104 C 154/2023-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které žalobce žalovanému poskytl revolvingový úvěr až do výše limitu , částka, , kdy se žalovaný zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Žalovaný vyčerpal celkem , částka, a uhradil celkem , částka, . Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobce pohledávku žalovaného ke dni , datum, zesplatnil. Dopisem ze dne , datum, byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje celkem částku , částka, , tj. jistina ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, s roční úrokovou sazbou 26,28%, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z dlužné částky.5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný celkem vyčerpal částku , částka, a uhradil celkem , částka, .6. Z úvěrové zprávy, potvrzení o provedení bonity klienta, kopie obrazovky z výpisu z účtu sdělení žalobce ohledně MLS výpočtu bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí , částka, , příjem partnera činí , částka, a splátky jiným společnostem činí , částka, . Žalovaný dále uvedl, že je svobodný a bydlí v podnájmu. Dle výpočtu MLS se podává, že jde o interní výpočet žalobce, kde je uveden příjem žalovaného ve výši , částka, , jako výdaj životní minimum , částka, , splátky jiným společnostem ve výši , částka, , a výše přechválené splátky ve výši , částka, . Dále je uveden příjem ostatních členů domácnosti ve výši , částka, . Z kopie obrazovky výpisu z účtu není zřejmé, komu účet patří, je zde pouze zřejmé, že na účet byla připsána částka , částka, , kdy odesílatelem byla pravděpodobně společnost PENNY MARKET s.r.o.7. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, byl proto žalobcem vyzván k úhradě s upozorněním na možnost soudního vymáhání.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.14. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.16. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce v rámci řízení uvedl, že při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházel ze statistického modelu, kde vypočítal z měsíčních příjmů a výdajů, zda skutečně žadatel může splácet částku odpovídající splátce úvěru. Žalobce při tomto výpočtu zohledňuje rodinné postavení klienta, vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti, kdy dále provádí lustraci v registrech NRKI, CEE a ISIR. Pokud jde o ověřování skutečných příjmů a výdajů, tyto žalobce neprováděl, neboť má za to, že doložení například potvrzení zaměstnavatele o příjmech je nedostatečně a lze padělat, taktéž nemusí být nutně aktuální a není jisté, že tohoto příjmu bude žadatel dosahovat po celou dobu úvěrového vztahu. Pokud jde o výdaje, u těchto žalobce uvedl, že si spotřebitel není řady svých výdajů často vědom a dokladování výdaje je problematické, neboť si spotřebitelé žádné doklady o svých výdajích neukládají.17. Z provedeného dokazování a předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobce sice bonitu žalovaného zkoumal, avšak takovým způsobem, že došlo ke zkreslení majetkové situace žalovaného, kdy žalobce neměl řádně podloženou schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný uvedl pouze svůj příjem a příjem partnera, které nijak nedoložil jakoukoliv výplatní páskou či potvrzením zaměstnavatele. Pokud jde o předloženou kopii obrazovky z bankovního účtu, z této není zřejmé, o čí účet se jedná a nelze tak dovodit, že by se mělo jednat o příjem žalovaného. Pokud jde o výdaje, u žalovaného byl uveden výdaj pouze životního minima ve výši , částka, , splátky jiným společnostem , částka, a případné splátky , částka, , výdaje celé pak byly uvedeny ve výši , částka, . V tomto ohledu je nutné uvést, že posuzování schopnosti splácet žalovaného na základě příjmů celé domácnosti (pokud by byly opravdu doloženy) není objektivní, neboť žalovaný nežije s manželem, kde by se dalo uvažovat o plnění v rámci společného jmění manželů, kdy i dluhy manžela zavazují druhého z manželů, ale žije ve společné domácnosti s partnerem. Žalovaný je navíc dospělý a svéprávný, kdy jeho dluhy nemohou být vymáhány po jeho partnerovi či případně po jiných osobách žijících s žalovaným ve společné domácnosti. V tomto ohledu je tak příjem celé domácnosti zcela bezpředmětný, protože splácet dluh má výhradně žalovaný, a tudíž je důležitý pouze jeho příjem. V případě zohledňování celé domácnosti by tak připadaly výdaje, kdy lze pochopit, že se více osob dělí o náklady na bydlení, nájem a zálohy na služby. V tomto případě však žalobce nezkoumal blíže ani výdaje žalovaného samotné, ani výdaje celé domácnosti, kdy jsou uvedeny pouze minimální výdaje domácnosti ve výši , částka, , životní minimum dospělého člena domácnosti ve výši , částka, , splátky jiným společnostem , částka, a případná měsíční splátka ve výši , částka, . Ačkoliv žalobce uvádí, že si spotřebitel není řady svých