49 C 9/2024-13 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 1. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soudem bylo rozhodnuto, že se určuje, že výše nájemného z bytu č. , hodnota, nacházejícím se ve , Anonymizováno, v bytovém domě na , adresa, , v katastrálním území , adresa, , kterou je žalovaný povinen žalobci ode dne podání této žaloby hradit v sazbě 90 Kč měsíčně za m², činí celkem 5.391 Kč měsíčně. Žalobce podanou žalobu zdůvodnil zejména tím, že je vlastníkem pozemku, jehož součástí je budova, v níž je byt, o který v řízení jde, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu k výše uvedenému bytu dne 13. 9. 2017, výše nájemného byla sjednána v částce 75 Kč/m2/měsíc. Do podání žaloby tato výšená jemného nebyla měněna. Žalobce žalovanému odeslal dne 1. 8. 2023 návrh na zvýšení nájemného. Žalovaný se k návrhu dosud nevyjádřil ani nezačal platit nové nájemné. Srovnatelné nájemné v lokalitě dle žalobce činí alespoň 94,38 Kč/m2/měsíc a navrhovaná výše tak je dokonce nižší než srovnatelné nájemné. Žalobce žalovaným před podáním žaloby zaslal marně předžalobní výzvu.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. a s ohledem na pasivitu žalovaného a zásadu hospodárnosti řízení soud rozhodl bez nařízení jednání.Z listin předložených žalobcem soud zjistil následující: Dne 13. 9. 2017 žalobce a žalovaný podepsali nájemní smlouvu, jíž se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání byt č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , a žalovaný se za to zavázal platit nájemné v částce 75 Kč/m2/měsíc (srov. nájemní smlouvu). Na schůzi , adresa, dne 8. 3. 2023 bylo rozhodnuto o zvýšení nájemného o 20 %, a to z částky 75 Kč/m/měsíc na částku 90 Kč/m2/měsíc (srov. přílohu k zápisu). Dne 1. 8. 2023 žalobce odeslal žalovanému návrh na zvýšení nájemného v tomto směru, zásilka byla žalovanému vložena do schránky dne 17. 8. 2023 (srov. přípis a připojenou doručenku). Na tento návrh žalovaný nijak nereagoval (tvrzení žalobce, žalovaný netvrdil a neprokázal jakoukoli reakci). Z přehledu nájemného, které je placeno v dané lokalitě, vyplývá, že žalobci je za pronájem bytů na , adresa, placeno nájemné ve výši převyšující 100 Kč (srov. přehled srovnatelného nájemného v daném katastrálním území).Po právní stránce soud věc posoudil takto:Podle ustanovení § 2249 odst. 1 o. z. neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.Podle ustanovení § 2249 odst. 3 o. z. souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Dne 17. 8. 2023 žalobce navrhl žalovanému zvýšení nájemného o 20 % sjednaného (dříve placeného) nájemného. Ve lhůtě uvedené v ustanovení § 2249 odst. 3 o. z. žalovaný na tento návrh nijak nereagoval. Žalobce - ve lhůtě rovněž uvedené v ustanovení § 2249 odst. 3 o. z. - podal návrh na zvýšení nájemného u soudu. Lhůty byly tedy zachovány. Navrhované nájemné nepřevyšuje nájemné, které je v místě a čase obvyklé. Soud tedy návrhu vyhověl a rozhodl o zvýšení nájemného s účinky ode dne podání žaloby, jak ve výroku I. uvedeno.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný a který doložil, že před podáním žaloby žalovaného vyzval k plnění, přiznal plnou náhradu nákladů, jež mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku a paušální náhrady nezastoupeného účastníka za dva úkony (předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle vyhl. č. 254/2015 Sb.Byl-li žalovaný v řízení zastoupen advokátem, náklady na toto zastoupení soud nepovažuje za náklady vynaložené účelně, které jediné lze nahrazovat (srov. ustanovení § 142 odst. 1 o. s ř.), neboť žalovaný je , Anonymizováno, a má dostatečné materiální a personální vybavení a zabezpečení k tomu, aby ve sporech tohoto typu využilo práce svých zaměstnanců, aniž by musel využívat pomoci advokátů (shodně srov. též nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/19, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod publ. č. 232/2010, a mnohé další).Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 2.600 Kč žalobci za platit k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval (srov. ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).