ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:43.C.249.2022.1 Datum: 2024-01-09 Předmět: o zaplacení 34 786,65 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 z. č. 145/2010 Sb.", "§ 9 z. č. 145/2010 Sb.", "§ 2991 z. č. null/null Sb.", "§ 1958 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 160 z. č. null/null Sb.", "§ 142 z. č. null/null Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 34 786,65 Kč s příslušenstvím (["§ 1 z. č. 145/2010 Sb.", "§ 9 z. č. 145/2010 Sb.", "§ 2991 z. č. null/null Sb.", "§ 1958 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 160 z. č. null)
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 34 786,65 Kč s úrokem ve výši 13,65 % ročně z částky 27 357,65 Kč od 23.3.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 27 357,65 Kč od 23.3.2019 do zaplacení. Uvedl, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě níž žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, zaplatil devíti platbami (poslední dne 22.3.2019) celkem 51 346,65 Kč. Z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr zesplatněn. Žalobce přehodnotil své nároky ze smlouvy o úvěru a přepočítal úvěr tak, jako by byl úročen sazbou 13,65 % ročně, tj. sazbou dle časových řad ARAD vedených Českou národní bankou a výsledný dluh na jistině činí 27 357,65 Kč. Dále žalobce požaduje smluvní pokuty za prodlení s úhradami splátek celkem ve výši 7 729 Kč (za prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, , 4, 5, 6 a 7 smluvní pokuty ve výši 491,28 Kč a ve výši 798,33 Kč u každé splátky, a za prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, a 8 ve výši 491,28 Kč u každé splátky). Žalovaný dluh přes předžalobní výzvu žalobci neuhradil.2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru žalobce č. V27012014, soud zjistil, že žalovaný učinil žalobci nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, žalovaný tuto podepsal dne 15.12.2014, nabídka byla žalobcem, jako poskytovatelem úvěru, akceptována dne 18.12.2014. Ve smlouvě byl sjednán úvěr ve výši 70 000 Kč, výpůjční úroková sazba 148,17 % ročně, úvěr měl být splacen v 30 měsíčních splátkách po 6 141 Kč, celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 184 230 Kč. Za součást smlouvy byla prohlášena smluvní ujednání.5. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že šlo o bezúčelový úvěr.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalobce žalovanému převedl částku 70 000 Kč dne 18.12.2014 na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru, že žalovaný uhradil žalobci celkem 51 346,65 Kč a že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou již druhé splátky a u všech dalších splátek byl v prodlení, devátá splátka nebyla uhrazena zcela a žádná další splátka již nebyla uhrazena. Rovněž z přehledu plateb žalobce a výpočtu dluhu žalobcem vyplývá, že žalovaný žalobci uhradil 51 346,65 Kč.7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce poukázal dne 18.12.2014 na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru částku 70 000 Kč.8. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 19.12.2014 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že akceptoval návrh na uzavření smlouvy, byl připojen splátkový kalendář, první splátka byla splatná dne 1.2.2015, poslední dne 1.7.2017. Z dodejky soud zjistil, že oznámení bylo žalovanému doručeno 2.1.2015.9. Z předžalobní výzvy ze dne 14.10.2015 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě celého dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, celkem ve výši 191 437 Kč s tím, že úvěr byl z důvodu prodlení s úhradou splátky o délce 60 dnů zesplatněn k 1.10.2015. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dopis byl žalovanému odeslán na adresu uvedenou ve smlouvě prostřednictvím , právnická osoba, ., dne 14.10.2015.10. Z pracovní smlouvy ze dne 20.4.2011 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako řidič, zámečník, jeřábník, mechanik – montér od 20.4.2011 na dobu neurčitou.11. Z výplatních pásek soud zjistil, že čistá mzda žalovaného v srpnu 2014 činila 22 083 Kč, v září 2014 činila 31 683 Kč a v říjnu 2014 činila 30 104 Kč, ze mzdy prováděl zaměstnavatel srážky a výsledkem vyúčtování byla v srpnu 2014 částka 19 202 Kč, v září 2014 částka 18 966 Kč a v říjnu 2014 částka 18 944 Kč. Vyúčtování bylo poukazováno žalovanému na účet.12. Z částečných výpisů z uvedeného účtu uvedeného ve výplatních páskách, který nebyl veden na jméno žalovaného, soud zjistil, že na účet byla připsána od zaměstnavatele žalovaného dne 21.8.2014 částka 16 235 Kč jako mzda 07/14, dne 19.9.2014 částka 10 202 Kč a dne 30.9.2014 částka 9 000 Kč (celkem 19 202 Kč) jako mzda 08/14, dne 17.10.2014 částka 18 966 Kč jako mzda 09/14.13. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne 15.12.2014 soud zjistil, že žalovaný a , jméno FO, souhlasili s vyplacením úvěru na osobní účet , jméno FO, s tím, že z tohoto účtu budou hrazeny měsíční splátky úvěru dle příkazu k povolení inkasa. Z dokumentu ze dne 19.3.2014, soud zjistil, že účet uvedený ve společném prohlášení byl veden pro , jméno FO, . Z příkazu k povolení inkasa ze dne 15.12.2014 soud zjistil, že , jméno FO, dala s účinností od 20.12.2014 příkaz k povolení inkasa z uvedeného účtu na účet pro splácení úvěru dle splátkového kalendáře.14. Z faktur vystavených žalobcem soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou ze dne 17.3.2015 smluvní pokutu 491 Kč, fakturou ze dne 17.6.2015 smluvní pokuty celkem ve výši 3 070 Kč, fakturou ze dne 1.9.2015 smluvní pokuty celkem ve výši 3 377 Kč a fakturou ze dne 1.10.2015 smluvní pokutu 491 Kč.15. Z hodnocení klienta soud zjistil, že zprostředkovatel úvěru dne 15.12.2014 vyplnil, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem v čisté výši 30 000 Kč. Jako výdaje byly uvedeny výdaje úvěrovaného a manžela 3 800 Kč, výdaje děti 4 000 Kč (2 000 Kč na dítě), nájemné, inkaso, doprava a ostatní 4 000 Kč, výdaje celkem 11 800 Kč, volné zdroje (příjmy – výdaje) 18 200 Kč, ručně byl opraven původní nulový údaj u splátek na 402 Kč, výdaje celkem na 12 202 Kč a volné zdroje na 17 798 Kč. Žalovaný čestně prohlásil, že nežije ve společné domácnosti s manželkou. Bylo uvedeno, že žalovaný je ženatý, má maturitu, forma bydlení vlastní, byl uveden zaměstnavatel žalovaného.16. Z databáze časových řad ARAD soud nezjistil žádné pro posouzení věci významné skutečnosti.17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný jednali od 15.12.2014 o uzavření smlouvy o úvěru ve výši 70 000 Kč a žalobce finanční prostředky v uvedené výši převedl na účet uvedený žalovaným dne 18.12.2014. Žalovaný žalobci uhradil celkem 51 346,65 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu předžalobní výzvou odeslanou dne 14.10.2015.18. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.19. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“), neboť žalobce jednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný jako nepodnikající fyzická osoba.20. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, jinak se dopouští správního deliktu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015).21. Žalobce posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl na základě informací získaných od žalovaného a předložených dokladů stran existence pracovního poměru žalovaného a příjmu z tohoto poměru.22. Soud dospěl k závěru, že žalobce nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalobce vycházel z jediného příjmu žalovaného ve výši 30 0
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.