2022 do 13. 10. 2022. Žalobce uvedenou částku žalovanému vyúčtoval prostřednictvím faktury [číslo] se splatností dne 8. 11. 2022. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil ani poté, co byl ze strany žalobce vyzván k její úhradě prostřednictvím předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. 5. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 19. 9. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný byl povinen žalobci za tyto dodávky elektřiny platit sjednanou cenu, což je patrné z této smlouvy. Žalobce vyúčtoval žalovanému prostřednictvím faktury [číslo] ze dne 25. 10. 2022, se splatností ke dni 8. 11. 2022, částku odpovídající nedoplatku za odběr elektřiny v období od 10. 3. 2022 do 13. 10. 2022 ve výši 10.615 Kč, jak je rovněž zřejmé z předmětné faktury. Příloha k faktuře pak obsahuje detailní výpočet distribuce elektřiny, platby za související služby v elektroenergetice, a technické údaje o měření a výpočet platby za dodávku elektřiny. V informacích pro zákazníky jsou vysvětleny položky obsažené ve výpočtech distribuce, dodávky a souvisejících služeb. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky z titulu splatné faktury, a to upomínkou ze dne 11. 4. 2023, zaslanou na adresu žalovaného téhož dne. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. 6. Soud v projednávané věci aplikoval mimo jiné příslušná ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný svým podpisem rovněž vyjádřil souhlas s obchodními podmínkami, jež jsou součástí předmětné smlouvy. V daném závazku vystupoval žalobce jako dodavatel elektřiny a žalovaný jako zákazník. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy, distribuce nebo uskladnění elektřiny a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku elektřiny cenu a za přepravu nebo distribuci elektřiny cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Žalobce tak dostál svému smluvnímu závazku, kdy řádně dodával žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa, žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobci za dodávky elektřiny dohodnutou cenu dle sjednané distribuční sazby a vyúčtování, což však nesplnil. Soud proto zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobci dluh ve výši 10.615 Kč na základě vyúčtování prostřednictvím faktury [číslo] se splatností ke dni 8. 11. 2022. Jelikož žalovaný řádně a včas dlužnou částku za odebranou elektřinu neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti faktury. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.615 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).