31 C 80/2025-19 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost, aby jí zaplatil 10 848,59 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě které se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal uhradit dohodnutou cenu dodané elektřiny dle ceníku. Žalovaný svému závazku ze smlouvy uhradit cenu dodané elektřiny nedostál a žalobkyni přes výzvu k úhradě zůstal dlužen cenu dodané elektřiny za období , datum, ve výši 10.848,59 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal uhradit dohodnutou cenu dodané elektřiny dle ceníku. Spotřebovanou elektřinu za období , datum, žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou , číslo, ze dne , datum, ve výši 10.848,59 Kč, která se stala splatnou dne , datum, . Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu, když žalobkyni nezaplatil sjednanou cenu za dodanou elektrickou energii. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 10 848,59 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni, soud jí současně uložil povinnost zaplatit jí úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákona, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 400 Kč (tarifní hodnota 10 848,59 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025;iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 315 Kč;celkem tedy 2 615 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).