249 C 4/2023-84 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 71.120 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne 21. 4. 2022 uzavřel smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný čerpal částku 55.000 Kč a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit ve čtyřiceti osmi pravidelných měsíčních splátkách po 2.940 Kč (smluvní úrok byl sjednán ve výši 57,31 % ročně). V rozporu s ujednáním účastníků žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 5.940 Kč, jinak ničeho. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání nařízenému na 9. 1. 2024, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:4. Z listiny označené jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, Hodnocení klienta“ soud zjistil, že v ní je uveden příjem ze zaměstnání v částce 22.700 Kč měsíčně, výdaje (životní minimum) v částce 3.860 Kč měsíčně, náklady na bydlení v částce 3.384 Kč měsíčně, žádné jiné příjmy ani výdaje v přehledu uvedeny nejsou. „Rezerva“ (vypočtena prostým odečtem výdajů od příjmů) je vypočtena v částce 14.456 Kč. K dotazu, zda žalobce správnost těchto údajů před uzavřením smlouvy ověřoval, žalobce při jednání dne 9. 1. 2024 uvedl, že „vycházel z částky životního minima jako tabulkové částky, neověřoval konkrétní výdaje žalovaného (…)“, a že „vycházel z toho, že je na úvěru poskytována bagatelní částka“. Na listině „hodnocení klienta“ je dále uvedeno, že žalovaný má „vlastní bydlení“. Zda tuto informaci žalobce před poskytnutím úvěru ověřoval, zůstalo nejasné (na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , žalobce v tomto směru nereagoval, při jednání ve věci na dotaz soudu zástupce žalobce sdělil, že „toto mu není známo, musel by to ověřit u klienta“. Za účelem telefonického kontaktu s klientem žádal o přerušení jednání, této jeho žádosti bylo vyhověno, nicméně ani poté chybějící skutková tvrzení nedoplnil. S ohledem na zjištění soudu o tom, že žalobce neověřoval nijak výdaje žalovaného, když vycházel ze statistických částek životního minima a výdajů na bydlení, se soudu zjišťování, zda žalobce ověřoval tvrzení o vlastním bydlení, jeví jako nadbytečné. Bez ohledu na tuto dílčí otázku je zřejmé, že žalobce nezjišťoval reálné výdaje žalovaného (vycházel pouze ze statistických údajů apod.), což vede k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, byla-li uzavřena (k tomu srov. níže). Pro nadbytečnost tak soud již při jednání nepoučoval a nevyzýval žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, pokud jde o otázku ověřování, zda žalovaný měl skutečně vlastní bydlení.5. Z výpisu z účtu žalovaného za období 5. 6. 2021 – 8. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný měl příjem ze mzdy v částce 17.806 Kč (zaměstnavatel , právnická osoba, .), na výpisu je patrná řada plateb, u nichž není zřejmý jejich účel (například 11. 6. 2021 odchozí platba 6.000 Kč s popisem „Tonda“, dne 14. 6. 2021 odchozí platba v částce , právnická osoba, Kč s popisem „, Anonymizováno, “), mohlo by se například jednat o plnění výživného apod. To však samo o sobě bez dalšího z výpisu není zřejmé. Za podstatné nicméně soud považuje to, že kreditní položky jsou uvedeny v částce 17.906 Kč, debetní položky jsou uvedeny v částce 18.027,23 Kč, tj. žalovaný měl výdaje vyšší než příjmy, a konečný zůstatek byl 4,42 Kč. Reálné hospodaření žalovaného (nikoli tabulkové či statistické údaje) tedy vypovídá o tom, že žalovaný neměl úspory, z nichž mohl úvěr splácet, a jeho příjmy sotva postačovaly k pokrytí jeho reálných výdajů (ve sledovaném období dokonce výdaje o 121,23 Kč převýšily příjmy). Žalobce při zvažování úvěruschopnosti žalovaného neměl jiné než tyto informace (srov. jeho tvrzení, že nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného jinak než nad rámec toho, co uvedl a soudu předložil).6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že žalovanému byla zúčtována a vyplacena mzda za prosinec 2021 v částce 16.042 Kč.7. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že za leden 2022 byla žalovanému zúčtována a vyplacena mzda v částce 24.194 Kč.8. Z výpisu záznamů s registru SOLUS ze dne 21. 4. 2022 v 10.53.16 hodin (tj. před časem uvedeným v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru) soud zjistil, že k uvedenému datu a času neměl žalovaný žádný záznam o dlužných částkách po splatnosti. Z jakého důvodu byla tato lustrace provedena předtím, než žalobci měl být doručen návrh na uzavření smlouvy o úvěru, není zřejmé, nicméně tato otázka není určující pro posouzení ve věci, proto se jí soud dále nezabýval.9. Z listiny nadepsané „Osobní data“ soud zjistil, že žalobce hodnotil žalovaného skórem 469, což znamená, že žalovanému byl přiznán „maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů“).10. Z listiny označené jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ soud zjistil, že tato listina je formulářem, na němž je jako osoba činící nabídku uveden žalovaný, na listině nicméně není připojen jeho vlastnoruční podpis, pouze číselný kód a časový údaj 21. 4. 2022 15.06.13. V místě akceptační doložky je nečitelný podpis osoby, časový údaj 21. 4. 2022 16.19.59 a informace o tom, že osoba jedná za žalobce. Bez dalšího soud touto listinou nevzal za prokázané, že by žalovaný projevil vůli být vázán obsahem této listiny. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru, byla-li uzavřena (k otázce neplatnosti srov. níže), se však soud pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda smlouva skutečně byla uzavřena, a pokud ano, zda ve znění tvrzeném žalobcem (závěr o uzavření smlouvy by neměl vliv na posouzení ve věci). Z tohoto důvodu soud žalobci neposkytl ani žádné poučení a nevyzýval jej k doplnění označení důkazů při jednání (učinil tak nicméně v rámci přípravy na jednání, a to usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. 249 C 4/2023-55, na které žalobce v tomto směru nereagoval).11. Z přípisu žalobce ze dne 22. 4. 2022 soud vzal za prokázané, že jím žalobce sdělil žalovanému, že „schválil úvěr ke smlouvě o úvěru č. , č. účtu, “. Z připojené kopie obálky je zřejmé, že listina byla žalovanému odeslána na korespondenční adresu uvedenou ve „smlouvě“ (resp. ve formuláři návrhu smlouvy) ze dne 21. 4. 2022, na této adrese si žalovaný zásilku nepřevzal a tato se jako nedoručená vrátila zpět žalobci ((25. 4. 2022 byla zásilka uložena na poště, dne 11. 5. 2022 se vrátila žalobci jako nedoručená).12. Přesto žalobce dne 21. 4. 2022 (tj., ještě před odeslání informace o „akceptaci návrhu“ smlouvy o úvěru) žalovanému vyplatil částku ve výši 55.000 Kč na jeho bankovní účet (srov. doklad o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalobce a žalovaného).13. Z listiny označené jako „karta klienta“ soud zjistil, že hned první splátku žalovaný zaplatil opožděně (splátka 2.940 Kč byla splatná dne 20. 5. 2022, žalovaný ji zaplatil dne 1. 6. 2022), stejně tak druhou splátku (splátka 2.940 Kč byla splatná dne 20. 6. 2022, žalovaný ji zaplatil dne 21. 6. 2022). Žádnou další platbu pak již žalovaný neprovedl.14. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2023 soud vzal za prokázané, že jí žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částek, jež rozvedl. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že výzva byla žalovanému odeslána dne 25. 1. 2023 na adresu, která je ve smlouvě o úvěru ze dne 20. 2. 2020 uvedena jako korespondenční.15. Z ostatních listin označených a provedených k důkazu soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Pokud jde o několik výzev k zaplacení (22. 8. 2022, 20. 9. 2022, 25. 9. 2022.), soud nevzal za prokázané, že tyto listiny byly žalovanému odeslány. Tato otázka nicméně nebyla určující pro rozhodnutí ve věci, proto se jí soud dále nezabýval, pro nadbytečnost nepoučoval a nevyzýval žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.16. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 21. 4. 2022 byl vygenerován návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru. Podpis této listiny či jiné vyjádření, že žalovaný chce projevit svou vůli, pokud jde o obsah této listiny, soud nevzal za prokázané (ze shora uvedených důvodů se nicméně pro nadbytečnost touto otázkou nezabýval). K tomuto návrhu žalobce dne 21. 4. 2022 připojil svůj podpis v části „akceptační doložka“. Téhož dne žalovanému vyplatil částku 55.000 Kč. Teprve následujícího dne (22. 4. 2022) odeslal žalovanému sdělení, jímž ho o akceptaci informoval. Tuto písemnost si žalovaný nepřevzal. Před uzavřením smlouvy žalobce nijak reálně neověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Provedl-li lustraci v několika registrech (Sol