21 C 188/2025-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobou z 19.5.2025 domáhala se žalobkyně úhrady částek 180.976,11 Kč s příslušenstvím, 21.629,31 Kč s příslušenstvím a 39.359,06 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zůstatků spotřebitelských úvěrů poskytnutých žalovanému a částky 1.000,00 Kč jako záporného zůstatku ve formě nepovoleného debetu na běžném účtu žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání.2. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, přičemž součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník služeb.3. Žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného běžný účet a poskytnout mu debetní platební kartu s tím, že vyčerpaný úvěr na základě debetní karty je úročen úrokovými sazbami dle ceníku žalobkyně. Z výpisu z účtu vzal soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou povinnost zřídit po pro žalovaného běžný účet. Dle obchodních podmínek byl žalovaný povinen udržovat na svém účtu zůstatek dostatečný k pokrytí jeho závazků, přičemž záporný zůstatek se zavázal uhradit do pěti pracovních dnů od výzvy ze strany žalobkyně. Z výpisu z účtu vzal soud za prokázáno, že žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 1.000,00 Kč, k jehož úhradě vyzvala žalovaného přípisem ze 14.4.2025.4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dodatku č. , hodnota, ke shora uvedené rámcové smlouvě vzal soud za prokázáno, že dne , datum, uzavřeli účastníci elektronickou formou úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému účelově neurčený spotřebitelský úvěr formou kontokorentu, který měl žalovaný možnost čerpat přečerpáním běžného účtu až do výše 40.000,00 Kč. Úvěr takto čerpaný byl úročen roční úrokovou sazbou 18,9 %, přičemž parametry úvěru byly uvedeny ve formuláři pro standardní informace. Žalovaný se zavázal kontokorent splatit alespoň jednou za rok od data prvního čerpání. Pro případ porušení smluvních povinností měla žalobkyně právo úvěr zesplatnit, což následně učinila přípisem ze 14.4.2025. Z výpisu z uvedeného kontokorentu vzal soud za prokázáno, že žalovaný kontokorent průběžně využíval, poslední úhradu provedl 1.2.2025, přičemž touto úhradou nesplnil povinnost splacení kontokorentu. Ke dni zesplatnění činila výše vyčerpaného kontokorentu dle výpisu z účtu 39.359,06 Kč.5. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti žalovaného v souvislosti s výše uvedeným úvěrem, z listin doložených žalobkyní vyplývá, že tato provedla lustraci nebankovních registrů ohledně žalovaného, když dále z výpisu z účtu žalovaného za dobu předcházející uzavření úvěrové smlouvy vyplývá, že na účet žalovaného byla v období od srpna do října 2020 připsána částka 45.800,00 Kč.6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dodatku č. , hodnota, ke shora uvedené rámcové smlouvě vzal soud za prokázáno, že dne , datum, uzavřeli účastníci elektronickou formou dodatek k rámcové smlouvě ve formě úvěrové smlouvy, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému účelově neurčený spotřebitelský úvěr ve výši 250.000,00 Kč převodem uvedené částky na účet žalovaného s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 100 měsíčních splátkách ve výši 3.506,00 Kč splatných vždy do 14. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru. Úvěr byl úročen sazbou 8,4 % ročně, přičemž v případě řádného plnění smluvních povinností by žalovanému vznikl nárok na bonusovou úrokovou sazbu 7,4 % ročně. Ze splátkového kalendáře, který byl přílohou úvěrové smlouvy, vzal soud za prokázán rozpis jednotlivých splátek rozložených na nepravidelně vysokou jistinu a sjednaný úrok. Z přehledu plateb vzal soud za prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši 250.000,00 Kč, přičemž první splátku měl uhradit k 14.3.2022. Z přehledu splátek vzal soud dále za prokázáno, že žalovaný uhradil splátky od března 2022 do ledna 2025, od února 2025 neuhradil na splátkách úvěru ničeho. Žalobkyně úvěr zesplatnila v souladu se smlouvou dne 14.4.2025 a vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku úvěru, kdy z přehledu plateb vyplývá, že zůstatek jistiny ke dni zesplatnění činil 180.976,11 Kč a zůstatek úroku z úvěru 3.701,57 Kč, a to ze splátek dospělých za dobu do zesplatnění úvěru, tj. ze splátek splatných ke 14. únoru, březnu a dubnu 2025.7. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti v souvislosti s uvedeným úvěrem, z listin doložených žalobkyní vzal soud za prokázáno, že tato provedla ověření majetkových poměrů žalovaného lustrací nebankovních registrů, když dále měla k dispozici potvrzení o výši příjmu žalovaného za dobu od listopadu 2021 do ledna 2022, z něhož dále vyplynulo, že žalovaný má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou, přičemž z výpisu z běžného účtu žalovaného vzal soud za prokázáno, že v období od listopadu 2021 do ledna 2022 byla na jeho účet připsána částka 148.589,00 Kč.8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě vzal soud za prokázáno, že dne , datum, uzavřeli účastníci elektronickou formou úvěrovou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému účelově neurčený spotřebitelský úvěr ve výši 23.000,00 Kč, úročený sjednanou sazbou 16,9 % ročně, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 120 měsíčních splátkách po 398,00 Kč splatných vždy k 13. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po čerpání úvěru. Ze splátkového kalendáře, přehledu plateb a dokladu o načerpání úvěru vzal soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou povinnost z úvěrové smlouvy, když na účet žalovaného převedla částku 23.000,00 Kč dne 18.9.2023, přičemž žalovaný hradil splátky od října 2023 do ledna 2025, další splátky již neuhradil. Žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila přípisem ze 14.4.2025, přičemž z přehledu plateb ve spojení se splátkovým kalendářem vyplývá, že zůstatek dlužné jistiny k datu zesplatnění činil 21.629,31 Kč a zůstatek úroku ze splátek dospělých za dobu do zesplatnění, tj. od února 2025 do dubna 2025 činil 907,10 Kč.9. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti žalovaného v souvislosti se shora uvedenou úvěrovou smlouvou z listin předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně provedla lustraci nebankovních registrů, když dále měla k dispozici potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši jeho příjmů za dobu od června do srpna 2023, z něhož vyplývá, že žalovaný měl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Mimoto z výpisu z běžného účtu žalovaného vyplývá, že za dobu od června do srpna 2023 byla na účet žalovaného připsána částka 373.960,00 Kč.10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o účtu dle § 2662 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), přičemž žalovaný nesplnil povinnost udržovat na účtu dostatek finančních prostředků k pokrytí svých závazků, přičemž výše nepovoleného debetu vyplývá z výpisu z účtu, stejně jako povinnost k úhradě nepovoleného debetu, která vyplývá ze smlouvy a Všeobecných obchodních podmínek, které byly její součástí a k jejímuž splnění byl žalovaný vyzván přípisem ze 14.4.2025.11. Dále bylo v řízení prokázáno, že účastníci uzavřeli ve třech případech úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. o.z. v režimu zákona 259/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Všechny tři úvěrové smlouvy byly uzavřeny elektronickou formou, přičemž ze shora provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně v souladu s každou smlouvu provedla řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného, když jeho majetkové poměry vyplývaly v době uzavření každé smlouvy z jeho výpisů z účtu, nebankovních registrů a z potvrzení o výši mzdy. Žalobkyně ve všech třech případech řádně splnila svou povinnost vyplývající ze smlouvy, že když v případě smlouvy z , datum, umožnila žalovanému opakovaně čerpat kontokorent, v případě smluv z , datum, a , datum, pak částku odpovídající jistině úvěru převedla na účet žalovaného. Žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající ze shora uvedených smluv, když u smlouvy o kontokorentu nesplnil povinnost řádně splatit vyčerpaný kontokorent v souladu se smlouvou, u zbylých dvou úvěrových smluv poslední splátku uhradil v lednu 2025, počínaje splátkou splatnou v únoru 2025 na uvedené dva úvěry neuhradil ničeho. Výše zůstatku jistiny každého ze tří úvěrů vyplývá ze splátkového kalendáře a z přehledu plateb, výše dlužného kapitalizovaného úroku z úvěru ze splátek dospělých do zesplatnění vyplývá z úvěrových smluv, splátkového kalendáře a přehledu plateb. Výše úroku z úvěru, jak je nárokován žalobkyní, odpovídá smluvnímu ujednání účastníků s tím, že u úvěru z úvěrových smluv z 8.2.2022 a 18.9.2023 je úrok z úvěru moderován dle § 122 odst. 4 zákona 257/2016 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodle