47 C 240/2025-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 16. 5. 2025 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit:a) jistinu úvěru 20 000 Kč,b) poplatek za poskytnutí úvěru 12 676,29 Kč,c) zákonný úrok z prodlení z částky 32 676,29 Kč od 6. 3. 2023 do zaplacení v sazbě 15 % ročně.2. Svůj nárok žalobce odůvodnil zejména následovně. Původní věřitel , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřel s žalovaným dne 9. 3. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 5. 3. 2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávku za žalovaným měl žalobce nabýt od původního věřitele smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 3. 2025.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. Dne 7. 1. 2026 proběhlo soudní jednání, na kterém soud v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobce provedl dokazování a vyhlásil tento rozsudek.5. Soud zjistil následující skutkový stav.6. Žalobce soudu předložil smlouvu nazvanou „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ s datem 9. 3. 2022. V ní je uvedeno, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, jako úvěrujícím a žalovaným jako klientem, zní na úvěr ve výši 20 000 Kč. Tato smlouva je podepsána společností , právnická osoba, . a části smlouvy určené pro podpis žalovaného je uvedeno: „Jméno a Příjmení: , Jméno žalovaného, , SMS kód: , Anonymizováno, “.7. Bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného č. , hodnota, / 3030 byla dne 9. 3. 2022 připsána částka 20 000 Kč z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, . č. , č. účtu, (důkazy: sdělení , právnická osoba, . ze dne 12. 12. 2025 na č. l. 40; Potvrzení o platbě s datem 9. 3. 2022).8. Aby žaloba nynějšího žalobce byla úspěšná, žalobce by mj. musel prokázat, že nabyl žalobní pohledávku na základě smlouvy od původního věřitele. Totiž dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Podle § 1882 odst. 1 o. z.: „Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.“.9. Nicméně žalobce neprokázal svou věcnou aktivní legitimaci, tedy že na něj společnost , právnická osoba, . postoupila žalobní pohledávku.10. Žalobce předložil listinu označenou jako „Dílčí smlouva o postoupení pohledávek“ s datem 28. 2. 2025, která měla být uzavřena mezi žalobcem jako postupníkem a společností , právnická osoba, . jako postupitelem; v ní ale není uvedeno postoupení právě žalobní pohledávky.11. Žalobce dále předložil v elektronické podobě soubor, který označil jako „Seznam“. V něm je uvedena tabulka a na jednom z více řádků je uvedeno jméno žalovaného, „, Anonymizováno, “ „, Anonymizováno, “ a „číslo smlouvy“ jako „, Anonymizováno, “. Tento soubor ale není podepsán a dokonce ani nazván. Neplyne z něj, co tento soubor znamená, zda jde či nejde o přílohu k nějaké smlouvě apod. Žalobce neprokázal, že jde o přílohu „Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek“ shora citované.12. Žalobce předložil Oznámení o postoupení pohledávky s datem 15. 3. 2025, v němž je uvedeno, že jeho vystavitel společnost , právnická osoba, . oznamuje žalovanému, že postoupil na žalobce pohledávku vzniklou „z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, (pohledávka se skládá z neuhrazení jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání)“ a že tato pohledávka činí částku 19 015,38 Kč. Nicméně nelze bezpečně ztotožnit pohledávku postupovanou podle tohoto oznámení s pohledávkou, která je předmětem tohoto řízení. Ztotožnění není možné mj. z důvodu jiného čísla smlouvy uvedeného ve smlouvě žalobcem předložené a v oznámení o postoupení pohledávky, a dále z důvodu odlišné částky uváděné v žalobě (32 676,29 Kč) a v oznámení o postoupení pohledávky (19 015,38 Kč).13. Tudíž žalobce neprokázal, že na něj společnost , právnická osoba, . postoupila žalobní pohledávku.14. Na základě těchto skutečností soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I.). Žalobce se k jednání soudu nedostavil, proto jej soud dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu nemohl při jednání poučit o tom, že a jak je potřeba doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání, včetně poučení o následcích nesplnění výzvy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, 21 Cdo 4314/2008, 28 Cdo 3945/2013, 25 Cdo 1277/2012, 32 Cdo 1356/2015, 30 Cdo 3970/2008, nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2464/10, II. ÚS 2782/08, II. ÚS 3235/09, III. ÚS 2848/10, I. ÚS 2131/15 aj.).15. Z důvodu, že žalobce neprokázal věcnou aktivní legitimaci v tom smyslu, že by na něj společnost , právnická osoba, . postoupila žalobní částku, se soud pro nadbytečnost z důvodu hospodárnosti již nezabýval otázkou, zda mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným skutečně byla uzavřena žalobcem předložená smlouva „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ (chybí podpis žalovaného). I kdyby tato smlouva byla uzavřena, přesto by žaloba byla zamítnuta.16. Žalobě nemohlo být vyhověno ani při eventuálním právním posouzení skutku jako nároku z titulu bezdůvodného obohacení (čehož se eventuálně dovolával žalobce pro případ, že bys soud neuznal žalobní nárok za důvodný jako nárok plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). To již z důvodu, že nadále přetrvává překážka vyhovění žalobnímu nároku v jakémkoliv rozsahu v podobě neprokázání, že společnost , právnická osoba, . (která žalovanému dne 9. 3. 2022 poskytla částku 20 000 Kč) na žalobce převedla žalobní pohledávku.17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. - účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, proto by mu náleželo právo na náhradu nákladů řízení, ale náklady řízení mu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (viz výrok II.).