94 C 134/2023-51 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že mezi stranami byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, . Mezi stranami byla pro případ porušení smluvních povinností sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Z provedených důkazů má soud prokázáno:5. Mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., IČ: , IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet minimálními měsíčními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky plus úrok z úvěru za měsíc, nejméně ve výši , částka, . Úroková sazba byla 22 % měsíčně z jistiny úvěru. , právnická osoba, případ prodlení se splacením zápůjčky byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný byl při uzavření smlouvy ztotožněn klientským číslem, které mu bylo přiděleno dle smlouvy o uživatelském účtu (ze smlouvy o uživatelském účtu, fotokopie občanského průkazu).6. , adresa, 000 Kč čerpal žalovaný převodem na účet dne , datum, (z výpisu z účtu č.l. 4).7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dne , datum, (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky).8. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky (z předžalobní upomínky včetně podacího lístku).9. Původní věřitel před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru zjišťoval od žalovaného údaje o jeho příjmech a výdajích, přičemž dospěl k následujícím informacím. Příjem žalovaného činil , částka, , celkové výdaje činily částku , částka, (z karty profilu uživatele). Žalobkyně nijak neprokázala, zda původní věřitel pravdivost těchto informací jakkoliv ověřoval. Ohledně rodinných poměrů či bydlení žalovaného nebylo prokázáno ničeho.10. Právním posouzením prokázaného skutkového stavu soud dospěl k těmto závěrům:11. Vzhledem k tomu, že ve vztahu z předmětné smlouvy věřitel vystupoval ve smyslu § 420 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanský zákoník v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. , spisová značka, ).12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že původní věřitel posuzoval majetkové poměry žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a rovněž, že ověřoval, zda žalovaný prochází dostupnými databázemi. Tato svá tvrzení žalobkyně nikterak neprokázala. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, jimiž by prokázala, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala či ověřovala. Jediný dokument, který žalobkyně předložila představuje tabulka, v níž jsou blíže nespecifikované údaje o příjmech a výdajích žalovaného, nicméně není zřejmé, odkud jsou tyto údaje zjištěny a už vůbec nelze dovodit, že by původní věřitel tyto informace jakkoliv ověřoval. Žalobkyně tak neprokázala, že prověřila z dostatečných a přiměřených zdrojů, jaké byly skutečné příjmy a zejména výdaje žalovaného a ani to, že před uzavřením smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících. Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pokud pak v daném případě mezi žalobkyní a žalovaným jakožto dlužníkem byla smlouva o úvěru uzavřena, je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).13. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Pokud však žalovaný na základě této smlouvy její předmět převzal, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobkyni jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). S ohledem na právě uvedené tedy soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, . Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto směru považovat dopis zástupce žalobkyně ze dne , datum, , který byl téhož dne předán k poštovní přepravě a žalovanému došel v souladu se zákonnou domněnkou dojití (ust. § 573 občanského zákoníku) třetí pracovní den, tj. v pátek , datum, , lhůta k plnění byla stanovena do , datum, . Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak teprve dne , datum, stal splatným a soud tak přiznal žalobkyni až ode dne následujícího, tj. od , datum, , úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5 %, ačkoliv zákonná výše odpovídá úroku 15 % ročně, neboť soud v rámci rozhodnutí nemohl překročit návrhy účastníků (ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.). Ve zbývajícím rozsahu (tj. ohledně zaplacení úroku z prodlení za dobu delší a ohledně smluvních úroků a smluvní pokuty) soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnul.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, (jistina úvěru a smluvní pokuta). Žalobkyně byla procesně úspěšná co do zaplacení částky , částka, (67 %) a procesně neúspěšná co do částky , částka, (33 %). Poměr úspěch – neúspěch tak činí 34 % ve prospěch žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) sestávající z částky , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a). Celková výše nákladů řízení tedy činí , částka, , přičemž soud žalobkyni přiznal 34 % této částky. Náhradu nákladů řízení ve výši , částka, soud uložil zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).15. Výrok IV. vychází z ustanovení položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, když elektronický platební rozkaz nemohl být vydán.