72 C 182/2024-64 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu dvou neplacených úvěrů.2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, , právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, poté, co posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit 8 994 Kč, což představuje kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit 52 týdenními splátkami po 327 Kč. Žalovaná uhradila celkem 4 404 Kč, poslední splátka byla žalovanou uhrazena 11. 2. 2022. Dále dne , datum, , právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, poté, co posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit 16 333 Kč, což představuje kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit 52 týdenními splátkami po 699 Kč. Žalovaná uhradila celkem 19 396 Kč, poslední splátka byla žalovanou uhrazena 11. 2 2022. Obě pohledávky byly ke dni , datum, postoupeny žalobkyni.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě vrácení úvěru zaplatit poplatek 16 333 Kč sestávající z úroku 10 201 Kč, částky 1 500 Kč za zpracovaní spotřebitelského úvěru a částky 4 632 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba činila 88 % a RPSN 167,11 %. Celkem se žalovaná zavázala uhradit 36 333 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 699 Kč s poslední splátkou ve výši 684 Kč. Žalovaná měla rovněž potvrdit, že poskytla právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ).6. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě vrácení úvěru zaplatit poplatek 7 434 Kč sestávající z úroku 4 081 Kč, částky 1 500 Kč za zpracovaní spotřebitelského úvěru a částky 1 853 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba činila 88 % a RPSN 214,30 %. Celkem se žalovaná zavázala uhradit 16 994 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 327 Kč s poslední splátkou ve výši 317 Kč. Žalovaná měla rovněž potvrdit, že poskytla právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ).7. Žalovaná při sjednávání úvěrů uvedla, že je svobodná, bydlí s rodiči, má středoškolské vzdělání, je na mateřské/rodičovské dovolené, a vyživuje jednu osobu. Čistý příjem žalované byl uveden ve výši 10 000 Kč, resp. 10 500 Kč, další blíže nespecifikované příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 30 000 Kč a výdaje 2 200 Kč, resp. při uzavírání druhé smlouvy byl jako výdaj uvedena splátka právní předchůdkyni žalobkyně 3 076 Kč, externí splátky 500 Kč a výdaje 2 780 Kč. Příjem žadatelky měl být v obou případech ověřen rozhodnutím o přiznání dávky a dvěma složenkami – žádný z těchto dokumentů nebyl soudu doložen a dle sdělení žalobkyně tato jimi nedisponuje (zjištěno ze zákaznické karty ze dne , datum, a ze dne , datum, ).8. Žalovaná uhradila žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na úvěru č. , hodnota, celkem 13 396 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 11. 2. 2022 (zjištěno z tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023 ke smlouvě č. , hodnota, ).9. Žalovaná uhradila žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na úvěru č. , hodnota, celkem 4 404 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 11. 2. 2022 (zjištěno z tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023 ke smlouvě č. , hodnota, ).10. Dne , datum, byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně uvědomena (zjištěno ze smlouvy o postoupení ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku).11. Žalovaná byla vyzvána k úhradě 38 009,05 Kč nejpozději do 1. 3. 2024 (zjištěno z výzvy z 15. 2. 2024 a podacího lístku).12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.13. Pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.14. Soud se nejprve zabýval platností předmětných úvěrových smluv. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl v obou případech spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016, Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).15. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované, tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Příjem žalované plynul pouze z mateřského / rodičovského příspěvku, k dalšímu příjmu domácnosti nebylo uvedeno ničeho a nebyl ničem doložen. Zejména pak nelze přehlédnout, že dle zákaznické karty činily výdaje žalované pouhé 2 200 Kč, následně plus splátka prvního úvěru a externího úvěru, které nebyly vůbec posuzovány v tom smyslu, co představují a doloženo nebylo ničeho, přičemž lze prakticky vyloučit výši výdajů dospělé osoby, která vyživuje jednu další osobu, v této výši, pokud by měly zahrnovat platby za bydlení, stravu a dopravu, potřeby vyživovaného dítěte a případně i volný čas. Tyto skutečnosti v očích soudu svědčí o laxnosti při posuzování úvěruschopnosti žalované a posouzení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně soud považuje za nedostatečné k tomu, aby obě smlouvy o úvěru byly považovány za platné.16. Soud tedy dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru byly od počátku absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Právní předchůdkyně žalobkyně tak v případě smlouvy č. , hodnota, žalované poskytla plnění ve výši 20 000 Kč a v případě smlouvy č. , hodnota, žalované poskytla plnění ve výši 8 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná byla proto podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila.17. Vzhledem k tomu, že žalovaná již na splátkách uhradila celkem 17 800 Kč (13 396 Kč + 4 404 Kč), uložil jí soud zaplatit 10 200 Kč (20 000 Kč + 8 000 – 17 800 Kč) a ve zbývající části žalobu zamítl.18. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotř