72 C 67/2025-14 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela prostředky komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný úvěr nesplatil. Žalobkyně požaduje jistinu 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 260 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dokladu o zaplacení, výpisu z účtu žalovaného a kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu neurčitou s úrokem 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 539,38 %. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení.6. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně úvěr č. , hodnota, z důvodu prodlení žalovaného zesplatnila ke dni 21. 12. 2024 a dlužnou částku vyčíslila na 30 318 Kč.7. Z výzvy ze dne 8. 8. 2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že žalovaný byly vyzván k okamžitému uhrazení dluhu ve výši 33 336,19 Kč do tří dnů.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy č. 8 soud nezjistil žádná pro věc rozhodná skutková zjištění, neboť se netýkají pohledávky za žalovaným.9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.10. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry.11. Soud při posouzení parametrů smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem. Soud považuje smluvní ujednání, kterými se žalovaný zavázal k hrazení úroku se sazbou 40 % měsíčně při RPSN 5 539,38 % spolu s ujednáním o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně za nepřiměřené ve smyslu § 1813 o. z. a ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ustanovení § 1813 o. z. přitom poskytuje spotřebitelům ještě vyšší ochranu než Směrnice Rady 93/13/EHS, neboť dopadá na všechna nepřiměřená ujednání, nikoli pouze na nepřiměřená ujednání nesjednaná individuálně. Z porovnání částky, která byla žalovanému poskytnuta (10 000 Kč) s částkou, kterou měla žalovaný dle zesplatňovacího dopisu a předžalobní výzvy uhradit (více než 30 000 Kč) je třeba dovodit, že takto navýšená úhrada je v rozporu s požadavkem přiměřenosti a ochrany slabší strany a ve smyslu § 1813 o. z. zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, v daném případě žalovaného.12. Žalobkyně tak žalovanému poskytla plnění ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný je proto podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil.13. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni uvedeném ve výzvě ze dne 21. 3. 2025, tedy od 19. 8. 2025. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.