32 C 33/2017 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou původně u zdejšího soudu dne 24. listopadu 2017 domáhal na žalovaném zdržení se výroby, distribuce, prodeje a propagace v žalobě specifikovaných výrobků a dále tyto výrobky na své náklady stáhnout z trhu v České republice. Dne 21. prosince 2020 vzal žalobce při jednání soudu žalobu v celé rozsahu zpět a žalovaný s tímto zpětvzetím vyslovil souhlas Soud proto podle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. v souladu s dispozitivním úkonem žalobců řízení zastavil. 2. Ohledně nákladů řízení žalobce navrhl, aby vzal soud v potaz, že tato žaloba byla podána jako reakce na žalobu, kterou podal žalovaný proti žalobci ve sporu u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který dopadl tak, že byla žaloba zcela zamítnuta a žalobce se tehdy vzdal nákladů řízení. Na to soud zavázal žalovanou, aby ve lhůtě 3 dnů vyčíslila náklady řízení, eventuálně soudu sdělila, zde je vůbec bude požadovat. Žalovaný pak vyčíslil své náklady řízení podáním soudu ze dne 23. prosince 2020. Soud tak o nákladech řízení rozhodl dle § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce svým zpětvzetím způsobil, že řízení muselo být zastaveno a tedy je povinen uhradit náklady žalovaného. Soud tak dále neshledal žádné důvody dle § 150 o.s.ř k nepřiznání náhrady nákladů řízení. Soud se rozhodl nepřiznat náhradu nákladů řízení žalovanému za úkon„ vyjádření ze dne 30. června 2020“ neboť se jedná jen o sdělení žalovaného ke smírnému jednání čítající jeden odstavec textu, nikoliv o písemné podání ve věci samé ve smyslu § 11 Advokátního tarifu Náklady žalovaného tak sestávají z nákladů právního zastoupení čítajících 8 úkonů právního zástupce dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) Advokátního tarifu (jmenovitě podání ve věci samé ze dne 17. ledna 2018, 11. června 2018, 7. února 2020 a 15. října 2020 a účast na jednání dne 8. ledna 2020 – trvající 2 h 51 min a 21. prosince 2020), přičemž za každý z nich mu náleží dle § 9 odst. 3 písm. d) Advokátního tarifu odměna ve výši 2 500 Kč. Právní zástupce má též nárok na náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 Advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý úkon, tj. celkem 2 400 Kč. Jelikož je právní zástupce žalovaného plátcem DPH, zvyšuje se jeho odměna o 21 %. Dohromady tak právnímu zástupci náleží odměna ve výši 30 129 Kč. Žalovaný dále uplatnil náklady na předložení důkazu – rozsudku německého Nejvyššího soudu – ve výši 8 400 Kč. Soud tak přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 38 529 Kč.