29 C 246/2023-74 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 480 Kč a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, dne 29. 8. 2008 uzavřeli písemně smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému přenechal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž první 7. den od doby uzavření smlouvy, a to hotově do rukou ujednané osoby. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaný však nezaplatil splátky řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnil celkem 480 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na poplatek, poté na jistinu. Následně právní předchůdce žalobkyně a další právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 19. 6. 2015 písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na dalšího právního předchůdci žalobkyně. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne 24. 8. 2018 písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 15 000 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 15 000 Kč, souhrnného poplatku 9 960 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Z výpisu z obchodního rejstříku , Anonymizováno, , zákaznické karty, smlouvy o půjčce z 29. 8. 2008, Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, e-, Anonymizováno, upomínky ze dne 11. 4. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 5. 6. 2019 a výpisu z účtu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, dne 29. 8. 2008 uzavřeli písemně smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému přenechal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně, za co je, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž první 7. den od doby uzavření smlouvy, a to hotově do rukou ujednané osoby. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaný však nezaplatil splátky řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnil celkem 480 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na poplatek, poté na jistinu. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o úroku a souhrnném poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalovaného řádně. Soud tedy plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný pak ve skutečnosti nezaplatil (pouze) 14 520 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky z 19. 6. 2015, včetně přílohy č. , hodnota, , oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, oznámení o postoupení, včetně podacího archu soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a další právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 19. 6. 2015 písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na dalšího právního předchůdci žalobkyně. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne 24. 8. 2018 písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 14 500 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 14 520 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení.Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Soud právně posoudil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit souhrnný poplatek, to vše ve splátkách. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (v souladu s přechodným ustanovením zákona dle § 2 písm. a) zák. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelském úvěru a o změně zákona č. 64/1968 Sb.). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit souhrnný poplatek, je však neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy a obchází zákon (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 39 obč. zák.). Souhrnný poplatek, (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy navíc strany si neujednaly dostatečně určitě, za co poplatek, resp. jeho složky jsou, činí 10 440 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 15 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy poplatek dosahoval 70 % půjčky, kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno dostatečně určitě, za co poplatek, resp. jeho jednotlivé složky jsou, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejprve na poplatek, poté na jistinu. Žalovaný však nezaplatil splátky řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnil celkem 480 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na poplatek, poté na jistinu. Vzhledem k tomu, že soud posoudil ujednání ve smlouvě o úroku a souhrnném poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalovaného řádně. Soud tedy plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný pak ve skutečnosti nezaplatil (pouze) 14 520 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 517 odst. 2 obč. zák.). Následně právní předchůdce žalobkyně a další právní předchůdce žalobkyně uzavřeli písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na dalšího právního předchůdci žalobkyně. Poté právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 14 520 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 14 520 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky jistiny od 2. 7. 2015 do zaplacení. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 520 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a ve zbytku, tj. co do souhrnného poplatku 9 960 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 60 % návrhu v žalobě, neúspěch pak v rozsahu cca 40 % (úspěch žalovaného). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému ve výši 20 % celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal celkové náklady řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. 20 % z celkových nákladů řízení tak činí 451 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 451 Kč (výrok III.).