72 C 19/2025-41 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, , právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, poté, co posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 7 000 Kč za poplatek 7 306 Kč představující úrok se sazbou 56 % ročně, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku 14 306 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 276 Kč. Žalovaná uhradila pouze 1 000 Kč. Žalobkyně požaduje jistinu 6 345,92 Kč, poplatky ponížené na 5 400,08 Kč, smluvní pokutu 0,1% denně v kapitalizované výši 3 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 425,92 Kč a sankční poplatek 1 600 Kč. Dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 7 000 Kč za poplatek 5 746 Kč s pojistným za volitelné doplňkové pojištění 1 560 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 14 306 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 52 týdnů se splátkou 276 Kč týdně. Zápůjční úroková sazba činila 56 %. RPSN činilo 244,85 %.6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že příjmy žalované plynuly ze zaměstnání a činily 14 398 Kč měsíčně. Dále jsou zde uvedeny nijak nedefinované další příjmy domácnosti 25 000 Kč a výdaje 6 000 Kč.7. Z výzvy ze dne 10. 2. 2022 a podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k okamžitému uhrazení dluhu do 17. 3. 2022.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, se podává, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.9. Z výzvy ze dne 21. 3. 2025 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k zaplacení částky 30 228,90 Kč s příslušenstvím.10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.12. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry.13. Soud při posouzení parametrů smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem. Soud považuje smluvní ujednání, kterými se žalovaná zavázala vrátit celkem 14 306 Kč, z toho úrok odpovídající sazbě 56 %, při celkovém RPSN 244,85 % při řádném splácení spolu s ujednáním o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně za nepřiměřené ve smyslu § 1813 o. z. a ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ustanovení § 1813 o. z. přitom poskytuje spotřebitelům ještě vyšší ochranu než Směrnice Rady 93/13/EHS, neboť dopadá na všechna nepřiměřená ujednání, nikoli pouze na nepřiměřená ujednání nesjednaná individuálně. Z porovnání částky, která byla žalované poskytnuta (7 000 Kč) s částkou, kterou měla žalovaná uhradit (14 306 Kč, což je více než dvojnásobek) při zohlednění doby splatnosti, je třeba dovodit, že takto navýšená úhrada je v rozporu s požadavkem přiměřenosti a ochrany slabší strany a ve smyslu § 1813 o. z. zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, v daném případě žalovaného.14. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalované poskytla plnění ve výši 7 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila.15. Vzhledem k tomu, že žalovaná již na splátkách uhradila celkem částku 1 000 Kč, uložil jí soud zaplatit 6 000 Kč s příslušenstvím představovaným zákonnými úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni uvedeném ve výzvě ze dne 10. 2. 2022 , tedy od 18. 3. 2022. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého by měla převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.