39 C 178/2025-36 — Městský soud v Brně

Žalobci podali dne 18. 9. 2025 u zdejšího soudu žalobní formulář dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) číslo , hodnota, ./2007 Sb. v rámci evropského řízení o drobných nárocích žalobu, kterou se domáhali po žalovaném zaplacení celkové částky 1 000 euro (250 euro pro každého ze žalobců), a to z titulu toho, že se jedná o zaplacení peněžitého plnění – náhrady škody za významné zpoždění letu dle nařízení Rady EU (ES) číslo 261/2004 Sb., neboť 3. 4. 2025 žalobci a) až d) cestovali na letu žalovaného , IBAN, z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , přičemž plánovaný čas odletu z destinace , adresa, byl ve 13:30 hodin. Let však byl o šest hodin opožděn, kdy skutečný čas odletu z brněnského letiště nastal až v 19:30 hodin. V důsledku tohoto významného zpoždění letu žalobcům jako cestujícím vznikl nárok vůči leteckému dopravci na náhradu škody, přičemž se jednalo o let do 1500 km v rámci EU, přičemž výše náhrady škody je každým ze žalobců požadována v částce 250 euro za každého cestujícího, v součtu celkem 1 000 euro. Dne 10. 4. 2025 uplatnili žalobci svůj nárok na náhradu škody u žalovaného, tento však na jejich požadavky nereagoval. V souvislosti s podáním návrhu v rámci evropského řízení o evropských nárocích žalobci nepožadovali, aby se konalo ústní jednání.Soud zaslal žalovanému žalobní formulář dle článku 4. odst. 1 evropského nařízení o drobných nárocích spolu s odpovědním formulářem C (čl. 5 odst. 2, 3 nařízení Rady EU číslo 861/2007 Sb.). Tyto písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu sídla v Itálii dne 25. 11. 2025, když žalovaný se k žalobě písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil, nevrátil soudu zpět vyplněný odpovědní formulář přesto, že tento byl žalovanému zasílán i v italském jazyce. Žalovaný tedy zůstal v této věci naprosto nečinný, k žalobě se nevyjádřil, když lze konstatovat, že co se týče části II. odpovědního formuláře, tento žalovaným nebyl vyplněn ani zaslán soudu zpět. S ohledem na výše uvedené tedy soud má s přihlédnutím k nečinnosti žalovaného za to, že tento rovněž nenavrhuje nařízení jednání, a soud proto dle § 115a odst. 1 o. s. ř. rozhodoval v této věci bez nařízeného jednání.V rámci provedeného dokazování v této věci soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to palubními letenkami žalobce a) až d) Booking contact information pro cestující na č. l. 9–10, výzvou žalovanému k zaplacení, registrací žalobců jako cestujících.V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:Žalobci a) až d) byli cestujícími na letu provozovaného žalovaným pod číslem , IBAN, , když plánovaný odlet dle času odbavení tohoto letu byl ve 13:30 hodin. Tento let však byl opožděn o šest hodin, kdy z potvrzení o zpožděném letu vyplynulo, že skutečný odlet nastal až 3. 4. 2025 v 19:30 hodin (letenky žalobců a) až d) na č. l. 8, rezervace letu na č. l. 9–10, potvrzení o zpoždění z 3. 4. 2025). V pořadí žalobkyně b) zaslala žalovanému výzvu se žádostí o zaplacení náhrady škody 250 euro pro každého ze žalobců. Na tuto e-mailovou výzvu z 10. 4. 2025 žalovaný nijak nereagoval.Jednalo se tedy o let z , Anonymizováno, , přičemž jak ČR tak Itálie jsou členskými státy EU. Letová vzdálenost činila, respektive jednalo se o let do 1500 km v rámci EU, když podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady EU číslo 261/2004 Sb. vyplývá, že v případě významného prodlení v letecké dopravě, respektive významného zpoždění, činí náhrada škody za tento let paušální částku 250 euro za každého z cestujících, tedy 250 euro za každého ze žalobců s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) výše zmíněného nařízení Rady EU. Byť žalobci svůj nárok vůči žalovanému uplatnili, tento nijak nereagoval, nereagoval ostatně ani v rámci zahájeného soudního řízení.Soud shledal uplatněný nárok žalobců a) až d) jako zcela důvodný, neboť tito prokázali, že byli cestujícími na letu z , Anonymizováno, s nástupem odletu z destinace , adresa, ve 13:30 hodin. Ke skutečnému odletu však došlo až v 19:30 hodin, nárok je tedy důvodný nejen po skutkové ale především i po právní stránce dle výše zmíněného čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady EU číslo 261/2004 Sb. Každý z cestujících (žalobců) má tedy nárok z titulu zpožděného letu na zaplacení náhrady škody v paušální výši 250 euro za každého z cestujících, tedy celkem 1 000 euro. Soud tedy žalobě jako zcela důvodné vyhověl a uložil žalovanému, aby tento zaplatil každému ze žalobců částku 250 euro. V rámci dispozičního oprávnění žalobci nepožadovali úroky z prodlení, soud tedy rozhodoval pouze o zaplacení náhrady škody ve výši 250 euro.Úspěšným žalobcům soud přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč za každého ze žalobců. Pokud žalobci požadovali, a to každý z nich, zaplacení 250 euro z titulu náhrady škody za zpožděný let při kurzu k datu zahájení řízení podáním návrhu (24,30 CZK/euro) tedy činí náhrada škody, respektive výše žalobní jistiny v CZK 6 075 Kč za každého ze žalobců. Žalobci podali žalobu o náhradu škody společně, když právní zástupce žalobců zastupoval čtyři osoby. Soud tedy přiznal žalobcům odměnu i za právní zastoupení každého ze žalobců advokátem, když sazba odměny za právní pomoc při přepočtu požadované částky v euro na CZK tedy činí 1 500 Kč (§ 7 bod 4 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025). Ke každému provedenému úkonu soud připočetl i náhradu hotových výdajů 450 Kč za každý úkon (§ 13 odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025). Protože se však jednalo o společné zastupování čtyř osob, soud dle § 12 odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, odměnu patřičně za druhého a dalšího cestujícího ponížil s odkazem na § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Odměna za zastoupení žalobce a) činí 1 500 Kč za úkon a 450 Kč na hotových výdajích za úkon. U žalobce b) činí ponížená odměna o 20 % za úkon 1 200 Kč a hotové výdaje 450 Kč, vždy za úkon. U žalobce c) byla odměna za úkon ponížena o 40 %, kdy se tedy jedná o 900 Kč za úkon a hotové výdaje 450 Kč. U žalobce d) činí odměna ponížená o 60 %, 600 Kč, když výše režijních náhrad za úkon 450 Kč se v takovýchto případech nemění. Žalobci požadovali zaplatit odměnu za právní zastoupení za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání návrhu), když odměna za právní zastoupení žalobce a) tedy činí 3 000 Kč za dva úkony a dvakrát hotové výdaje 900 Kč. U žalobce b) činí odměna za dva úkony 2 400 Kč a hotové výdaje rovněž 900 Kč, u žalobce c) 1 800 Kč a hotové výdaje 900 Kč, u žalobce d) 1 200 Kč a hotové výdaje 900 Kč. Celkovou odměnu za právní zastoupení čtyř osob při provedení dvou úkonů ve výši 8 400 Kč, stejně jako hotové výdaje v celkové výši 3 600 Kč soud navýšil o 21 % DPH, která činí 2 520 Kč. Co se týče přiznání DPH, právní zástupce žalobců v příslušném žalobním formuláři uvedl, že je registrován jako plátce této daně, což bylo doloženo příslušným potvrzením o registraci. V součtu tak soud přiznal v rámci soudních poplatků, odměny za právní zastoupení, hotových výdajů a DPH žalobcům a) až d) na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 18 520 Kč, když se jedná o odměnu za společné zastupování čtyř osob.Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.