108 C 280/2025-25 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému. Žalobce uvedl, že žalovaný ukončil studium a od 3. 11. 2025 nastoupil do zaměstnání na hlavní pracovní poměr a dosahuje pravidelného příjmu. Je tak již schopen se sám živit a obstarávat svoje potřeby.Žalovaný se zrušením vyživovací povinnosti úplně souhlasil. Uvedla, že je již zaměstnán a má vlastní příjem.Soud věc projednal bez nařízení jednání dle ust. § 115a o. s. ř. když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.Se shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaný již nabyl zletilosti, ukončil denní studium a již není odkázán na výživu svých rodičů. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobce byl zavázán hradit žalovanému výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy žalovaného bylo soudem zjištěno, že jeho zaměstnavatelem je Mypinbuttons s. r. o. a žalovaný pobírá pravidelnou mzdu.Dle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Dle § 923 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plně svéprávnosti. Dojede-li ke zrušení nebo snížení tohoto výživného za minulou dobu, spotřebované výživné se nevrací.Na základě všech provedených důkazů má za to, že žaloba je důvodná a jako takové jí vyhověl. Žalobce podal návrh na změnu rozhodnutí o vyživovací povinnosti, neboť bez návrhu soud postupuje dle ust. § 923 o.z.. jen ve věcech týkajících se nezletilých dětí. Při projednání tohoto návrhu dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému dle ust. § 911 o. z. již netrvá, neboť žalovaný je schopen sám se živit, což bylo prokázáno ze shodných skutkových tvrzení účastníků. Pracovní smlouvou žalovaného pak bylo prokázáno, že žalovaný si našel trvalé zaměstnání a není již výživou odkázán na své rodiče. Soud návrhu žalobce vyhověl a od 3. 11. 2025 zrušil vyživovací povinnost žalobce k žalovanému.Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce právo na náhradu nákladů řízení, neboť byl ve věci plně úspěšný. Žalobci však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nák1adů řízení právo.