72 C 56/2025-18 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, , právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, poté, co posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla částku 15 000 Kč za poplatek 19 594 Kč představující úrok se sazbou 12 % ročně, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 3 438 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po 444 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 15 000 Kč za poplatek 16 708 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 34 594 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 78 týdnů se splátkou 444 Kč týdně. Zápůjční úroková sazba činila 86 %. RPSN činilo 156,89 %.6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že příjmy žalované plynuly ze zaměstnání a činily 18 000 Kč měsíčně. Dále jsou zde uvedeny nijak nedefinované další příjmy domácnosti 4 000 Kč a výdaje 4 000 Kč.7. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná neruhadila ničeho.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty, oznámení o postoupení ze dne , datum, a podacího lístku se podává, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně uvědomena.9. Z výzvy ze dne 29. 7. 2025 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalované byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k zaplacení částky 40 928,88 Kč s příslušenstvím do 13. 8. 2025.10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.12. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry.13. Soud při posouzení parametrů smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem. Soud považuje smluvní ujednání, kterými se žalovaná zavázala vrátit celkem 34 594 Kč, z toho úrok odpovídající sazbě 86 %, při celkovém RPSN 156,89 % při řádném splácení za nepřiměřené ve smyslu § 1813 o. z. a ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ustanovení § 1813 o. z. přitom poskytuje spotřebitelům ještě vyšší ochranu než Směrnice Rady 93/13/EHS, neboť dopadá na všechna nepřiměřená ujednání, nikoli pouze na nepřiměřená ujednání nesjednaná individuálně. Z porovnání částky, která byla žalované poskytnuta (15 000 Kč) s částkou, kterou měla žalovaná uhradit (34 594 Kč, což je více než dvojnásobek) při zohlednění doby splatnosti, je třeba dovodit, že takto navýšená úhrada je v rozporu s požadavkem přiměřenosti a ochrany slabší strany a ve smyslu § 1813 o. z. zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, v daném případě žalovaného.14. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalované poskytla plnění ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila.15. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni uvedeném ve výzvě ze dne 29. 7. 2025 , tedy od 14. 8. 2025. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloba byla podána na žalobcem opakovaně uplatňovaném ustáleném vzoru. Převážně úspěšné žalobkyni (žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části) soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále z odměny za zastupování advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) a dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to včetně DPH ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení.