108 C 139/2024-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se po žalované domáhá úhrady smluvní pokuty za pozdní dodání díla ve výši 24 968 Kč a zákonných úroků z prodlení za dobu od 22. 8. 2023 do zaplacení. Žalobce uvedl, že jako objednatel uzavřel dne , datum, s žalovanou jako dodavatelem smlouvu o dílo č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo zhotovení (dodávka a montáž) fotovoltaické elektrárny o výkonu 9,84 kWp dle cenové nabídky č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (se sjednaným místem plnění – , adresa, ). Ve smlouvě o dílo byl v článku V. sjednán termín splnění díla 150 kalendářních dnů od data předání staveniště. Staveniště bylo žalované protokolárně žalobcem předáno dne , datum, , dílo mělo být dokončeno nejpozději do , datum, . Sjednaný termín splnění díla nebyl ze strany žalované dodržen - dílo bylo žalovanou dokončeno až dne , datum, , došlo tedy k prodlení žalované v délce 89 dnů. Účastníci si v článku XIII. odst. 2 smlouvy o dílo pro tento případ sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla (sjednaná cena díla činí: 561 086 Kč) za každý den prodlení (smluvní pokuta činí 280,543 Kč za 1 den prodlení). Smluvní pokuta tedy činí částku 24 968 Kč, přičemž žalobce v souladu s podmínkami vyplývajícími se smlouvy o dílo a příslušných všeobecných obchodních podmínek – svůj nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 24 968 Kč vůči žalované prokazatelně písemně uplatnil (vyčíslil) e-mailem ze dne 7. 8. 2023. Smluvní pokuta je splatná do 14 dnů ode dne odeslání jejího vyčíslení žalované (vyčíslená smluvní pokuta se stala splatnou ke dni 21. 8. 2023). Vyčíslená smluvní pokuta byla žalovanou v rámci e-mailové komunikace akceptována, do dnešního dne nebyla uhrazena.2. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy o dílo a nerozporovala, že dílo bylo skutečně dodáno až po sjednané lhůtě. Namítala však, že prodlení bylo z větší části způsobeno nepříznivými klimatickými podmínkami a doba dodání se tak dle čl. V odst. 4 písm. d) smlouvy o dílo prodloužila. Prodlení tak rozhodně nebylo 89 dnů. Žalovaná má dále za to, že je nutno smluvní pokutu počítat z ceny díla bez DPH. V závěrečném návrhu pak namítla, že vyčíslení smluvní pokuty nebylo žalované doručeno a nemohla tak nastat splatnost požadované smluvní pokuty.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo č. , hodnota, , která vycházela z cenové nabídky žalované ze dne , datum, . Smlouvou o dílo se žalovaná zavázala provést pro žalobce dodávku a montáž fotovoltaické elektrárny. Žalovaná se zavázala dokončit dílo do 150 dnů od předání staveniště (čl. V. odst. 2 smlouvy o dílo). Žalobce se pak zavázal přistoupit na prodloužení termínu plnění smlouvy o dílo mimo jiné o dobu trvání nepříznivých klimatických podmínek pro provádění díla (článek V. odst. 4 písm. d) smlouvy o dílo). Celková cena díla byla sjednána částkou 561 086 Kč (vč. DPH). Tato cena odpovídá i cenové nabídce, která je přílohou č. 1 smlouvy o dílo. V případě nedodržení termínu dokončení díla se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána do 14 dnů ode dne odeslání jejího vyčíslení žalované (čl. XIII. odst. 2 smlouvy o dílo). Součástí smlouvy o dílo jsou i všeobecné obchodní podmínky žalované, které v části XVIII definují okolnosti „vyšší moci“, za kterou považují mj. přírodní katastrofy jako zemětřesení, vichřice, blesk, tajfun, vulkanickou aktivitu nebo nadměrné množství sněhu. Pro případ nemožnosti plnění v důsledku vyšší moci byla sjednána možnost vyzvat smluvní stranu ke změně smlouvy případně možnost odstoupení od smlouvy. Důsledky vyšší moci pak mohly být uplatněny nejpozději do 30 dnů od zjištění vzniku vyšší moci (část XVIII článek 2 všeobecných obchodních podmínek žalované). V části I. článku 4 všeobecných obchodních podmínek žalované pak byla stanovena možnost zasílání písemných sdělení a žádosti elektronickou poštou. Z formuláře smlouvy o dílo i všeobecných obchodních podmínek žalované pak jednoznačně vyplynulo, že smlouvu i obchodní podmínky vyhotovovala sama žalovaná.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že k předání staveniště žalované došlo dne , datum, a následně k předání zhotoveného díla žalobci došlo dne , datum, .5. Z e-mailové komunikace účastníků z období od 14. 6. 2023 do 16. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci dne 14. 6. 2023 konečnou fakturu za dodání díla. Žalobce se poté dotazoval ohledně slíbené kompenzace za nedodržení termínu realizace. Na to mu bylo za strany žalované dne 3. 7. 2023 sděleno, že tato kompenzace bude řešena samostatně mimo smlouvu o dílo, aby nedošlo k ponížení ceny díla a nezpůsobilo to administrativní potíže při řešení dotací. V tomto e-mailu výkonný ředitel žalované vyčíslil smluvní pokutu za prodlení s dodáním dílo o 89 dnů a to z ceny díla 561 086 Kč, tedy za jeden den 281 Kč, celkovou částkou 24 968 Kč. Současně požádal žalobce o možnost snížení kompenzace pouze za škodu vzniklou nemožností využívat fotovoltaickou elektrárnu, kdy nabízel úhradu částky 8 566 Kč. V e-mailu ze dne 7. 8. 2023 žalobce sdělil žalované, že tuto nabídku nepřijímá a trvá na úhradě smluvní pokuty ve výši vyčíslené žalovanou. K tomuto e-mailu pak jako přílohu přiložil dopis ve věci „Vyčíslení smluvní sankce smlouvy o dílo č. , hodnota, ze dne , datum, “, ve kterém citoval ze smluvních ujednání dané smlouvy o dílo. Konstatoval celkovou cenu díla 561 086 Kč, termín ukončení realizace sjednaný smlouvou o dílo dne , datum, a termín skutečné realizace dne , datum, . Smluvní pokutu vypočetl na částku 24 968,33 Kč (561 086 Kč x 0,0005 x 89 dnů). Vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve lhůtě 14 dnů od odeslání jejího vyčíslení. Dopis byl dne 7. 8. 2023 digitálně podepsán žalobcem a odeslán na e-mailovou adresu žalované. Žalovaná na tento e-mail reagovala dne 14. 8. 2023 prostřednictvím e-mailu svého výkonného ředitele, který vyjádřil porozumění s postupem žalobce, potvrdil, že na smluvní pokutu má žalobce nárok a vše předává účetnímu oddělení s tím, že peníze přijdou žalobci na účet. Dne 5. 10. 2023 se pak žalobce dotazoval žalované na úhradu smluvní pokuty, když peníze mu ještě nedošly. Výkonný ředitel žalované mu dne 8. 10. 2023 sdělil, že vše předá k vyřízení panu majiteli , jméno FO, . Následně se pak dne 16. 10. 2023 dotazoval žalobce přímo pana , jméno FO, , kdy dojde k vyplacení smluvní pokuty. Na to již nebylo reagováno.6. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem byla dodávka a montáž fotovoltaické elektrárny. Žalovaná se zavázala dílo dodat do 150 dnů od předání staveniště. Nespornými skutkovými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že staveniště bylo žalované předáno dne , datum, . Dílo tak mělo být předáno žalobci nejpozději dne , datum, . Účastníci pak shodně uvedli, že zhotovené dílo bylo žalobci předáno až dne , datum, . Soud tak má za prokázáno, že na straně žalované došlo k prodlení s předáním zhotoveného díla o 90 dnů. Pro případ takového prodlení si účastníci dle § 2048 o. z. sjednali v čl. XIII. odst. 2 smlouvy o dílo smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení. Vzhledem k tomu, že tedy nastala situace předpokládaná v uvedeném článku smlouvy o dílo, vzniklo žalobci právo na úhradu sjednané smluvní pokuty.8. Žalovaná namítala, že prodlení vzniklo v důsledku nepříznivých klimatických podmínek a došlo tak k prodloužení doby dodání díla dle čl. V odst. 4 smlouvy o dílo. Předně soud konstatuje, že žalovaná blíže nespecifikovala, co myslí nepříznivými klimatickými podmínkami, jakým způsobem a po jakou dobu měly narušit možnost provádění díla. V tomto směru byla skutková tvrzení žalované zcela nedostatečná. Soud však dospěl k závěru, že je nadbytečné vyzývat žalovanou k doplnění těchto skutkových tvrzení. Soud má totiž za to, že žalovaná nedodržela v daném ohledu smluvní ujednání, které si smlouvou sama nastavila. Jak vyplynulo ze samotné smlouvy o dílo i z všeobecných obchodních podmínek žalované v případě vzniku nepříznivých klimatických podmínek nedošlo k prodloužení termínu dodání díla automaticky. Pokud by nepříznivé klimatické podmínky či vyšší moc (jak je uváděno ve všeobecných obchodních podmínkách) vznikly, zakládalo to jen právo některé ze smluvních strany požadovat po druhé smluvní straně změnu smlouvy o dílo. Toto zcela jednoznačně vyplývá z článku V ods