55 CO 56/2022-30 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovanému uložil zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím, a dále [částka] na náhradu nákladů řízení. 2. Podle odůvodnění se žalobkyně domáhala zaplacení předmětné částky jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo žalovaného nebylo pojištěno v době od [datum] do [datum] (nárok [částka]), a v době od [datum] do [datum] (nárok [částka]). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud vyšel po provedeném dokazování ze skutkového stavu, že žalovaný, který je vlastníkem nákladního automobilu s hmotností do 3,5 tun, [registrační značka], [příjmení]: WVGZZZ7LZ5D042667 od [datum] do [datum] měl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel u pojišťovny [pojišťovna]. V době od [datum] do [datum] (121 dní), a dále od [datum] do [datum] (123 dnů) nebylo vozidlo pojištěno. Žalobkyně proto žalovanému vyměřila příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 121 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla [částka], spolu s náklady uplatnění ve výši [částka] (výzva k úhradě [datum]), a dále příspěvek za 123 dní při stejné denní sazbě [částka] a [částka] jako náklady uplatnění (výzva k úhradě [datum]). Žalovaný na výzvy, ani na následně zaslané upomínky nereagoval a nic neuhradil. 5. Po právní stránce soud nárok posoudil dle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. a dle § 202 odst. 1 písm. o) a § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že vlastněné vozidlo žalovaným od [datum] do [datum], a dále od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – tzv. povinné ručení, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši [částka] za každý den nepojištění, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou [částka]. Žalovaný dlužné částky ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil, vzniklo jí tak právo na její úhradu. O příslušenství pohledávky soud rozhodl dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle plného procesního úspěchu žalobkyně dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když její náklady představují zaplacený soudní poplatek a náklady na odměnu advokáta. 7. Proti rozsudku podal žalovaný včas odvolání. V něm uvedl, že v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] nebyl ani vlastníkem ani provozovatelem předmětného automobilu. Navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně. 8. Žalobkyně ve vyjádření odkázala na to, že jí doložené doklady uplatněný nárok prokazují. 9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení předcházejícího jeho vyhlášení (§ 205, § 205a, § 212 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodné. 10. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, když neshledal důvodnou žádost o odročení jednání z důvodu nemoci patnáctiletého syna. Žádost byla soudu doručena bezprostředně před zahájením odvolacího jednání, přestože dokladovaná zpráva lékaře je ze dne [datum]. Omluva a žádost nebyla včasná ani důvodná. 11. Soud založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, zjištěném z předložených dokladů žalobkyní. V podaném odvolání žalovaný pouze tvrdí, že v předmětných obdobích nebyl provozovatelem ani vlastníkem nepojištěného automobilu. Žádné další tvrzení jeho odvolání neobsahuje, např. jakým způsobem pozbyl své vlastnictví, či kdo byl v daném období vlastníkem – provozovatelem vozidla. Zjištěný skutkový stav soud posoudil správně i po právní stránce. 12. S odkazem na výše uvedené, když pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o náhradě nákladů řízení, byl napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen. 13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšné žalobkyni v odvolacím řízení náklady nevznikly.