242 C 4/2025-53 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 21.780 Kč s příslušenstvím z titulu přepravní smlouvy. Žalovaný si uzavřením smlouvy objednal u žalobce přepravu zboží, kterou žalobce provedl dne 30. 1. 2024 a za kterou žalobce řádně vyúčtoval žalovanému cenu přepravy. Žalovaný však cenu za poskytnutou přepravu ve stanovené lhůtě nezaplatil ani v reakci na doručenou předžalobní výzvu.2. Soud o nároku žalobce nejprve rozhodl platebním rozkazem ze dne 13. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , proti němuž podal žalovaný dne 24. 3. 2025 včasný odpor. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáními doručenými soudu dne 22. 4. 2025 a 14. 5. 2025, v nichž žalobní nárok ani z části neuznal. Uvedl, že celou dlužnou částku uhradil na bankovní účet žalobce č. , č. účtu, dne 11. 10. 2024. Své tvrzení však žalovaný nedoložil ani výpisem ze svého účtu, ani jiným příjmovým dokladem nebo dokladem o vkladu na účet, a to i přes opakované výzvy soudu. Relevantní důkazy nepředložila na výzvu soudu ani opatrovnice žalovaného, která se pokusila žalovaného kontaktovat skrze bývalého jednatele, nicméně od něj nezískala žádné relevantní informace pro probíhající řízení.3. V průběhu řízení soud zjistil, že dne 22. 5. 2025 došlo na straně žalovaného k výmazu jeho statutárního orgánu z obchodního rejstříku. Jelikož tak na straně žalovaného nebyla žádná osoba, která by byla oprávněna za žalovaného jednat, soud ustanovil žalovanému jako opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátku se sídlem , adresa, , a to usnesením ze dne 22. 7. 2025, č. j. , spisová značka, s právní mocí ke dni 3. 9. 2025. Na výzvu soudu opatrovnice dne 23. 10. 225 uvedla, že jménem žalovaného trvá z procesní opatrnosti na neuznání nároku. Dne 16. 12. 2025 následně došlo k zápisu likvidátora žalovaného, který byl jmenován usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2025, č. j. , spisová značka, (usnesením bylo rovněž rozhodnuto o zrušení žalovaného s likvidací). Funkce opatrovnice tak bez dalšího zanikla jmenováním likvidátora žalovaného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 616/2019).4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili – opatrovnice žalovaného vyjádřila souhlas v podání ze dne 23. 10. 2025 a žalobce v podání ze dne 15. 12. 2025 dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil tento skutkový stav.6. Dle objednávky č. #, Anonymizováno, ze dne 26. 1. 2024 si žalovaný u žalobce objednal mezinárodní přepravu zboží z místa 1. nakládky , adresa, , Česká republika, a místa 2. nakládky , adresa, , Česká republika, do místa vykládky , Anonymizováno, . Podle přepravního listu ze dne 29. 1. 2024 a 30. 1. 2024 provedl žalobce dne 29. 1. 2024 nakládku zboží a dne 30. 1. 2024 dodal zboží do místa určení dle objednávky prostřednictvím vozidla SPZ , SPZ, . V souvislosti s provedenou přepravou vystavil žalobce fakturu č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2024 na částku 21.780 Kč se splatností ke dni 6. 3. 2024, kterou žalovanému vyúčtoval cenu za poskytnutou přepravu.7. Žalovaný uvedenou fakturu nezaplatil žalobci řádně a včas. Dne 22. 8. 2024 zaslal žalobce žalovanému upomínku k platbě, na kterou žalovaný reagoval e-mailem ze dne 30. 8. 2024 se sdělením, že dlužnou fakturu eviduje a omlouvá se za komplikace. Žalobce následně zaslal žalovanému dne 23. 12. 2024 předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky o celkové výši 21.780 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzva byla doručena do datové schránky žalovaného dne 28. 12. 2024. Žalovaný dne 3. 1. 2025 opětovně žalobci sdělil, že fakturu eviduje a platbu řeší, dlužnou částku však žalobci v určené lhůtě neuhradil.8. Na výzvu soudu ze dne 31. 10. 2025 doložila , právnická osoba, . výpis z účtu žalobce č. , Anonymizováno, /, č. účtu, , na který měla být dle tvrzení žalovaného uhrazena dlužná částka. Z výpisu za období 10/2024 je však zřejmé, že ke dni 11. 10. 2024 (ani k jinému dni z předloženého výpisu) není na účtu žalobce evidována ani částečná úhrada dluhu ze strany žalovaného.9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný si od žalobce objednal mezinárodní nákladní přepravu zboží. Žalobce tuto přepravu dle objednávky žalovaného řádně a včas provedl. Následně žalobce provedenou přepravu žalovanému vyúčtoval výše uvedenou fakturou. Žalovaný na výzvu soudu nedoložil, že by celou dlužnou částku uhradil dne 11. 10. 2024, jak uvedl ve svém vyjádření ze dne 14. 5. 2025. Naopak z předložené e-mailové komunikace ze dne 3. 1. 2025 vyplynulo, že žalovaný v den doručení předžalobní výzvy evidoval nezaplacenou fakturu a přislíbil žalobci její zaplacení. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně toho, že dlužnou částku žalobci uhradil.10. Podle čl. 4 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) (dále jen jako „Úmluva“), je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy.11. Podle čl. 9 bodu 1 Úmluvy je nákladní list, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem.12. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen jako “o. z.“) smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.13. Podle § 2558 o. z. dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem.14. Podle § 2564 odst. 1 o. z. přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě věci v mezinárodní silniční nákladní dopravě (§ 2555 o. z. ve spojení s čl. 4 a čl. 9 bodu 1 Úmluvy). Na základě řádně a včas provedené přepravy vzniklo žalobci právo na zaplacení přepravného dle § 2564 ve spojení s § 2558 o. z. Žalobce v souladu s § 2564 o. z. vyúčtoval žalovanému přepravné o celkové výši 21.780 Kč. Žalovanému proto vznikl závazek uhradit žalobci přepravné, který do dnešního dne nesplnil, přestože k tomu byl vyzván. Soud proto žalobě vyhověl a ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku o celkové výši 21.780 Kč.16. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Náklady žalobce na řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.089 Kč, z odměny advokáta v celkové výši 7.920 Kč (4 x 1.980 Kč) za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, návrh na zahájení řízení, replika žalobce) vypočítané z tarifní hodnoty 21.780 Kč dle § 8 odst. 1 a. t., dále z náhrady hotových výdajů ve výši 4 x 450 Kč za uvedené úkony dle § 13 odst. 4 a. t. a z 21 % DPH odpovídající částce 2.041,19 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představují částku 12.850,20 Kč, kterou soud stanovil žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalobce § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.