72 C 58/2023-83 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2022 se žalobce domáhal úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 11. 2020. Žalobce dle obsahu uzavřené smlouvy poskytl žalovanému částku ve výši 7.000 Kč s tím, že žalovaný měl žalobci vrátit částku ve výši 8.890 Kč ve lhůtě splatnosti do 20. 12. 2020. Současně žalobce požadoval smluvní pokutu za prodlení se splacením úvěru v částce 2.821 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.5. Ze smlouvy o úvěru a předsmluvních informací ke smlouvě soud zjistil, že dne 20. 11. 2020 uzavřeli účastníci úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrovou jistinu 7.000 Kč převodem na účet žalovaného. Úvěr byl pro případ splnění podmínek akce „První půjčka zdarma“ úročen 0 %, jinak 0,9 % denně z vypůjčené částky (tj. 328,5 % ročně), a byl splatný do 30 dnů od odeslání finanční prostředků žalovanému. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce vystavil žalovanému fakturu č. , tel. číslo, , v níž uvedl splatnost úvěru 20. 12. 2020. Částku 7.000 Kč poukázal žalovanému na účet označený jeho jménem ve smlouvě o úvěru pod č. , č. účtu, v den uzavření smlouvy, tj. 20. 11. 2020, jak soud zjistil z výpisu z bankovního účtu.6. K výzvě soudu týkající se skutečností stran prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobce doložil formulář, v němž žalovaný uváděl zaměstnanecký poměr u zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., s příjmem ve výši 21.500 Kč měsíčně a měsíční celkové výdaje 5.000 Kč, z toho výdaje na úvěr ve výši 1.000 Kč měsíčně. Současně žalovaný uvedl, že žije v pronájmu s partnerem/partnerkou a současně, že žije v domácnosti s další osobou s finančním příjmem. Žalobce uvedl, že pravidelný příjem žalovaného byl ověřen doloženými výplatními listy za měsíce prosinec 2019, leden 2020, říjen 2020 a dále výpisem z účtu za měsíc říjen 2020, které doložil. Z výplatního lístku za měsíc prosinec 2019 se podává, že žalovaný měl zaměstnanecký poměr u zaměstnavatele , Anonymizováno, -, právnická osoba, . s čistým příjmem 21.365 Kč, v lednu 2020 činil jeho příjem částky 15.490 Kč. V měsíci říjnu 2020 byla žalovanému vyplacena na účet částka 18.591 Kč ze strany Zdravotní pojišťovny, současně z výpisu účtu za měsíc říjen 2020 vyplývá, že mu na účet přišla celková částka 19.287 Kč od uvedeného zaměstnavatele. Z doložené kopie OP žalovaného vyplývá, že žalobce ověřil jeho totožnost. Dále žalobce doplnil, že byla učiněna lustrace ohledně osoby žalovaného v databázi SOLUS a insolvenčním rejstříku, kdy žádost o úvěr by v případě negativního záznamu byla automaticky zamítnuta. Formou výpisu ze systému Kontomatik byl doložen náhled do bankovnictví žalovaného na účtu č. , č. účtu, s tím, že zůstatek na účtu dosahoval ke dni výpisu částky 0,44 Kč. Z výpisu z předmětného účtu jsou rovněž zřejmé výplaty výše uvedených mezd žalovanému, nadto i výplata mzdy za měsíc září 2020 ve výši 19.440 Kč.7. Z předžalobní výzvy a doručenky ze dne 28. 1. 2022 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby, podané k odeslání na adresu žalovaného téhož dne.8. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZSÚ“).9. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži.15. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části týkající se zaplacení jistiny úvěru.17. Soud se předně zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 7.000 Kč a žalovaný by žalobci tuto částku vrátil spolu s úrokem ve výši 1.890 Kč, a to ve lhůtě splatnosti 30 dnů do dne 20. 12. 2020. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky je třeba zahrnout pod spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).18. V rámci posouzení otázky, zda žalobce splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného – dlužníka, dospěl soud k závěru, že věřitel při zkoumání solventnosti žalovaného vycházel především z údajů tvrzených dlužníkem v žádosti o úvěr, jež byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalobce ověřil příjmy žalovaného, které dosahovaly nepravidelných částek, dle žalovaného od 15.490 Kč měsíčně až po 21.365 Kč měsíčně. Dále žalobce sice uvedl, že učinil lustrace ohledně osoby žalovaného v databázích prověřujících aktiva, pasiva a další žalovaným tvrzené skutečnosti, byť konkrétní výstup o učiněné lustraci soudu nebyl doložen. Částku měsíčních výdajů žalovaný uváděl