49 C 49/2024-48 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 52.831,19 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne 22. 12. 2020 uzavřela společnost , právnická osoba, smlouvu spotřebitelském úvěru, podle níž žalovaný čerpal v hotovosti 15.000 Kč a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 2.750 Kč, jinak ničeho. Dále žalovaný podle smlouvy uzavřené se společností , právnická osoba, dne 27. 9. 2020 čerpal částku ve výši 20.000 Kč v hotovosti, tuto se zavázal splácet spolu s úroky a jinými poplatky v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Podle této smlouvy žalovaný zaplatil částku 10.200 Kč. Konečně, žalovaný podle smlouvy uzavřené se společností , právnická osoba, dne 12. 7. 2020 čerpal částku ve výši 20.000 Kč v hotovosti, tuto se zavázal splácet spolu s úroky a jinými poplatky v 80 týdenních splátkách po 485 Kč. Podle této smlouvy žalovaný zaplatil částku 13.550 Kč. Smlouvou ze dne 23. 3. 2023 byly všechny pohledávky za žalovaným postoupeny žalobci, žalovaný o tom byl písemně informován. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 20. 6. 2024, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:4. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 25. 11. 2020 soud zjistil, že k tomuto dni (sic!) byl potvrzen příjem žalovaného za poslední tři měsíce v částce 20.800 Kč u , právnická osoba, Současně je z této listiny patrné, že žalovaný měl práci sjednanou na dobu určitou do 4. 5. 2021.5. Z dohody o provedení práce ze dne 4. 5. 2020 soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný a , právnická osoba, na práci „přidělenou vedoucím dílny“ v rozsahu 160 hodin měsíčně, a to za 130 Kč/hodina.6. Ze smlouvy o ubytování, resp. z přední strany této smlouvy (další část, včetně data a podpisu žalobce soudu nepředložil) soud zjistil, že v ní mělo být sjednáno ubytování pro žalovaného v ubytovacím zařízení na adrese , adresa, za částku 5.200 Kč měsíčně. Jedná se o adresu, která je jako korespondenční uvedena na všech třech zákaznických kartách (srov. níže). Ubytování bylo sjednáno jako přechodné na dobu od 1. 2. 2019 do 31. 12. 2019.7. Z karty zákazníka podepsané dne 12. 7. 2020 soud zjistil, že podle ní žalovaný v době podpisu smlouvy spotřebitelském úvěru ke dni 12. 7. 2020 bydlel v pronajatém bydlení od ledna 2019 podle nájemní smlouvy, a to sám (žalovaný je svobodný). Nezaopatřené děti uvedeny nejsou. Dále je na kartě uvedeno, že „stav domácnosti“ je stejný od ledna 2019. Příjem je uveden v částce 17.562 Kč (příjem ze zaměstnání u , Anonymizováno, ), výdaje celkem 11.200 Kč (z toho výdaje na bydlení 6.200 Kč, ostatní výdaje 5.000 Kč). Na formuláři je sice uvedeno, že byly předloženy pracovní smlouva/DPP/DPČ, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a nájemní/podnájemní smlouva, nicméně nic takového soud nevzal za prokázané (jde svým charakterem o skutková tvrzení žalobce, resp. jeho právního předchůdce, která nejsou ničím doložena). Navíc, i kdyby všechny tyto listiny měl , právnická osoba, k dispozici a i kdyby všechny osvědčovaly údaje uvedené ve formuláři, nemohl z nich učinit závěr o reálných výdajích žalovaného, tj. nemohl vědět, jak žalovaný hospodaří s volnými prostředky a nemohl učinit kvalifikovaný závěr o tom, zda je reálné, aby žalovaný úvěr řádně a včas splácel.8. Z karty zákazníka podepsané dne 27. 9. 2020 soud zjistil, že podle ní žalovaný v době podpisu smlouvy spotřebitelském úvěru ke dni 27. 9. 2020 bydlel v pronajatém bydlení od ledna 2019 podle nájemní smlouvy, a to sám. Nezaopatřené děti uvedeny nejsou. Dále je na kartě uvedeno, že „stav domácnosti“ je stejný od ledna 2019. Odlišně od karty z 12. 7. 2020 je zde však uveden počet bydlišť za poslední tři roky (2). Odlišně je uveden i příjem v částce 20.800 Kč (příjem ze zaměstnání u , právnická osoba, .), výdaje celkem 13.079 Kč (z toho výdaje na bydlení 7.079 Kč, ostatní výdaje 4.000 Kč, splátky úvěrů 2.000 Kč). Na formuláři je opět uvedeno, že byly předloženy pracovní smlouva/DPP/DPČ, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a nájemní/podnájemní smlouva, z týchž důvodů, jak shora uvedeno nicméně nic takového soud nevzal za prokázané (jde svým charakterem o skutková tvrzení žalobce, resp. jeho právního předchůdce, která nejsou ničím doložena). Nesoulad mezi údaji (mj. výše výdajů na bydlení, výše osobních výdajů) na formuláři z 12. 7. 2020 a ze dne 27. 9. 2020, při současném uvedení toho, že stav je nezměněn od ledna 2019, pak pochopitelně budí pochybnosti o tom, zda ve formuláři jsou uvedeny reálné údaje. I u tohoto formuláře pak nelze přehlédnout, že i kdyby , právnická osoba, měl k dispozici listiny, které jsou ve formuláři uvedeny a i kdyby všechny osvědčovaly údaje uvedené ve formuláři, nemohl z nich učinit závěr o reálných výdajích žalovaného, tj. nemohl vědět, jak žalovaný hospodaří s volnými prostředky a nemohl učinit kvalifikovaný závěr o tom, zda je reálné, aby žalovaný úvěr řádně a včas splácel. Již změna výše osobních výdajů v průběhu dvou měsíců měla budit pozornost a vést k obezřetnosti , právnická osoba9. Z karty zákazníka podepsané dne 22. 12. 2020 soud zjistil, že podle ní žalovaný v době podpisu smlouvy spotřebitelském úvěru bydlel v pronajatém bydlení od ledna 2020 podle nájemní smlouvy, a to sám. Dále je na kartě uvedeno, že „stav domácnosti“ je stejný od ledna 2019. Příjem je uveden v částce 20.800 Kč (příjem ze zaměstnání u , Anonymizováno, ), výdaje celkem 13.540 Kč (z toho výdaje na bydlení 5.200 Kč, ostatní výdaje 4.000 Kč a splátky úvěrů 4.340 Kč). Na formuláři je uvedeno, že bylo předloženo potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a nájemní/podnájemní smlouva, nicméně nic takového soud nevzal za prokázané (jde svým charakterem o skutková tvrzení žalobce, resp. jeho právního předchůdce, která nejsou ničím doložena). Vyjma toho tyto listiny ani teoreticky nedokládají výši reálných výdajů žalovaného (srov. shora). Na listině je výrazný nesoulad s obsahem předchozích karet, zejména pokud jde o náklady na bydlení žalovaného (kdy současně je však na kartě uvedeno, že bydlení je stejné a beze změny již od ledna 2019).10. Již prostý nesouhlas mezi údaji uvedenými na kartě dne 12. 7. 2020, dne 27. 9. 2020 a dne 22. 12. 2020 (rozdíl ve výdajích na bydlení, osobních výdajích), ačkoli jde o velmi krátké časové rozmezí a ačkoli na obou kartách je současně uvedeno, že stav domácnosti je nezměněn od ledna 2019, mohl a měl budit důvodné pochyby ohledně správnosti takovýchto údajů. Dále vysokou míru pochyb budí přinejmenším údaje o osobních nákladech: Jeví se dosti nereálné, aby žalovaný na živobytí (nepočítaje náklady na bydlení) skutečně spotřeboval pouze částku ve výši 5.000 Kč (4.000 Kč) měsíčně. Z této částky je totiž nutno pokrýt náklady na stravu, dopravu, ošacení apod. Vzhledem k tomu, že se jedná o skutečně nízkou částku (byť nikoli apriori nereálnou), mohl a měl , právnická osoba, skutečně pečlivě ověřovat, zda tato částka odpovídá realitě, tj. zda žalovaný spotřebovává pouze tuto částku a zda mu skutečně zbývají volné prostředky v částkách, které byly vypočteny (ve výši 6.362 Kč, ve výši 7.721 Kč a ve výši 7.260 Kč měsíčně). Nesoulad údajů na všech kartách ani jednotlivé položky žalobce nevysvětlil, k jednání soudu se nedostavil, tedy k němu soud nemohl učinit v tomto směru dotaz. Z týchž důvodů soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, zda a jak byly údaje v kartách zákazníka ověřovány.11. Ze smlouvy spotřebitelském úvěru ze dne 12. 7. 2020 soud zjistil, že podle ní žalovaný čerpal částku 20.000 Kč v hotovosti.12. Ze smlouvy spotřebitelském úvěru ze dne 27. 9. 2020 soud zjistil, že podle ní žalovaný čerpal částku 20.000 Kč v hotovosti.13. Ze smlouvy spotřebitelském úvěru ze dne 22. 12. 2020 soud zjistil, že podle ní žalovaný čerpal částku 15.000 Kč v hotovosti.14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 4. 2023 soud vzal za prokázané, že všechny tři pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobci. Odeslání této listiny žalovanému soud za prokázané nevzal, neboť podací lístek ze dne 19. 4. 2023 svědčí o tom, že zásilku žalovanému odeslal žalobce, nikoli autor oznámení o postoupení pohledávky, tj. , právnická osoba, Z ničeho pak nelze dovodit, že by oznámení o postoupení (podepsané , právnická osoba, ) bylo odesláno současně s přípisem žalobce, tj. jednou obálkou.15. Z výzvy k plnění ze dne 30. 5. 2023 soud vzal za prokázané, že jím žalobce vyzval žalovaného k plněn