242 C 29/2024-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.9.2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20.790 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného členského poplatku. Žalobkyně v návrhu uvedla, že dne 25.1.2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o členství č. , hodnota, . Na základě smlouvy žalobkyně umožnila žalované neomezené užívání služeb fitness klubu a žalovaná se zavázala za tyto služby platit členský poplatek. Žalovaná se od března 2024 dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek členského příspěvku. Ačkoliv žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná dlužnou částku nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaná dne 25.1.2024 uzavřela s žalobkyní smlouvu o členství č. , hodnota, , dle které mohla žalovaná navštěvovat sportovní zařízení žalobkyně a využívat její sportovní vybavení po dobu určitou od 11.2.2024 do 10.2.2025 (prokázáno smlouvou o členství č. , hodnota, a smluvními podmínkami žalobkyně). Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit za poskytované služby členský poplatek ve výši ve výši 23.680 Kč za rok. Členský poplatek byl rozvržen do dvanácti měsíčních splátek po 1.890 Kč; první splátka členského poplatku, splatná dne 11.2.2024, potom dále zahrnovala i vstupní poplatek ve výši 1.000 Kč (prokázáno smlouvou o členství č. , hodnota, ).4. Žalovaná uhradila pouze první splátku se vstupním poplatkem, následně již žádnou splátku neuhradila. Žalobkyně proto v souladu s uzavřenou smlouvou členský poplatek zesplatnila v plné výši až do konce členství (prokázáno smlouvou o členství č. , hodnota, a upomínkou žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího archu). Žalobkyně poslala žalované upomínku k úhradě dlužné částky dne 11.6.2024 a dále předžalobní výzvu dne 6.8.2024 (prokázáno upomínkou žalobkyně ze dne 11.6.2024 a předžalobní výzvou ze dne 6.8.2024 včetně podacích archů). Žalovaná však doposud dlužnou částku neuhradila. Ke dni podání žaloby činí dlužná částka 20.790 Kč.5. Soud v projednávané věci aplikoval zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Právním posouzením soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli nepojmenovanou smlouvou (§ 1746 odst. 2 o. z.), kterou se žalobkyně zavázala umožnit žalované vstup do svého sportovního zařízení a využívat služby poskytované žalobkyní, žalovaná se naopak zavázala za tyto služby hradit členský poplatek ve výši 23.680 Kč za rok; hrazení poplatku bylo rozloženo do dvanácti měsíčních splátek. Žalovaná nezaplatila splátku za měsíc březen 2024, splatnou dne 11.3.2024, a dostala se tedy do prodlení s úhradou dluhu (§ 1968 o. z.).6. Účastníci řízení si v čl. V. odst. 3 smluvních podmínek ujednali možnost tzv. ztráty výhody splátek. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky za měsíc březen 2024, stala se nezaplacená část poplatku splatnou prvním dnem prodlení se zaplacením splátky, tedy 12. 3. 2024 (§ 1931 o. z.). Žalobkyni tak vznikl nárok požadovat po žalované úhradu celé pohledávky.7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tedy zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 20.790 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně přiznal této náhradu nákladů řízení vůči žalované v celkové výši 2.492 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.040 Kč, z odměny advokáta ve výši celkem 900 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“, tj. částka 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) vypočtenou k tarifní hodnotě sporu ve výši 20.790 Kč, dále včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, ve znění do 31.12.2024, a DPH v sazbě 21 % ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném u soudu opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Odměnu za úkon výzvy k plnění nepředcházející přímo návrhu ve věci samé soud žalobkyni nepřiznal, jelikož se nejedná o úkon podřaditelný pod § 11 a. t.