37 C 113/2024-20 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se po žalovaném žalobou podanou dne 18. 10. 2023 domáhala zaplacení částky 26 724 Kč s příslušenstvím představující škodu, kterou žalovaný způsobil při dopravní nehodě dne 3. 7. 2023, když řídil pod vlivem alkoholu, a kterou musela žalobkyně uhradit.Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.S ohledem na absenci vyjádření účastníků /§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“)/ soud podle § 115a OSŘ, ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.Z listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný pod vlivem alkoholu dne 3. 7. 2023 v 19:00 hodin na , adresa, způsobil poškození vozidla reg. zn. , SPZ, , jak se podává z relace Policie ČR s fotodokumentací, čímž způsobil škodu na tomto vozidle specifikovanou v zápisu o poškození vozidla ve výši 21 884 Kč, jak se podává z faktury č. , hodnota, , a za zapůjčení náhradního vozidla náklady ve výši 4 840 Kč, jak se podává z výpočtu nákladů na zapůjčení náhradního vozidla a z faktury č. , hodnota, . Celková škoda ve výši 26 724 Kč je rovněž zřejmá z jejího výpočtu žalobkyní. Tyto částky žalobkyně z titulu pojistné smlouvy č. , hodnota, , jak se z ní podává, uhradila dne 14. 8. 2023, jak se podává z výpisů z účtu žalobkyně. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, jak se z této výzvy ve spojení s poštovním podacím archem podává.Dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do 19. 9. 2023 pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Protože žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, způsobil při tom škodu, kterou žalobkyně jakožto pojistitel musela uhradit, a tuto žalobkyni nenahradil, zavázal ho k tomu soud tímto rozsudkem. Protože žalovaný tuto povinnost nesplnil včas, dostal se do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinen podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou za tři úkony právní služby po 2 180 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 1 070 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 562 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 10 072 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.