11 CO 315/2022-77 — Městský soud v Praze

1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka]. 2. Vycházel ze zjištění, že dne [datum] žalovaná vyhlásila výběrové řízení, jehož předmětem byl návrh instalace uměleckého díla (ztvárnění připomínky [jméno] [jméno] ve veřejně přístupné části terminálu letiště [obec] – [část obce]) a stanovila podmínky tohoto výběrového řízení, jejichž obsah v odůvodnění napadeného rozsudku zrekapituloval. Konzultantem výběrového řízení, který zodpovídá za obsahovou část výběrového řízení a je k dispozici pro dotazy, byl [jméno] [příjmení], který maily ze dne [datum] a [datum] odpověděl na dotazy žalobce. Výběrového řízení se účastnilo sedm oslovených subjektů, v protokolu o průběhu a výsledcích výběrového řízení ze dne [datum] porota žádný z odevzdaných návrhů nevyřadila z formálních důvodů, a poté návrhy hodnotila a hlasovala o nich, návrh zpracovaný žalobcem se umístil na pátém místě. Po právní stránce soud prvního stupně uvedl, že danou věc nelze posuzovat z hlediska smluvní odpovědnosti, neboť šlo o soutěž, která smluvní povahu nemá, a posuzoval věc podle ustanovení § 1772 - 1779 OZ. Zdůraznil, že jedinými důvody pro vyřazení ze soutěže mohlo být nedoručení návrhu v termínu, k čemuž nedošlo, a dále skutečnost, že návrh nesplňoval závazné podmínky obsahové části návrhu, tedy bod [číslo] podmínek, kde je výslovně uvedeno, že způsob využití digitální expozice je ponechán na úvaze zpracovatele, z čehož vyplývá, že s digitální expozicí muselo být počítáno, ale mohlo s ní být pracováno dle úvahy soutěžících a nebyly pro její využití stanoveny striktní požadavky. Z dokumentace k jednotlivým návrhům přitom vyplývá, že návrhy, které se umístily před žalobcem, s uplatněním digitální expozice počítaly, neboť počítaly s uplatněním digitální techniky, na které měly být zobrazovány informace, které jsou součástí expozice umístěné v prostorách žalované. [příjmení] [jméno] [příjmení] v komunikaci se žalobcem výslovně uváděl, že je možné užít alternativy dotykových obrazovek a ovládacích minipočítačů a že úhlopříčky obrazovek i jejich počet jsou jeho volbou. Primárním cílem žalované nebylo trvat na technických formalismech, ale zachovat toliko rovinu informační tak, aby byl zachován hlavní účel, připomínka osobnosti [jméno] [jméno], čemuž návrhy, které se umístily před žalobcem, dostály, neboť všechny počítaly s tím, že informace uvedené v digitální expozici budou součástí instalace. Další žalobcem tvrzená porušení podmínek nemohla být důvodem pro vyloučení návrhu ze soutěže ve smyslu bodu 9 podmínek, když další kritéria hodnocení nebyla vázána na udání pořadí, navíc si žalovaná vyhradila v podmínkách právo odmítnout všechny předložené nabídky a neudělit ceny v konkrétní výši, na udělení ceny v konkrétní výši tak neexistoval právní nárok, a proto nemohl vzniknout ani nárok z titulu náhrady škody. Veden těmito závěry soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Rozsudek napadl odvoláním žalobce. Vytýkal soudu prvního stupně nesprávnou aplikaci § 1772 a násl. OZ, v daném případě nešlo o veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, neboť nebyla vyhlášena vůči neurčitým osobám, soutěže se nemohl zúčastnit nikdo jiný než oslovení umělci. Šlo, tedy o výběrové řízení, v němž jsou podmínky návrhem na uzavření nepojmenované smlouvy podle § 1732 OZ, oslovení účastníci podáním návrhu přijali nabídku na uzavření smlouvy, čímž došlo k uzavření smlouvy mezi žalovanou a účastníky výběrového řízení. I v případě neuzavření smlouvy však žalovaná byla svými podmínkami vázána, přičemž závazná podmínka obsažená v bodě [číslo] požadovala uplatnění existující digitální expozice žalované, která je interaktivní, návrhy umístěné před návrhem žalobce však tento požadavek nesplňují, neboť obsahují nepřístupné nedotykové či nedostatečně velké obrazovky. Digitální expozice je způsob prezentace sestávající z digitálního obsahu a technických prostředků pro jeho zobrazení, soud prvního stupně redukoval výraz digitální expozice pouze na obsahovou část, přičemž odmítl jako důkaz provést digitální expozici obsaženou na webových stránkách žalované. Neplnění závazných podmínek obsahové části návrhu uvedené jako důvod pro vyloučení z výběru nelze redukovat pouze na požadavky bodu 5.1., k závazným požadavkům na obsah nabídky patřily rovněž požadavky na další vlastnosti návrhu obsažené v bodech 6, 7, 8. Žalovaná porušila svou povinnost tím, že nepostupovala v souladu s podmínkami, pokud by tak učinila, vyloučila by návrhy, které podmínky nesplňovaly, a žalobce by tak obsadil první místo a získal stanovenou odměnu [částka]. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl. 4. Žalovaná se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně, který se správně vypořádal s výkladem pojmu digitální expozice, kterou je třeba rozumět cokoli, co je vystavováno pomocí digitálních zařízení, digitální expozice spočívá v určitém obsahu, který je následně pomocí digitálních zařízení předáván divákovi. Žalobce si mohl svobodně zvolit způsob zobrazení expozice a její komunikaci s veřejností, podmínky soutěže tuto informaci stanovily jasně tím, že způsob využití digitální expozice je ponechán na úvaze zpracovatele. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 5. Žalobce v doplňujícím vyjádření zdůraznil, že digitální expozice je celek, který sestává ze softwaru a technických prostředků pro jeho uplatnění, tedy například zobrazení a ovládání, přičemž všechny tři oceněné návrhy vyžadují vytvoření expozice nové a jiné, protože neumožňují dotykové ovládání nebo nemají dostatečnou velikost obrazovek. 6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce napadený rozsudek i řízení předcházející jeho vydání podle § 212 a § 212a o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro konečné rozhodnutí a i odvolací soud z jeho zjištění vychází. 7. Žalobce se domáhá zaplacení uvedené částky jako náhrady škody, která mu měla vzniknout tím, že žalovaná nepostupovala podle podmínek výběrového řízení, pokud by tak činila, musela by návrhy, které se umístily před návrhem žalobce, vyloučit, čímž by se žalobce umístil na prvním místě a vznikl by mu nárok na odměnu ve výši [částka]. Soud prvního stupně správně věc posuzoval dle ustanovení § 1772 - § 1779 OZ, neboť žalovaná vyhlásila výběrové řízení, jehož předmětem byl návrh instalace uměleckého díla - ztvárnění připomínky [jméno] [jméno] ve veřejně přístupné části terminálu letiště, učinila tak písemnou formou a ve stanovených podmínkách vymezila předmět plnění, určila způsob podávání nabídek a lhůtu, do které lze nabídky podat, včetně lhůty pro oznámení vybrané nabídky ve smyslu § 1773 OZ. Žalobci lze přisvědčit, že návrh nebyl vyhlášen veřejně neurčitým osobám, ale pouze neveřejně konkrétním osloveným umělcům, což neodpovídá ustanovení § 1772 OZ, v bodu [číslo] podmínek se však výslovně uvádí, že výběrové řízení bude probíhat podle ustanovení § 1772 - § 1779 OZ, z čehož vyplývá, že se jedná o soutěž o nejvhodnější nabídku, avšak nikoli veřejnou, ale určenou pouze pro konkrétní oslovené subjekty, tedy o soutěž upravenou v § 1772 a násl. OZ s tím rozdílem, že nejde o soutěž veřejnou. Oslovení účastníci výběrového řízení tedy podáním návrhu neuzavřeli smlouvu s žalovanou, pouze se přihlásili do soutěže o nejvhodnější nabídku, přičemž k uzavření smlouvy ve smyslu § 1777 odst. 1 OZ došlo až výběrem nejvhodnější z nabídek žalovaným a oznámení jejího přijetí tomu, kdo tuto nabídku podal. Posouzení otázky existence smluvního vztahu však v daném případě není rozhodující, podstatné je, zda žalovaná v rámci výběrového řízení postupovala v souladu s vyhlášenými podmínkami či nikoliv. 8. Kritéria hodnocení podaných návrhů jsou obsažena v bodě 9 podmínek, bod 9.1. obsahuje kritéria hodnocení bez udání pořadí, bod 9.2. obsahuje důvody pro vyloučení z účasti ve výběrovém řízení. Zde se uvádí, že porota vyloučí všechny návrhy, které nesplňují závazné podmínky obsahované části návrhu (tedy podmínky specifikované v bodech [číslo] a [číslo].) výslovně označených jako„ Obsahová část, podmínky závazné“, a návrhy, které nebyly doručeny v termínu stanoveném podmínkami (o tuto situaci se v daném případě nejedná). Jde tedy pouze o posouzení toho, zda veškeré návrhy splňovaly podmínky uvedené v bodě [číslo]. (nesplnění podmínek dle bodu [číslo] nebylo žalobcem ani tvrzeno), kde je uvedeno, že je nutné počítat s uplatněním digitální expozice, kterou je možné si prohlédnout v prostorech žalované a vyžádat si k ní technické podklady, způsob využití digitální expozice je ponechán na úvaze zpracovatele. Další požadavky obsažené v bodech 6, 7, 8 podmínek již nelze považovat za závazné podmínky obsahové části návrhu ve smyslu bodu 9.2. podmínek, jde již pouze o další kritéria hodnocení bez udání pořadí ve smyslu bodu 9.1. podmínek,