36 C 191/2023-66 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 8. 2023 určení, že darovací smlouva ze dne 14. 6. 2018, na základě které došlo k převodu bytové jednotky č. , Anonymizováno, nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, , to vše v obci , jméno FO, , v katastrálním území , jméno FO, , spolu se spoluvklastnickým podílem na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, (dále jen darovací smlouva, nemovitost). Tvrdila, že je sestrou žalované, jejich společná matka , jméno FO, , nar. , datum, je umístěna v domovu se zvláštním režimem na adrese , adresa, , , jméno FO, -, adresa, , žalobkyně žije dlouhodobě v zahraničí, v , Anonymizováno, , stejně tak i její další sestra. O matku proto pečuje žalovaná, matka má stařeckou demenci, má strach z žalované a jejího manžela, je však na žalovanou odkázaná s péčí, matka měla značné finanční obnosy na vkladních knížkách, přesto si žalovaná žalobkyni stěžovala, že nemá peníze na zajištění péče o matku a z toho důvodu musí být umístěna matka v domově důchodců. Žalobkyně opakovaně nabízela finanční pomoc, aby matka v domově nemusela být umístěná, proto chtěla po žalované dokumentací prokazující finanční problémy matky, žalovaná se odmlčela a nic jí nedala. Stejně se snažila matce pomoci i třetí sestra , Anonymizováno, žijící v , Anonymizováno, . Žalobkyně se dozvěděla, že 14. 6. 2018 byla uzavřena darovací smlouva, dle které matka darovala předmětné nemovitosti žalované. Je přesvědčena, že žalovaná matku úmyslně umístila do domova, aby tím vyklidila byt a využila stařecké demence matky a donutila ji podepsat darovací smlouvu, aby byt nebyl předmětem dědického řízení, kdy by jako dědicové vystupovali žalobkyně, žalovaná a , Anonymizováno, . Matka navíc žalované darovala dům v obci , adresa, darovací smlouvou ze dne 15. 5. 2009, o čemž žalobkyně nevěděla. Pokud by byl zjištěn nedostatek vůle matky při podpisu darovací smlouvy, byla by tato neplatná z důvodu její stařecké demence, kdy jednala v duševní poruše nebo i z důvodu rozporu s dobrými mravy pro chování žalované, která měla o matku pečovat a ne jí umístit do domova důchodců. Naléhavý právní zájem na určení odůvodnila tím, že je podvodem, kterým se žalovaná obohatila na úkor matky, která dle žalované nemá finanční prostředky pro svůj život, že je proti dobrým mravům, kdy žalovaná zneužila při péči o administrativní záležitosti matky její zdravotní stav, aby získala prospěch na její úkor a na úkor ostatních sester a že žalovaná zasahuje do ústavního práva matky na majetek, popř. do práva na majetek žalobkyně a sestry , Anonymizováno, a popírá přání matky rozdělit majetek rovným dílem mezi všechny tři dcery. Odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. PL.ÚS - st. 21/05, na komentář občanského soudního řádu I. Díl.6. vydání , právnická osoba, ., jméno FO, 2003, str. 259. Lze předpokládat, že žalovaná zneužila špatného zdravotního stavu matky a při převodu nemovitosti ji úmyslně uvedla v omyl. Pokud by došlo ke zlepšení jejího zdravotního stavu, nemá se kam vrátit. Poté, co se o převodu dozvěděla, podala trestní oznámení na žalovanou, o odložení věci nebyla ze strany policie vyrozuměna a občanskoprávní žalobu podala neprodleně poté, co stav věci před policií zjistila při své další návštěvě ČR, kdy jí však žádné informace policie neposkytla telefonicky ani jiným způsobem dálkové komunikace.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že neexistuje žádný naléhavý právní zájem žalobkyně na určení neplatnosti smlouvy, o maminku se stará, neboť obě sestry žijí v zahraničí, žalobkyně od roku 2015 do ČR přestala pravidelně jezdit a maminku navštívila cca pouze 3x. Potvrdila, že maminka na ni převedla v roce 2018 byt na , adresa, , , jméno FO, darovací smlouvou ze dne 14. 6. 2015, o byt se žalovaná od té doby stará, hradí veškeré náklady a drží ho, aby její maminka mohla byt užívat, pokud by se chtěla vrátit domů. Maminka v době převodu se tento úkon rozhodla učinit sama, byla svéprávná, nebyla omezena ve svéprávnosti, její podpis na darovací smlouvě byl učiněn svobodně a vážně, bez nátlaku a za přítomnosti úřední osoby, která podpis ověřovala, v roce 2020 policejnímu orgánu bez nátlaku a bez přítomnosti žalované sdělila, že nedává souhlas k trestnímu stíhání žalované pro údajný trestní čin podvodu a že byt na ni skutečně převedla. Od doby, kdy maminka začala pomoc potřebovat se o ni žalovaná společně se svým prvním i druhým manželem stará, o maminku osobně pečuje dlouhodobě, péče o ni byla problematická, nesnášela kohokoliv dalšího, kdo s ní měl sdílet byt, a to včetně pečovatelky, která ji do června 2012 poskytovala 24 hod. péči. Není pravdou, že by ji žalobkyně finanční pomoc nabízela, z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu a potřeby intenzivnější péče o maminku žalovaná od září 2015 začala chodit do práce jen v pondělí, maminka přestávala postupně chodit, stále vnímá realitu, aktuálně má v domově zajištěnou celodenní i noční péči, možnost bezbariérové koupelny, speciální zvedací zařízení v polohovací posteli a k zajištění, aby neměla proleženiny. Dále namítla, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby a odkázala na rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 3820/2009 ze dne 11. 1. 2011.3. Soud provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, ze dne 13. 6. 2023, výpisem z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, z téhož dne - vše v k. ú. , jméno FO, a darovací smlouvou ze dne 14. 6. 2018 uzavřenou mezi žalovanou a matkou účastnic tohoto řízení.4. Z výše citovaných listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná je zapsána jako vlastník nemovitostí blíže specifikovaných ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, a to na základě darovací smlouvy ze dne 14. 6. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 14. 6. 2018. Z písemné smlouvy ze dne 14. 6. 2018 uzavřené mezi , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, jako obdarovanou soud zjistil, že předmětná nemovitost je ve smlouvě popsána, že dárce smlouvou daruje obdarovanému celou popsanou věc nemovitou s jejími součástmi, příslušenstvím a vybavením, že obdarovaný tento dar přijímá. Smluvní strany prohlásili, že si smlouvu před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřená po vzájemném projednání, podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni ani za nijak jednostranně nevýhodných podmínek. Dárkyně , jméno FO, podepsala tuto smlouvu 14. 6. 2018 před ÚMČ města , jméno FO, , Bnro-, adresa, po předložení svého občanského průkazu, stejně tak i žalovaná.5. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.6. Určovací žaloba je žalobou výjimečnou a lze se skutečně domáhat určení, že existuje nějaké právo, a to zejména právo vlastnické chráněné takovou žalobou. Z podané žaloby zcela jednoznačně vyplývá, že žalobkyně chce dosáhnout podáním takovéto žaloby změnu vlastnického práva k nemovitosti ve prospěch matky účastnic tak, aby následně tyto nemovitosti mohly být předmětem dědického řízení.7. V žádném případě se nemůže žalobkyně domáhat určení, že je neplatná darovací smlouva, určovací žaloba slouží mimo jiné na ochranu vlastnického práva tak, jak vyplývá i z judikatury a komentáře o. s. ř., na které odkazují obě procesní strany. Je však pouze naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti, kdy soud jako předběžnou otázku řeší platnost darovací smlouvy a pokud dospěje k závěru, že je neplatná, určí, že je vlastníkem někdo jiný. Pravomocný rozsudek je pak zaslán do katastru nemovitosti, který provede zápis o změně vlastnického práva, pokud takové žalobě vyhoví. Aby posoudil soud platnost či neplatnost darovací smlouvy, musela být podána žaloba na určení vlastnického práva. Soud proto zamítl návrh obou účastnic tohoto řízení na provádění všech dalších důkazů a žalobu v plném rozsahu zamítl.8. O náhradě náhradů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátkou, přičemž vycházel dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) z tarifní hodnoty 113.000 Kč, kdy se jedná o určení neplatnosti právního jednání, jde-li o nemovitou věc. Odměna v souvislosti se zastoupením za 1 úkon právního zastoupení dle § 7 AT činí 5.620 Kč. Úspěšné žalované náleží právo na odměnu právní pomoci za 4 úkony (převzetí právního zastoupení, písemná vyjádření ve věci ze dne 5. 11. 2023 a 11. 4. 2023, účast právní zástupkyně při jednání u soudu), tj. 4x 5.620 Kč = 22.480 Kč + 4x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci, tj. celkem 23.680 Kč. Tuto částku je povinna žalobkyně zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované.