32 C 98/2024-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.10.2024 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 26 789 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne 24.11.2022. Žalobce v návrhu uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 24.11.2022 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa , adresa, , kdy byl žalovaný povinen platit měsíční zálohy ve výši 2 300 Kč. Smlouva byla sjednána na dobu 24 měsíců, kdy pro případ nedodržení doby trvání smlouvy si žalobce stanovil smluvní poplatek ve výši 30% ze součtu záloh za období následující po předčasném ukončení smlouvy do sjednané doby trvání. Ke dni 9.10.2022 došlo k ukončení smlouvy z důvodu neplacení záloh, žalobce proto žalovanému vyúčtoval spotřebovaný odběr plynu ve výši 16 789 Kč a smluvní poplatek ve výši 10 000 Kč.2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že pokud jde o vyúčtovanou spotřebu plynu, je nepochybné, že došlo k uzavření smlouvy, ke konzumaci služeb a nezaplacení částky 16 789 Kč za tento odběr. Pokud však jde o částku 10 000 Kč označenou jako smluvní poplatek za předčasné ukončení smlouvy, v tomto ohledu navrhuje žalovaný zamítnutí žaloby, neboť se v podstatě jedná o smluvní pokutu, kdy z ujednání není zřejmé, k porušení jaké povinnosti se má tato pokuta vztahovat. Žalovaný má dále za to, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné, kdy žalovaný nebyl řádně seznámen s obchodními podmínkami, které nebyly připojeny ke smlouvě, a v neposlední řadě je dle žalovaného smluvní poplatek nemravný a nepřiměřený s ohledem na zajišťovanou povinnost.3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy byly zjištěny následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 22.11.2024 bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro potřeby domácnosti na dobu v trvání 24 měsíců, odběrné místo , adresa, . Na základě této smlouvy žalobce plyn dodával a žalovaný odebíral v odběrném místě. V rámci smlouvy bylo ujednání, že žalobce může v případě porušení povinností odběratele, které způsobí předčasné ukončení smlouvy ve smyslu , Anonymizováno, požadovat smluvní poplatek ve výš 30% ze součtu záloh zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy. Součástí smlouvy mají být i obchodní podmínky , Anonymizováno, a ceník.5. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že v rámci odstavce nazvaného „Ukončení závazku ze smlouvy“ bylo ujednáno, že v případě, že zákazník před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy způsobí předčasné ukončení smlouvy, zavazuje se uhradit , Anonymizováno, smluvní pokutu (poplatek) za předčasné ukončení smlouvy ve výši sjednané ve smlouvě. Za předčasné ukončení smlouvy se považují případy, kdy zákazník a) ukončí smlouvu v rozporu se sjednanými podmínkami nebo právními předpisy nebo b) poruší smluvní povinnost a Yello z tohoto důvodu v souladu se sjednanými podmínkami odstoupí od smlouvy nebo c) porušením svých povinností neumožní zahájení dodávky či její řádný průběh.6. Z faktury vystavené dne 9.5.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebu plynu za období od 30.11.2022 do 3.5.2023 na částku 12 359 Kč, splatnou dne 26.5.2023.7. Z faktury vystavené dne 19.10.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebu plynu za období od 4.5.2023 do 9.10.2023 na částku 4 429,51 Kč, dále vyúčtoval neuhrazenou částku za předchozí období ve výši 12 359 Kč a smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 10 000 Kč, celkem tak žalobce vyúčtoval částku 26 789 Kč, splatnou dne 6.11.2023.8. Dopisem ze dne 27.6.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.9. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.10. Podle § 1815 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, jejíž obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit.12. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Zák. č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. nález z 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11) nicméně plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis.13. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastníky vyplývá, že se žalobce zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa, a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit jeho cenu. Jedná se o smlouvu ve smyslu ust. § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Smlouva je koncipována tak, že údaje o spotřebiteli, odběrném místě a informace ohledně platby jsou psány větším písmem, naopak údaj, kde je zmiňován smluvní poplatek je psán drobným písmem, odstavec je oproti údajům výše nevýrazně menší než okolní text, a vzbuzuje tak dojem nepodstatného charakteru. Porušení povinností odkazuje dále na smluvní podmínky, kdy tak ze smlouvy samotné vlastně není spotřebiteli jasné, jaké porušení zapříčiní vznik nároku žalobce na smluvní poplatek.14. Ujednání o smluvní pokutě je tedy neplatné dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalovaný má postavení spotřebitele a žalobce vystupoval jako podnikatel. Za tohoto stavu musí být veškerá sdělení vůči spotřebiteli dána jasně a srozumitelně, což se nestalo, neboť předmětné ujednání je psáno velmi malým písmem v části před podpisem, s odkazem ceník a na obchodní podmínky, kdy předmětná smlouva byla uzavřena adhézním způsobem na formulářově předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012).15. Pokud jde o zbytek nároku, dospěl soud k závěru, že tento je důvodný. Mezi účastníky byla sjednána smlouva dle zákona č. 458/2000 Sb., na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému plyn do určeného odběrního místa a žalovaný byl povinen hradit sjednanou cenu. Žalobce pak prokázal, že cenu v předmětném období žalovanému řádně vyúčtoval a následně jej vyzval k úhradě. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku, byť z části, splatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl, a to i pokud jde o žalované příslušenství.16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.17. Protože žalovaný neuhradil dlužné částky ke dni splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo