18 C 312/2024-65 — Městský soud v Brně

1. Návrhem soudu podaným dne 15. 10. 2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 305 917,87 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi společností , Anonymizováno, .o. (dlužník) a žalobcem byla dne 17. 10. 2023 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, a poté dne 18. 4. 2024 byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . V souvislosti s těmito smlouvami pak bylo učiněno ručitelské prohlášení žalovaného za účelem zajištění pohledávky žalobce z těchto smluv. Na základě smlouvy č. , hodnota, byl dlužníku poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč, obdobně potom na základě smlouvy č. , hodnota, byl dlužníku poskytnut úvěr ve stejné výši, tedy 400 000 Kč, přičemž dlužník se v obou případech zavázal poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 47 520 Kč splácet ve smlouvách uvedeným způsobem. Dlužník splátky nehradil řádně a včas, proto žalobce obě pohledávky ke dni 29. 8. 2024 zesplatnil a vyzval dlužníka k úhradě zesplatněných částek, které ze smlouvy č. , hodnota, činily 14 598,66 Kč, a ze smlouvy č. , hodnota, pak činily částku ve výši 319 074,87 Kč, dále dlužníka vyzval k úhradě příslušenství pohledávek, smluvní pokuty a k náhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Dlužník ani následně neuhradil ničeho, proto byl žalovaný dopisy ze dne 14. 9. 2024 informován o skutečnosti, že dlužník nesplnil své povinnosti a byl vyzván ke splnění povinností na místo dlužníka. Žalovaný byl upozorněn, že pokud pohledávku neuhradí, bude žalobce vymáhat její úhradu soudní cestou, i přes to žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a uvedl, že ručitelská prohlášení podepsal pod vyvíjeným tlakem ze strany žalobce, a zároveň, když se on sám nacházel v životní tísni. Žalobce proto zneužil tíživé situace žalovaného, který finanční prostředky akutně potřeboval pro chod obchodní společnosti. Pokud by ručitelské prohlášení neučinil, nebyly by mu poskytnuty úvěry. Projev vůle proto nebyl učiněn svobodně. Dále žalovaný uvedl, že ačkoli byl úvěr sjednán jako podnikatelský, on sám vystupoval mimo svou podnikatelskou činnost, jako spotřebitel, před poskytnutím úvěru tak měla být posouzena úvěruschopnost žalovaného, k čemuž nedošlo. Nakonec žalovaný namítl, že výše úroků sjednaných ve smlouvách o podnikatelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, je v rozporu s principem spravedlnosti a dobrých mravů, jelikož se dlužník zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve výši 400 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 47 520 Kč, což odpovídá roční úrokové sazbě 11,88 %, přičemž tato sazba je paušálně fixována bez ohledu na skutečnou délku čerpání úvěru, a to již při sjednání smlouvy. Nadto byly s dlužníkem sjednány ještě vedlejší platby, jako poplatky, smluvní sankce a zákonné úroky z prodlení. Souhrnné zatížení dlužníka a ručitele pak lze považovat za nepřiměřené až lichvářské. Samotnou výši úroků pak žalovaný považoval za nepřiměřeně vysokou. Toto ujednání neodpovídá zásadám poctivého obchodního styku a slouží k jednostrannému prospěchu věřitele.3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.4. Shodným tvrzením účastníků soud zjistil následující. Mezi žalobcem a dlužníkem společností , Anonymizováno, (dále jen „dlužník“) byla dne 17. 10. 2023 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, a poté dne 18. 4. 2024 byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . V souvislosti s těmito smlouvami pak bylo učiněno ručitelské prohlášení žalovaného. Účastníci dále shodně prohlásili, že dlužník uhradil ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, částku ve výši 128 445,13 Kč a ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, částku ve výši 432 921,49 Kč. Nesporná je mezi stranami i skutečnost, že k úhradě ze smlouvy č. , hodnota, zbývá neuhrazená jistina ve výši 285 193,68 Kč a část úroku ve výši 33 881,19 Kč, nesporná je i hodnota kapitalizované smluvní pokuty z této smlouvy ve výši 7 338,72 Kč i nárok na zákonné úroky z prodlení z částky 285 193,68 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení. Pokud jde o smlouvu č. , hodnota, , účastníci shodně prohlásili, že dlužná jistina činí 13 049,70 Kč, nesplacená část úroku činí 1 548,96 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta činí 335,77 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 13 049,70 Kč počíná běžet od 18.8.2024.5. Strany dále shodně uvedly, že došlo ke zesplatnění úvěru a dlužník byl vyzván k úhradě dlužných částek.6. Na základě shodných prohlášení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a dlužníkem byly uzavřeny dvě smlouvy o podnikatelském úvěru, součástí smluvních ujednání pak bylo ručitelské prohlášení žalovaného. Žalobce poté poskytl dlužníku peněžité prostředky v ujednané výši. Vzhledem k tomu, že dlužník neplnil v souladu s uvedenými smlouvami, žalobce úvěry zesplatnil a vyzval dlužníka k úhradě. Dlužník však neuhradil ničeho, proto poté žalobce požadoval úhradu jistin, úroků, smluvních pokut a úroků z prodlení po žalovaném jakožto ručiteli. K úhradě dlužných částek byl žalovaný vyzván, nicméně neuhradil ničeho.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.10. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle § 1972 o. z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.12. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení má soud za prokázané, že žaloba je důvodná. Na základě smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, , vznikl žalobci dle ustanovení § 2395 o. z. ve spojení s § 2399 o. z. nárok na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, když dlužník nesplácel řádně a včas. Vzhledem k tomu, že dlužník ani po výzvě neuhradil žalobci dluh spočívající v neuhrazené poskytnuté jistině z obou úvěrů, úroků, smluvní pokutě a úroků z prodlení, tak se žalobce s ohledem na ručitelské prohlášení obrátil v souladu s § 2021 o. z. se svým nárokem na žalovaného. Žalovanému tak vznikl závazek vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky včetně ujednaného úroku, tento závazek žalovaný do dnešního dne nesplnil, přestože k tomu byl vyzván.15. Jelikož se dnem po splatnosti dostal dlužník do prodlení, náleží žalobci i požadovaný zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěrů, tedy od 30. 8. 2024. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit jednak částku 285 193,68 Kč s úrokem z prodlení a jednak částku 13 049,70 Kč s úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Žalobci dále vznikl v souladu s § 2048 o. z. nárok na zaplacení smluvní pokuty, ve výši 7 338,72 Kč ze smlouvy č. , hodnota, a ve výši 335,77 Kč ze smlouvy č. , hodnota, .17. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávek, tyto soud žalobci s ohledem na ustanovení §1972 o. z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. také přiznal, jelikož úvěrové smlouvy byly uzavřeny mezi podnikateli a dlužník, a poté ani žalovaný, neplnil dobrovolně, čímž žalobci vznikly dodatečné náklady. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatňoval v tomto řízení pohledávky dvě, měl nárok na dvě paušální náhrady ve výši 1 200 Kč.18. Co se týče námitek žalovaného týkajících se neplatnosti ruči