29 C 280/2023-29 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky 17 000 Kč, souhrnného poplatku 11 332 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, dne , datum, uzavřeli písemně smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně žalované přenechal peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 832 Kč, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 549 Kč, přičemž první 7. dle od data uzavření smlouvy. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na poplatek, poté na jistinu. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 500 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl na poplatek. Žalovaná nesplácela řádně a včas. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 28 332 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 17 000 Kč, souhrnného poplatku 11 332 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky jistiny od 2. 7. 2015 do zaplacení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Soud z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o půjčce ze dne , datum, , smluvních podmínek, předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2023 včetně podacího archu zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, dne , datum, uzavřeli písemně smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně žalované přenechal peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 832 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně za co je, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 549 Kč, přičemž první 7. dle od data uzavření smlouvy. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na poplatek, poté na jistinu. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 500 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl na poplatek. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o souhrnném poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočet plnění žalované řádně. Soud tedy plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila (pouze) 16 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně přílohy a oznámení o postoupení včetně podacího archu soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni a oznámil to žalované. Celková dlužná částka tak nyní činí 16 500 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 16 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od 1. 9. 2023 do zaplacení.Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Soud právně posoudil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce přenechal žalované peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala tyto vrátit a zaplatit souhrnný poplatek, to vše ve splátkách. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 657 obč. zák. ve spojení s § 2 písm. a) zák. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit souhrnný poplatek je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 39 obč. zák.). Poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy navíc strany si neujednaly dostatečně určitě, za co poplatek je, činí 11 832 Kč, spotřebitelský úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 17 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy poplatek dosahoval 70 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno dostatečně určitě, za co poplatek, resp. jeho jednotlivé složky jsou, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení poplatku. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 500 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl na poplatek. Vzhledem k právnímu posouzení soudu výše, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o souhrnném poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalované řádně. Soud tedy plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila (pouze) 16 500 Kč. Žalovaná se tím dostala do prodlení. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 517 obč. zák.). Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 524 obč. zák.). Celková dlužná částka tak nyní činí 16 500 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 16 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od 1. 9. 2023 do zaplacení. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a ve zbytku, tj. co do částky 500 Kč, souhrnného poplatku 11 332 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 40 % návrhu v žalobě, neúspěch pak v rozsahu cca 60 % (úspěch žalované). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalované ve výši 20 % celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal celkové náklady řízení 2 252 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. 20 % z celkových nákladů řízení tak činí 451 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 451 Kč (výrok III.).