18 C 193/2023-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou soudu podanou dne 13. 12. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z důvodu že žalovaná dne 22. 12. 2008 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společnosti , právnická osoba, , smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, celkem tedy částku 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být splaceny v hotovosti k rukám pověřené osoby. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila částku 1 000 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek, žalovaná se od 29. 12. 2009 dostala do prodlení s úhradou částky 24 440 Kč. Splatnost poslední splátky byla ke dni 28. 12. 2009. Na základě smlouvy o postoupení ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele společnost , Anonymizováno, ., následně došlo k postoupení na žalobce smlouvou ze dne 24. 8. 2018, účinnost smlouvy ke dni 24. 8. 2018, žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 1. 10. 2018. Žalobce na výzvu soudu kromě jiného doplnil, že požadovaný kapitalizovaný úrok, neboli zbytek souhrnného poplatku, představuje náklady spojené s půjčkou za dobu jejího trvání, tj. od 22. 12. 2008 do 28. 12. 2009, kdy výše takového úroku činí 69,6 %.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů zjistil, že žalovaná a společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřeli dne 22. 12. 2008 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen „předmětná smlouva o půjčce“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15 000 Kč a žalovaná si zavázala vrátit kromě této částky také souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, celkem tedy se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit částku 25 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy, žalovaná zde současně potvrdila, že částku 15 000 Kč převzala v hotovosti. Součástí předmětné smlouvy o půjčce nedílnou byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, kterou žalobce doložil, z těchto vyplývá, že RPSN půjčky v trvání 53 týdnů činí 206,8 %. S ohledem na sjednané počty týdenních splátek (53) lze uzavřít, že po dobu trvání této půjčky od 22.12.2008 do 28.12.2009 činil úrok 69,6 %., po zaokrouhlení tedy cca 70 % úrok. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce částku 1 000 Kč. Žalobce soudu doložil dále smlouvy o postoupení pohledávky spolu s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky, podací archy, konečně také předžalobní výzvu ze dne 18. 11. 2022 spolu s dokladem odeslání.5. Dle § 3028 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platem znění (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odstavce 3 věta prvá není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákon, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.6. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvu o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Dle § 658 odstavec 1 obč. zák při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Dle § 39 obč. zák. neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.9. Při právním posouzení věci soud dovodil, že ve věci je zapotřebí použít občanský zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 40/1964 Sb., a to v souladu s ustanovením § 3028 odstavec 3 o.z. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák., a to jako smlouvu spotřebitelskou, současně tedy i dle § 52 a následujících obč. zák. a dle zákona č. 321/2001 Sb., kdy na základě této předmětné smlouvy o půjčce byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 25 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, když tzv. odměna za tuto půjčku byla ve výši 10 440 Kč, přičemž doba trvání této půjčky byla 53 týdnů, tedy úrok zhruba 70 %. Takto sjednaný úrok není v souladu s ustanoveními o spotřebitelské smlouvě, kdy zakládá velkou nerovnost mezi stranami a především není v souladu s dobrými mravy, když se v tomto případě jedná o tzv. lichevní smlouvu. Předmětná smlouva o půjčce tak odporuje zákonu, současně se také příčí dobrým mravům, proto je v souladu s ustanovením § 39 obč. zák. neplatná. K této absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované, je třeba hodnotit jako bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit (§ 451 a násl. obč. zák.). Žalovaná uhradila částku 1000 Kč, tedy je povinna vrátit ještě z poskytnuté částky 15 000 Kč částku 14 000 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu žalobce jako důvodnou a vyhověl jí. Ohledně příslušenství soud odkazuje na ustanovení § 1970 oz., když žalovaná se dostala v prodlení až v návaznosti na výzvu žalobce před podáním žaloby ze dne 18.11. 2022, kdy měla stanovenou lhůtu do 29. 11. 2022, dostala se tak do prodlení od 30. 11. 2022, když výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. V tomto rozsahu proto bylo žalobě vyhověno, ve zbytku pak došlo k zamítnutí žaloby.10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odstavec 2 o. s. ř., kdy s ohledem na požadované příslušenství dospěl soud k závěru, že účastníci byli v poměru přibližně stejně úspěšní a neúspěšní, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřísluší náhrada nákladů řízení.