35 CO 406/2021-102 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem, ve znění v záhlaví označeného usnesení soud prvního stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Rozhodl tak o žalobním požadavku odůvodněném tím, že žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] + kk bez lodžie včetně podílu na společných částech v panelovém šestipodlažním domě v [obec a číslo], [ulice a číslo], který vlastní žalovaná, v letech [rok] a [rok] probíhala revitalizace domu, za kterou [anonymizována tři slova] mil [anonymizováno], bylo namontováno posuvné zasklení lodžií u 38 bytů 3+1, provedena demontáž posuvného zasklení u 12 bytů, na lodžie byly namontovány věšáky na prádlo a vyměněna i povrchová krytina lodžií. Nebylo ujednáno, že strukturní části stavby budou zaplaceny ze společného fondu oprav. Dopisem ze dne [datum] požádala předsedu [anonymizováno] o vrácení peněz, které byly z podílu žalobkyně ve společném fondu všech vlastníků čerpány neoprávněně. Na schůzi [anonymizováno] dne [datum] bylo poznamenáno, že se peníze bytům, co nemají lodžii, vracet nebudou. [anonymizováno] požádala o vrácení částky ve výši [částka] jako svého podílu z fondu oprav a dále částky [částka] představující demontáž 12 kusů zasklených lodžií a montáž 7 kusů satelitních držáků a montáž 38 párů sušáků na prádlo. Žalovaná své zamítavé stanovisko odůvodňovala jednak nedostatkem pasivní legitimace, neboť statutárním orgánem společenství vlastníků – předsedou společenství vlastníků je [anonymizována dvě slova], jednak tím, že shromáždění vlastníků usnesením 10 ze dne [datum] zamítlo žádost o proplacení zasklení lodžií vlastníků bytů, které lodžie nemají. Žalovaná prostřednictvím nejvyššího orgánu, tj. shromáždění společenství vlastníků ve smyslu platných stanov odsouhlasila jako rozhodnutí o celkové revitalizaci domu, rozhodnutí o zhotoviteli a dále o způsobu financování revitalizace domu a o způsobu některých kompenzací požadovaných jednotlivými vlastníky domu. Z prohlášení vlastníka ze dne [datum] vyplývá, že lodžie jsou součástí bytových jednotek, součástí bytových jednotek je vnitřní konstrukce lodžií, vnější část lodžie je pak společnou částí domu. Žalobkyně doplnila, že shromáždění [anonymizováno] sice schválilo stavbu revitalizace domu, ale jako celek nikdy a nikde neprojednalo její strukturní položkový obsah, kde jsou zahrnuty i položky, jež nejsou společné všem vlastníkům. 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] žalovaná vykonává správu společných částí domu, která jí byla svěřena mandátní smlouvu o zajišťování správy společných částí domu ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum]. Dům byl vyčleněn na bytové jednotky, statutárním orgánem společenství vlastníků - předsedou společenství vlastníků je [anonymizována dvě slova]. V roce [rok] až [rok] byla provedena revitalizace domu na základě smlouvy o dílo, byla projednána společenstvím vlastníků na shromáždění vlastníků dne [datum] a odsouhlasena shromážděním vlastníků dne [datum] usnesením [číslo]. V prohlášení vlastníka (část C) je uveden pozitivní výčet společných částí budovy, přičemž o lodžiích zde není zmínka. Naopak ve smlouvě o převodu bytové jednotky v části„ předmět převodu“ je uvedeno, že lodžii nabývají vlastníci společně s bytem. Žalobkyně žalovaného (konkrétně předsedu [anonymizováno]) požádala o vrácení peněz, které byly z podílu žalobkyně ve společném fondu všech vlastníků [anonymizováno] čerpány na rekonstrukci lodžií. 3. Soud prvního stupně uzavřel, že lodžie není společným prostorem budovy, a že ve věci tudíž není dána pasivní legitimace žalované. Z toho důvodu neprováděl dokazování k výši tvrzeného bezdůvodného obohacení žalované. Po právní stránce vycházel z §§ 2 písm. g/ a 4 odst. 1 a odst. 2 písm. c/ zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. [příjmení] budovy svým prohlášením určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami a společnými částmi domu. Prohlášení musí obsahovat určení společných částí budovy. V předmětném prohlášení vlastníka (část C) je uveden pozitivní výčet společných částí budovy, přičemž o lodžiích zde zmínka není. Naproti tomu ve smlouvách o převodu bytové jednotky v části„ předmět převodu“ je uvedeno, že lodžii nabývají vlastníci společně s bytem. Z toho soud prvního stupně uzavřel, že lodžie není společným prostorem, nýbrž pouze příslušenstvím bytu. Pokud tedy byly použity peníze z fondu oprav, došlo k bezdůvodnému obohacení vlastníků bytů, kterým byly podlahy lodžií opraveny, a to na úkor [anonymizováno]. To samé platí i ohledně věšáků na prádlo a televizních antén. Soud prvního stupně dále uvedl, že příjem z placení příspěvků na správu domu a pozemku (fond oprav) je příjmem společenství vlastníků, nikoliv příjmem jednotlivých vlastníků jednotek. Jedná se o peněžní prostředky, které slouží jako dlouhodobá rezerva na opravu společných částí, na nichž mají jednotliví vlastníci podíl dle velikosti své jednotky. Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu uvedeného zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám (§ 9 odst. 1 zákon o vlastnictví bytů). Na úkor žalovaného se obohatili vlastníci bytových jednotek s balkóny, z čehož tak rezultuje i nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, neboť peněžní prostředky zasílané do fondu oprav se stávají příjmem [anonymizováno] jako právnické osoby. Závěrem soud prvního stupně uvedl, že možnost jak ovlivňovat rozdělování příspěvků [anonymizováno] je dána prostřednictvím shromáždění [anonymizováno]. Pokud žalobkyně nesouhlasila, mohla se bránit podle § 1209 odst. 1 o. z., podle něhož může vlastník jednotky přehlasovaný na shromáždění [anonymizováno] navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl, je-li pro to důležitý důvod. Z uvedených důvodů žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala v zákonné lhůtě odvolání. Soudu prvního stupně v něm vytkla, že nebyly projednány důležité údaje obsažené ve spise. Podle názoru soudu prvního stupně nemá shromáždění, jako projev vůle společenství právo rozhodovat o příslušenství bytu. Neoprávněně rozhodlo [datum] o použití peněz ze společného fondu oprav, když i jejími penězi (podílovými) [anonymizováno] svým rozhodnutím položky rozpočtu lodžií, které jsou ale soukromými, nikoliv společnými částmi domu, a tak došlo k bezdůvodnému obohacení 38 vlastníků bytů. Protože zchudlo společenství, a protože celou revitalizaci společenství [anonymizováno] i podílově jejími penězi, tak v tomto kontextu je rozhodnutí soudu, aby uplatňovala svůj nárok na vrácení peněz k množině vlastníků, mylné. [anonymizováno] tak i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 646/04 přísluší pasivní legitimace. Navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně setrval na své námitce nedostatku pasivní legitimace, a to s odkazem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], z uvedené judikatury vyplývá, že pasivní legitimace v tomto sporu svědčí všem spoluvlastníkům společných částí domu. Navrhl, aby byl napadený rozsudek jako správný potvrzen. 6. Z podnětu podaného odvolání odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (ust. §§ 212 a 212a o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným. 7. Soud prvního stupně si pro svůj zamítavý závěr z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaného opatřil postačující skutkový závěr. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně se coby vlastnice bytové jednotky podílí podle své velikosti svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu na fondu oprav a že z tohoto fondu spravovaného žalovaným byly vynaloženy prostředky na rekonstrukci domu, mimo jiné na rekonstrukci lodžií, které nejsou společnými částmi domu a jsou ve vlastnictví toho kterého vlastníka bytové jednotky v domě. Soud prvního stupně správně vyšel z § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, podle něhož společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Tím je vymezena právní subjektivita společenství vlastníků jednotek. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení, resp. peněžitou náhradu za něj svědčí osobě, která toto bezdůvodné obohacení získala. Dle tvrzení žalobkyně se ostatní někteří vlastníci bytových jednotek obohatili na její úkor a toto bezdův