261 C 15/2023-40 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 56 748,26 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním za měsíce leden 2022 až květen 2022 (do 13.5.2022), a to za užívání bytu na , adresa, č. or. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , který je ve vlastnictví žalobce (dále jen „byt“). Svůj závazek vůči žalobci uznala podpisem Uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 13.5.2022.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav, když vycházel z výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy ze dne 30.11.2021 a vyúčtování služeb za rok 2022, Uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 13.5.2022 a korespondence týkající se upomínání. Žalobce s žalovanou dne 30.11.2021 uzavřeli nájemní smlouvu na byt o velikosti 1,5+1 v prvním nadzemním podlaží domu vpravo na , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, včetně movitého vybavení na dobu neurčitou s účinností od data podpisu smlouvy. Nájemné bylo sjednáno ve výši 10 000 Kč a zálohy na služby poskytované s užíváním bytu ve výši 3 500 Kč měsíčně. Splatnost byla stanovena k patnáctému dni v měsíci, za nějž mělo být hrazeno. Žalovaná uhradila část sjednané jistoty ve výši 8 000 Kč, která jí měla být vrácena ke dni skončení nájmu. Nájem skončil dohodou a předáním bytu žalobci dne 13.5.2022. Téhož dne žalovaná podepsala listinu nazvanou Uznání dluhu a dohoda o splátkách obsahující prohlášení, že uznává svůj dluh vůči pronajímateli ve výši 67 735 Kč a částku se zavazuje zaplatit nejpozději do 25.5.2022. Obsahem uznání však není bližší specifikace částky, ani výše a termíny zmiňovaných splátek, o kterých s v ní hovoří.4. Z faktury č. , hodnota, ze dne 31.5.2022 se splatností 10.6.2022 pak soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval služby poskytované s užíváním bytu (elektřina, plyn, vodné a stočné) za období od 1.1.2022 do 13.5.2022 a po odečtení složené kauce požadoval zaplacení částky 12 554,71 Kč.5. Žalovaná nereagovala na zaslanou upomínku ze dne 1.6.2022 ani na předžalobní výzvu z 29.3.2023.6. Po právní stránce je nárok žalobce zcela důvodný. Mezi stranami existoval závazkový právní vztah ve smyslu ustanovení § 2235 o.z., v němž žalobce vystupoval jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně. Žalobce splnil řádně svou povinnost přenechat žalované do užívání byt, žalovaná ovšem svou povinnost platit dohodnuté nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve smyslu ustanovení § 2246 odst. 1 a ustanovení § 2247 o.z. řádně nesplnila. Výše nájemného byla stanovena v písemné smlouvě, stejně jako úhrady za plnění spojená s užíváním bytu. Po skončení nájmu navíc žalobce služby řádně vyúčtoval. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 56 748,26 Kč, která zahrnuje jak dlužné nájemné, tak dlužné úhrady a konečné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za výše uvedené období. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých plnění, částečně v kapitalizované výši.7. Jak bylo již uvedeno výše, dohoda o uznání dluhu předložená žalobcem není dostatečně určitá. Soud z ní však podpůrně dovodil pravdivost tvrzení žalobce alespoň v obecné rovině, neboť žalovaná listinu evidentně podepsala.8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 13 878 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 838 Kč, odměny za převzetí zastoupení, sepis a podání žaloby a za předžalobní upomínku po 3 380 Kč dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.), tří náhrad hotových výloh dle ust. § 13 a.t. ke každému z úkonů právní pomoci ve výši 300 Kč.