49 C 76/2024-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 26.431,98 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl (oboje přitom částečně kapitalizoval). Žalobu zdůvodnil zejména tím, že , Anonymizováno, , která následně zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, ., se žalovaným dne 26. 10. 2021 uzavřela smlouvu o půjčce č. , Anonymizováno, , podle níž žalovaný čerpal částku 5.000 Kč a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem vrátit v šesti měsíčních splátkách po 865 Kč.. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 2.592,56 Kč, jinak ničeho. Dále žalovaný s , Anonymizováno, , uzavřel dne 25. 10. 2021 smlouvu o půjčce č. , Anonymizováno, , podle níž čerpal částku ve výši 5.000 Kč a tuto se rovněž zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem v šesti měsíčních splátkách po 865 Kč. Dne 28. 10. 2021 pak žalovaný uzavřel s , Anonymizováno, . smlouvu o kontokorentu č. , Anonymizováno, , podle této smlouvy banka žalovanému poskytla kontokorent do výše 15.000 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto banka úvěr „zesplatnil“ ke dni 10. 6. 2022. K tomuto dni dlužná částka na jistině činila 16.658,05 Kč. Pohledávky ze všech tří smluv byly postoupeny žalobci smlouvou ze dne 25. 4. 2023. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky, marně.2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 18. 6. 2024, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud vyzval žalobce, aby doplnil svá skutková tvrzení mj. o tom, jaká částka a kdy byla čerpána z titulu smlouvy o kontokorentu, a jaká částka a kdy byla z tohoto důvodu zaplacena (srov. usnesení ze dne 8. 3. 2024, č. j. 49 C 76/2024-30). O následcích nesplnění výzvy soudu byl žalobce poučen. V reakci na tuto výzvu žalobce uvedl (srov. podání ze dne 5. 4. 2024, doručené soudu dne 8. 4. 2024), že „není pro žalobce možné uvést částku prostého čerpání“ (…) „a částku úhrady za celé smluvní období. K dotazu soudu (při jednání dne 18. 6. 2024), zda žalobce může tato skutková tvrzení doplnit, pak žalobce sdělil, že nikoli. Vzhledem k tomu mu již soud neposkytoval další poučení a nevyzýval jej opakovaně k doplnění týchž skutkových tvrzení. Vzhledem k absenci skutkového tvrzení o výši čerpané částky a o výši splacené částky nicméně není možné učinit závěr o důvodnosti žaloby v té části, v níž se žalobce domáhal zaplacení plnění z důvodu smlouvy o kontokorentu. V této části proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení nevedl dokazování k plnění, které bylo žalováno ze smlouvy o kontokorentu ze dne 28. 10. 2021.4. Ke zjištění skutkového stavu věci, pokud jde o plnění ze smlouvy o půjčce ze dne 25. 10. 2021 a ze dne 26. 10. 2021, soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:5. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , Anonymizováno, (ze dne 25. 10. 2021) a č. , Anonymizováno, (ze dne 26. 10. 2021) soud zjistil, že jde o formuláře, na nichž není připojen vlastnoruční podpis žalovaného (pouze je strojově uvedeno číslo mobilního telefonu, kód potvrzovací sms a jméno „, jméno FO, “), ani žalobce. Soud nevzal z ničeho za prokázané, že žalovaná projevila vůli být vázána obsahem listin právě v tomto znění, nicméně s ohledem na závěr o neplatnosti obou smluv, byly-li uzavřeny, se nezabýval otázkou, zda uzavřeny byly, a nevedl k této otázce dále dokazování.6. Z listiny „manuální vstup konsolidovaného blacklistu“ soud zjistil, že jde o formulář vyhotovený dne 14. 3. 2024 v 16.21 (tj. nikoli před poskytnutím jakékoli částky žalovanému, ale zpětně), v přehledu je uvedeno, že žalovaný měl celkem 16 kontraktů (blíže nespecifikovaných), že jako „existující“ byly evidovány tři, celkem v měsíční splátce 3.481 Kč (jednotlivé splátky byl 853 Kč, 2.028 Kč a 600 Kč).7. Ze tří listin označených jako „identifikace žádosti“ ze 25. 10. 2021, ze dne 26. 10. 2021 a ze dne 28. 10. 2021 soud zjistil, že v nich jsou uvedeny odlišné údaje (např. příjem 21.000 Kč v žádosti ze dne 26. 10. 2021 a ze dne 25. 10. 2021, ale 20.100 Kč v žádosti ze dne 28. 10. 2021; náklady na živobytí v částce 1.300 Kč na žádosti ze dne 26. 10. 2021 a ze dne 25. 10. 2021, ale v částce 2.000 Kč na žádosti ze dne 28. 10. 2021), byť jsou žádosti datovány v rozmezí tří dnů. Žalobce k tomu na dotaz soudu při jednání dne 18. 6. 2024 neuvedl ničeho, neměl k tomu vysvětlení.8. Podobné skutkové zjištění soud učinil u tří listin označených jako „Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta: Ač jde o listiny datované v rozmezí tří dnů, obsahují nestejné údaje. Zatímco na žádosti ze dne 26. 10. 2021 a ze dne 25. 10. 2021 je uveden deklarovaný příjem 21.000 Kč, na žádosti ze dne 28. 10. 2021 je uveden deklarovaný příjem 20.100 Kč. Zatímco na žádosti ze dne 26. 10. 2021 jsou uvedeny výdaje ve výši 13.658 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 2.608 Kč, na žádosti ze dne 25. 10. 2021 jsou uvedeny výdaje ve výši 13.139 Kč a splátky půjček 2.089 Kč (přitom rozdíl evidentně není tvořen splátkou nového úvěru ve výši 865 Kč, neboť 2.086 Kč + 865 Kč = 2.951 Kč), na žádosti ze dne 28. 10. 2021 jsou uvedeny výdaje ve výši 12.679 Kč, z toho splátky půjček 3.129 Kč (rozdíl opět není vysvětlitelný splátkou další půjčky ve výši 865 Kč). Výdaje na bydlení a výdaje na živobytí jsou sice ve všech třech žádostech uvedeny ve stejné výši, avšak liší se následně částka „ostatní výdaje“ (v žádosti ze dne 26. 10. 2021 a ze dne 25. 10. 2021 v částce 1.500 Kč, v žádosti ze dne 28. 10. 2021 však již v částce 0 Kč. Následně jsou odlišně na jednotlivých žádostech vypočteny „volné prostředky“, z nichž žalovaný může splácet novou půjčku. Ani v tomto případě žalobce nebyl schopen vysvětlit, jak mohlo během tří dnů dojít k tak zásadním rozdílům, případně jak se s touto otázkou , Anonymizováno, vypořádala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného.9. Nesoulad v údajích v žádostech i v protokolech o ověření úvěruschopnosti klienta měl podle názoru soudu vést ke zvýšené obezřetnosti poskytovatele půjčky (úvěru).10. Soud nevzal za prokázané, že by , právnická osoba, ., před poskytnutím jednotlivých částek údaje uvedené v žádostech (a též v „protokolech o ověření úvěruschopnosti“ ověřovala. Z protokolů se naopak jeví, že např. tvrzené příjmy „ověřili s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů“. Z právě uvedeného je zřejmé, že banka vycházela ze statistických dat, není však zřejmé, že by měla reálně doložený skutečný příjem žalovaného. Jakýkoli reálný (pravidelný) příjem (ze mzdy apod.) pak naprosto není patrný z výpisů z účtu, které banka, která účet žalovanému vedla, měla k dispozici (srov. níže). Z těchto výpisů nejsou patrné ani reálné náklady na bydlení apod. (rovněž srov. níže). Z právě uvedeného je evidentní, že banka skutečný příjem ani výdaje žalovaného ověřeny nijak neměla.11. Z výpisu z účtu žalovaného, vedeného u , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalovaný mj. dne 25. 10. 2021 čerpal částku 5.000 Kč a dne 26. 10. 2021 čerpal opět částku 5.000 Kč. Na výpisech z účtu za období předcházející poskytnutí těchto částek není patrný žádný pravidelný příjem (ze mzdy apod.) ani žádné pravidelné výdaje na bydlení apod. Z výpisů je zjevné, že žalovaný opakovaně čerpal prostředky z půjček či úvěrů. Za září 2021 je počáteční zůstatek 1.210,17 Kč, konečný zůstatek 45.18 Kč (tzn. částka nižší než sjednaná výše splátky každé ze dvou půjček), v říjnu 2021 je pak konečný zůstatek záporný (- 14.959,06 Kč), a to i přes dvojí čerpání půjček, obou ve výši 5.000 Kč. Z výpisů z účtu (bez dalšího) banka nemohla mít ověřený příjem žalovaného ani jeho náklady na bydlení. Doložení přinejmenším těchto položek pak nebylo prokázáno žádným jiným důkazním prostředkem. Vyjma toho je z výpisů zřejmé, že banka měla informaci o tom, že finanční situace žalovaného není nijak příznivá, že objem zůstatku na jeho účtu se významně snižuje, takže není zřejmé, z jakých zdrojů by měl splácet dvě nové půjčky, přesto mu poskytla další prostředky.12. Ze tří výzev ze dne 16. 6. 2023 soud vzal za prokázané, že jimi banka vyzvala žalovaného k zaplacení. Z připojeného poštovního podacího archu soud vzal za prokázané, že tyto výzvy byly žalovanému odeslány dne 23. 6. 2022. vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil, kdy byly tyto výzvy doručeny (srov. jeho vyjádření k dotazu soudu v tomto směru při jednání dne 18. 6. 2024), vychází soud z domněnky doručení třetí následující pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. ke dni 28. 6. 2022.13. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2023 (ve trojím vyhotovení) soud vzal za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o kontokorentu i ze dvou smluv o půjčce (ze dne 25. 10. 2021 a ze dne 26. 10. 2021)