36 C 33/2024-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 10. 2023 po žalovaném zaplacení částky 12.948 Kč s přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, jako příspěvku dle zák. č. 168/1999 Sb. v souvislosti s tím, že žalovaný provozoval motorové vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti).2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, během celého řízení zůstal naprosto nečinný.3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.4. Z údajů o vozidle, výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, 1. upomínky k úhradě, 2. upomínky k úhradě, předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen vozidlo), které je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 1. 11. 2021 do 16. 3. 2022, po dobu 136 dnů k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku činí 12.648 Kč na toto období. Žalovaný nereagoval na výzvu žalobkyně a příspěvek neuhradil. Žalovaný dluží celkově částku 12.948 Kč, která sestává ze základu příspěvku - 93 Kč x počet nezaplacených dnů, tj. 136 = 12.648 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.5. Soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je po právu, nárok žalobkyně vyplývá ze zák. č. 168/1999 Sb., a to zejména z ust. § 1 odst. 2, § 4 odst. 1, 3, 4, 6 citovaného zákona. Základ příspěvku je stanoven v ust. § 2 odst. 1 písm. l) vyhl. MF č. 205/1999 Sb. ve výši 93 Kč.6. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužných částek rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od 1. dne následujícího po lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku nepojištěných, kdy splatnost příspěvku nastala dne 21. 9. 2022.7. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákadů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené, a to z důvodu, že u žalobkyně coby veřejnoprávní instituce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic zásadního, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012 a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 1. 11. 2012, sp. zn. IV. ÚS 223/12). Neúčelnost těchto nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně byla potvrzena i rozhodnutím Krajského soudu v Brně - pobočka , adresa, ze dne 2. 12. 2020, č. j. , spisová značka, .