52 C 21/2024-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 23. 11. 2023 domáhal po žalovaném uhrazení částky 191.523,57 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že dne 16. 6. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, , a.s., která následně zanikla fúzí sloučením se společností , právnická osoba, ., (dále jen „věřitel“), s žalovaným smlouvu o půjčce č. , RČ, , na jejímž základě věřitel poskytnul žalovanému částku 200.000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky ve výši 15,9 % ročně a poplatky dle Sazebníku věřitele měsíčními splátkami ve výši 4.853 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a věřitel tak úvěr zesplatnil ke dni 12. 6. 2023. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 191.523,57 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ke dni 12. 6. 2023 ve výši 19.419,35 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 12. 6. 2023 ve výši 1.137,41 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobce neuhradil. Žalobce nárokuje další úrok z úvěru a úrok z prolení od 13. 6. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu žalobce nevyjádřil.3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalovanému, který je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky.4. Na základě předložených listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobce, rámcové smlouvy ze dne 16. 6. 2022, sazebníku věřitele, všeobecných obchodních podmínek věřitele, produktových obchodních podmínek věřitele, smlouvy o půjčce na č. l. 5 spisu, akceptace návrhu na uzavření půjčky ze dne 16. 6. 2022, protokolu o ověření úvěryschopnosti na č. l. 19 spisu, sjetiny na č. l. 21 a 22 spisu, výpisů na č. l. 23 – 30 spisu, prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 12. 6. 2023, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 včetně příloh, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 16. 8. 2023 včetně seznamu odeslaných podání, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 11. 2023 včetně podacího lístku, učinil soud následující skutková zjištění:5. Na základě rámcové smlouvy ze dne 16. 6. 2022 byly žalovanému poskytovány bankovní služby a veden běžný účet. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky věřitele a produktové podmínky věřitele.6. Na základě protokolu o ověření úvěryschopnosti na č. l. 19 spisu, sjetiny na č. l. 21 a 22 spisu, smlouvy o půjčce na č. l. 5 spisu a akceptace návrhu na uzavření půjčky uzavřel věřitel po zkontrolování příjmů a výdajů žalovaného se závěrem, že by měl být půjčku schopen splatit, s žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200.000 Kč s úrokem ve výši 15,9 % ročně. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky věřitele, sazebník věřitele a produktové podmínky věřitele, ze kterých vyplývá povinnost žalovaného platit poplatky dle sazebníku věřitele a oprávnění věřitele ukončit smlouvu, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením. Dle výpisů na č. l. 23 – 30 spisu žalovaný úvěr čerpal dne 16. 6. 2022, avšak úvěr řádně nesplácel, když naposledy řádně uhradil splátku dne 16. 9. 2022. Věřitel úvěr zesplatnil ke dni 12. 6. 2023 prohlášením o okamžité splatnosti. K tomuto dni dlužná částka činila celkově 212.080,33 Kč. Věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce smlouvou ze dne 2. 8. 2023, což bylo žalovanému oznámeno vyrozuměním ze dne 16. 8. 2023. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek naposledy výzvou ze dne 1. 11. 2023, kde jako dlužnou jistinu uvedl částku 191.523,57 Kč a celková dlužná částka činila 235.423,86 Kč.7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/1012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) - Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi věřitelem a žalovaným po ověření úvěruschopnosti žalovaného dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU, vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty dohodnuté finanční prostředky, které se žalovaný zavázal splatit společně s úroky a poplatky. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil ani neprokázal, že by své povinnosti splnil, či že zanikly jiným způsobem. Žalovaný tak svoji smluvní povinnost nedodržel, dostal se do prodlení a věřitel využil svého práva a úvěr zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena v souladu s ust. § 1879 OZ na žalobce, který je tak oprávněný pohledávku nárokovat. Ke dni zesplatnění činil dluh na jistině částku 191.523,57 Kč. Úrok z úvěru byl dle výpisu z účtu naposledy splacen ke dni 22. 10. 2022 a věřiteli tak od následujícího dne vznikalo právo na další úrok z úvěru až do zaplacení. Ke dni zesplatnění činil dlužný úrok částku 19.419,35 Kč. Prodlením žalovaného rovněž věřiteli vzniklo právo na úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po poslední splátce žalovaného, která vyrovnala dluhy na dosud nesplaceném úvěru, tedy od 29. 5. 2023 dle výpisů z účtu až do zaplacení. Žalobce správně úroky z prodlení kapitalizoval za období od 29. 5. 2023 do 12. 6. 2023 na částku 1.137,41 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky spolu s výše uvedeným příslušenstvím a dalším úrokem z prodlení a úrokem z úvěru ode dne 13. 6. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady žalobce spočívají v soudním poplatku v částce 7.662 Kč a v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu dle § 7 AT činí 8.780 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon nárok i na paušál po 300 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci, výzva k plnění. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 5.720,40 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 40.622,40 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 8. 3. 2024, když žaloba měla být perfektní již při podání a jedná se tak o neúčelný náklad řízení.