19 C 271/2025-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 21.694 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný je provozoval vozidla reg. zn. , SPZ, , reg. zn. , SPZ, a reg. zn. , SPZ, bez uzavřené smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce má proto právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou byla vozidla provozována.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. S ohledem na absenci vyjádření účastníků /§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“)/ soud podle § 115a OSŘ, ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.4. Žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, reg. zn. , SPZ, , které v období 28. 9. 2023 až 5. 12. 2023 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, když dlužná částka činí 4.785 Kč. Ani přes předžalobní výzvu však na svůj dluh ničeho neuhradil.5. Žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, reg. zn. , SPZ, , které v období 15. 2. 2024 až 24. 11. 2024 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, když dlužná částka činí 13.648 Kč. Ani přes předžalobní výzvu však na svůj dluh ničeho neuhradil.6. Žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, reg. zn. , SPZ, , které v období 12. 3. 2024 až 13. 5. 2024 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, když dlužná částka činí 3.261 Kč. Ani přes předžalobní výzvu však na svůj dluh ničeho neuhradil.7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Žalovaný byl v období 28. 9. 2023 až 5. 12. 2023 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 69 dní, když denní sazba za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 65 Kč. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobkyni částku 4.485 Kč přestavující dlužný příspěvek a částku 300 Kč představující náklady na jeho uplatnění, dostal se dnem následujícím uplynutí lhůty ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 citovaného zákona 30 dnů po doručení výzvy k úhradě do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinen podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje od 10. 7. 2024. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.Žalovaný byl v období 15. 2. 2024 až 24. 11. 2024 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 284 dní, když denní sazba za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 47 Kč. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobkyni částku 13.348 Kč přestavující dlužný příspěvek a částku 300 Kč představující náklady na jeho uplatnění, dostal se dnem následujícím uplynutí lhůty ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 citovaného zákona 30 dnů po doručení výzvy k úhradě do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinen podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje od 23. 4. 2025. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.Žalovaný byl v období 12. 3. 2024 až 13. 5. 2024 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 63 dní, když denní sazba za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 47 Kč. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobkyni částku 2.961 Kč přestavující dlužný příspěvek a částku 300 Kč představující náklady na jeho uplatnění, dostal se dnem následujícím uplynutí lhůty ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 citovaného zákona 30 dnů po doručení výzvy k úhradě do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinen podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje od 18. 9. 2024. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.8. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 1.200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 868 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 73 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 2.441 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalovanému nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.