72 C 177/2024-87 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému dne , datum, poskytla úvěr ve výši 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách po 475 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci. Žalované dlužné poplatky ve výši 1 500 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek třikrát po 500 Kč. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni 24. 1. 2023, nicméně žalobkyně přistoupila k zesplatnění po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek až po odeslání poslední výzvy k plnění ze dne 3. 4. 2023. Veškeré závazky žalovaného se staly splatnými dne 24. 6. 2023. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 27 344,30 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 3 217,34 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 796,47 Kč a poplatků ve výši 1 500 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 28 000 Kč. Pevná úroková sazba činila 13,23 % ročně, počet anuitních splátek byl stanoven na 96 ve výši 475 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 45 523,25 Kč s RPSN 14,06 % ročně. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 500 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 8. 2022, žádosti o spotřebitelský úvěru, sazebníku, záznamů o podpisu klienta, předsmluvních informací, obchodních podmínek a výpisu z účtu ze dne 22. 8. 2022). Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z doložených příjmů a výdajů žalovaného, zhodnocení zadluženosti žalovaného a posouzení rizikovosti žalovaného (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného, statistiky rodinných účtů, výpisu přijatých plateb, výpisu transakcí, informací z , Anonymizováno, , detailů procesu a žádosti o poskytnutí úvěru). Žalovaný uhradil pouze čtyři splátky, se splátkou splatnou k 24. 1. 2023 se dostal do prodlení a dále nehradil ničeho. Žalovaný je tak v prodlení se zaplacením jistiny ve výši 27 344,30 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 3 217,34 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 796,47 Kč a poplatků ve výši 1 500 Kč (zjištěno z výpisu splátek, stavu dlužné jistiny a příslušenství a platební historie). Žalovaný byl opakovaně vyzván k zaplacení dluhu, pro bezvýslednost byl dluh žalovaného zesplatněn (zjištěno z 1. upomínky, 1. výzvy, 2. výzvy, výzvy ze dne 3. 4. 2023, dodejkami, a oznámení ze dne 26. 6. 2023). Nakonec byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z dopisu ze dne 15. 4. 2024 a podacího archu). Nezaplacení žalované částky nebylo žalovaným rozporováno.6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.7. Soud se nejprve zabýval platností úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016, Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).8. Soud má za to, že v projednávané věci žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, neboť postupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně z výše uvedených zdrojů zjišťovala a ověřovala jak příjmy, tak výdaje žalovaného, jeho solventnost i rizikovost a dospěla k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Postup žalobkyně i s ohledem na výši měsíční splátky považuje soud za dostatečný k tomu, aby dotčená smlouva o úvěru byla považována za platnou.9. Po právní stránce je tak nárok žalobkyně důvodný ve smyslu § 2395 o. z. Mezi účastníky vznikl úplatný závazkový vztah založený smlouvou o úvěru, v němž žalobkyně vystupuje jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně poskytla žalované dle výše specifikované smlouvy úvěr ve výši 28 000 Kč s 13,23% úrokem a žalovaný porušil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, když žalobkyni uhradil jen část dlužné částky. Smlouvou o úvěru byl rovněž srozumitelně sjednán poplatek za zaslání upomínky, v tomto směru je tak žaloba také důvodná.10. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud i o jeho povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšná žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení, které u ní spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 154 Kč, nákladech právního zastoupení podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2,5 úkony právní služby po 2 260 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby a jednoduchá výzva k plnění, přičemž za doplnění žaloby soud žalobkyni odměnu pro neúčelnost nepřiznal, neboť doplňované údaje měly být součástí žaloby), 3x režijního paušálu po 300 Kč, podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% z nákladů právního zastoupení. Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku 9 079,50 Kč.