§ 1 zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů – Tento zákon upravuje práva a povinnosti související…
Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů · 145/2010 Sb. · Spotřebitelské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že tento zákon upravuje práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem, přičemž spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná podobná finanční služba poskytnutá nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. (§ 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, spotřebitel
- Judikatura: na § 1 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 145/2010 Sb.
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zákon se vztahuje na širokou škálu finančních služeb, které umožňují spotřebiteli získat peníze nebo odložit platbu, ať už jde o klasickou půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou formu.
- Ochrana spotřebitele se týká situací, kdy finanční službu nabízí nebo poskytuje věřitel (např. banka) nebo zprostředkovatel (např. úvěrový poradce).
- Cílem zákona je zajistit, aby spotřebitelé měli určitá práva a věřitelé či zprostředkovatelé povinnosti při poskytování těchto finančních služeb.
- Zákon zapracovává předpisy Evropské unie, což znamená, že jeho úprava je v souladu s evropskými standardy ochrany spotřebitele v oblasti úvěrů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1
Jak soudy aplikují § 1
Není totiž pro závěr o vině obviněného důležité, že v záhlaví údajné úvěrové smlouvy je uvedeno ustanovení § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kdežto zástava na nemovitosti byla sepsaná na formulářích pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz § 1 zákona č. 145/2010 Sb., v době činu platného), což jsou dva rozdílné instituty, které svou povahou spadají každý do jiných smluvních podmínek.
Soud prvního stupně citoval ustanovení § 52 odst. 1 a § 55 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“), ustanovení § 506 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též jen „obch. zák.“), ustanovení § 1 a přílohu 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (podle níž smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí vždy obsahovat roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku splatnou …
… účinného zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti nepodnikající fyzické osobě bez uvedení účelu za současného sjednání úroků, přičemž poskytovatelem byla obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání bylo právě poskytování spotřebitelských úvěrů (srov. § 1 zákona č. 145/2010 Sb.). Skutečnost, že předmětná smlouva neobsahuje všechny náležitosti požadované tímto zákonem, nemá na závěr Nejvyššího soudu vliv, neboť tento zákon výslovně řeší důsledky porušení takových náležitostí, které se …
Související
§ 9 (Vyhláška o odborné způsobilosti pro dist)§ 8 Některé podmínky činnosti osoby oprávněné pos (Zákon o spotřebitelském úvěru)§ 3 Některé požadavky na smlouvu, ve které se sje (Zákon o některých podmínkách sjednávání )§ 161 Neoprávněné poskytování spotřebitelského úvěr (Zákon o spotřebitelském úvěru)§ 2 Spotřebitelský úvěr (Zákon o spotřebitelském úvěru)