32 C 20/2020 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou původně u zdejšího soudu dne 25. června 2020 domáhal na žalovaném zdržení se užívání smluvní dokumentace ve znění specifikovaném v příloze rozsudku. Dne 25. ledna 2021 vzal žalobce svým podáním žalobu v celém rozsahu zpět. Žalovaný s tímto zpětvzetím vyslovil souhlas podáním ze dne 1. února 2021. Soud proto podle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. v souladu s dispozitivním úkonem žalobců řízení zastavil. 2. Soud o nákladech řízení rozhodl dle § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce svým zpětvzetím způsobil, že řízení muselo být zastaveno a tedy je povinen uhradit náklady žalovaného. Žalovaný vyčíslil své náklady podáním ze dne 1. února 2021. Soud se rozhodl nepřiznat náhradu nákladů řízení žalovanému za úkon„ reakce na předžalobní výzvu se základním posouzením věci,“ neboť má za to, že se nejedná o žádný úkon právní služby dle § 11 Advokátního tarifu. Soud dále rozhodl nepřiznat náhradu nákladů řízení za úkon„ porada s klientem,“ neboť tento úkon není ve spise nikterak dokládán. Náklady žalovaného tak sestávají z nákladů právního zastoupení čítajících 4 úkony právního zástupce dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) Advokátního tarifu (jmenovitě příprava a převzetí právního zastoupení a podání ve věci samé ze dne 29. července 2020 a účast na jednání dne 9. prosince 2020 – trvající 2 h a 7 min), přičemž za každý z nich mu náleží dle § 9 odst. 3 písm. d) Advokátního tarifu odměna ve výši 2 500 Kč. Právní zástupce má též nárok na náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 Advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý úkon, tj. celkem 1 200 Kč. Jelikož je právní zástupce žalovaného plátcem DPH, zvyšuje se jeho odměna o 21 %. Dohromady tak právnímu zástupci náleží odměna ve výši 13 552 Kč.