72 C 161/2024-71 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 30. 1. 2023 prostředky komunikace na dálku právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, , aniž by byla s to doložit ověření úvěruschopnosti žalované, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění navazujících dodatků, na jejímž základě žalované poskytla úvěr v celkové výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 16 000 Kč spolu s příslušenstvím do 20. 6. 2023. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % žalované částky, kromě toho žalobkyně požadovala zaplacení náhrady nákladů za upomínání a náklady za mimosoudní vymáhání ve výši 100 Kč. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli 12 714 Kč na poplatcích za prodloužení splatnosti. Pohledávka byla ke dni 5. 12. 2023 postoupena , právnická osoba, a dne 18. 9. 2025 na žalobkyni.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Na základě částečného zpětvzetí žalobkyně bylo řízení částečně zastaveno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2025, č. j. 72 C 161/2024-67, co do kapitalizovaného úroku a smluvní pokuty, neboť žalobkyně nemůže prokázat ověření úvěruschopnosti žalované.5. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou byla dne 30. 1. 2023 uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč. Za prodloužení splatnosti byl sjednán poplatek 490 Kč, následně navýšen na 3 680 Kč a následně na 3 680 Kč. Dne 29. 4. 2023 byl uzavřen dodatek o posunutí data splatnosti na 14. 5. 2023. Dne 13. 5. 2023 byl uzavřen dodatek o posunutí data splatnosti na 13. 6. 2023. Dne 13. 6. 2023 byl uzavřen dodatek o posunutí data splatnosti na 20. 6. 2023. 3. Dne 21. 2. 2023 byla uzavřena změna smlouvy navyšující poskytnutou částku na 12 000 Kč. Dne 27. 3. 2023 byla uzavřena změna smlouvy navyšující poskytnutou částku na 16 000 Kč. Úroková sazba činila 0 % a RPSN 42,2 %. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě 0,1 % za každý den prodlení (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , všeobecných obchodních podmínek, potvrzení o verifikační platbě a dodatků).7. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postupně vyplatila částku 16 000 Kč (zjištěno z výpisů z běžného účtu).8. Žalovaná byla vyzvána k úhradě 18 804,88 Kč nejpozději do 28. 12. 2023, dále byla žalovaná vyzván k úhradě 18 772 Kč před podáním žaloby do 5. 4. 2024 (zjištěno z výzvy ze dne 11. 12. 2023, předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2024 a podacího archu).9. Pohledávka byla ke dni 5. 12. 2023 postoupena , právnická osoba, a dne 18. 9. 2025 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně uvědomena (zjištěno ze smlouvy o postoupení ze dne 18. 9. 2025, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, společného prohlášení smluvních stran ze dne 14. 12. 2023, seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o provedení transakce, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2023 a podacího archu).10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.12. Soud se nejprve zabýval platností předmětných úvěrových smluv. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl v obou případech spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016, Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).13. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, resp. splnění této povinnost není dle svého vyjádření schopna doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).14. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalovanému poskytla plnění ve výši 16 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná byla proto podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila. Žalovaná však uhradila částku 12 714 Kč, kterou soud započítal na jistinu, neboť ostatní nároky uplatněné žalobkyní nejsou s ohledem na neplatnost smlouvy důvodné, jelikož postrádají platný smluvní podklad.15. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je nekontaktní, na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 3 o. s. ř. Převážně úspěšné žalované však žádné náklady řízení nevznikly.