16 C 111/2025-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 22.201,78 Kč s příslušenstvím, neboť dne 14.9.2023 byl prostřednictvím aplikace On-line servis , název, podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti , název, , právnická osoba, . na ukončení distribuce plynu do odběrného místa č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení dne 18.9.2023. Žalovaný byl na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením žalobce ze dne 12.10.2023. Toto oznámení žalobce odeslal návazně na žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do odběrného místa. Vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu nebylo možné provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal v souladu s ust. § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb. účinek ukončení dodávky od 15. pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. Pokud odběratel pokračuje v odběru plynu i po následném účinku ukončení dodávky plynu a zániku rezervace a distribuční kapacity, je takovým jednáním odběratele způsobena škoda. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla dnem 8.10.2023. Počínaje následujícím dnem tj. od 9.10.2023 byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu, který žalovaný v odběrném místě odebíral přes instalovaný plynoměr. Žalovaný byl uživatelem odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu, o čemž informoval žalobce vlastníka nemovitosti na adrese odběrného místa v monitorovaném telefonickém rozhovoru dne 17.10.2024. Množství neoprávněně odebraného a spotřebovaného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 8.10.2023 a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav 6 351 m3, který vyplývá z přílohové faktury č. , hodnota, byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru. Koncový stav plynoměru 6 915 m3 byl zjištěn při jeho demontáži dne 8.11.2024, kdy vlastník nemovitosti umožnil jeho odečet.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 11.11.2024, splatný dne 25.11.2024 byl vyčíslen nedoplatek za službu distribuční soustavy bez uzavřené smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy a v rozporu s podmínkami stanovenými v Řádu provozovatele distribuční soustavy za období od 9.10.2023 do 8.11.2024 ve výši 22.201,78 Kč. Z dokladu označeného odpojení dodávky pro neplacení ze dne 5.10.2023 bylo soudem zjištěno, že dne 18.9.2023 i 5.10.2023 pro nepřítomnost zákazníka nebyla realizována demontáž plynoměru. Z demontáže - měření neoprávněného odběru ze dne 8.11.2024 bylo soudem zjištěno, že dne 8.11.2024 v 10:47 hod. bylo úspěšně realizováno demontování plynoměru. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne 20.2.2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 28.853,90 Kč nejpozději do 7 dnů od doručení dané výzvy.4. Podle ust. § 74 odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb. je neoprávněným odběrem plynu odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny po předchozím upozornění.5. Podle ust. § 74 odst. 6 Energetického zákona platí, že neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazuje.6. Podle ust. § 74 odst. 7 Energetického zákona platí, že při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu plynových spotřebičů instalovaných s místě neoprávněného odběru nebo rozměru a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné, nezbytné, nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.7. V rámci právního posouzení dospěl soud k závěru, že pro nezaplacení vyúčtování cen zemního plynu a příslušných služeb došlo k ukončení smluvního vztahu mezi žalobcem a obchodníkem s plynem ke dni 8.10.2023. Počínaje následujícím dnem, tedy dnem 9.10.2023 byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu dle § 74 odst. 1 a odst. 4 Energetického zákona. Vzhledem k tomu, že se žalobce neúspěšně pokoušel o demontáž plynoměru č. , hodnota, osazeného v odběrném místě, a tím tedy realizoval neúspěšný pokus ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává v souladu řádu provozovatele distribuční soustavy a ve smyslu ust § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. účinek ukončení dodávky od 15. pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně, současně dojde k zániku rezervace distribuční kapacity ve smyslu článku 5 řádu provozovatele distribuční soustavy. V případě, že odběratel pokračuje v odběru plynu i po nastalém účinku ukončení dodávky plynu a zániku rezervace distribuční kapacity, je takovým jednáním odběratele způsobena škoda provozovateli distribuční soustavy, kterou je žalovaný povinen nahradit ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení nikterak nerozporoval, že by svoji smluvní povinnost neplnil, a vzhledem k tomu, že současně netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, které by případně prokazovaly, že nárok vůči němu touto žalobou uplatněný žalobcem je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud žalobě vyhověl, a to jak co do dlužné jistiny spočívající v neoprávněném odběru plynu, jež představuje rozdíl mezi počátečním a koncovým stavem plynoměru při jeho demontáži dne 8.11.2024, kdy zjištěné celkové množství neoprávněně odebraného plynu představuje 564 m3 (6 915 - 6 351 m3), tak i příslušenství pohledávky - úroky z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1968 a následující o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinném k prvému dni prodlení. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu 3 dnů.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 889 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 2.020 Kč, tři režijní paušály po 450 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH,což celkem představuje 9.855,10 Kč (§ 7,13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.).9. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.