14 Co 233/2024-82 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně konstatoval, že v řízení vedeném u Okresního soudu v , místo, pod sp. zn. , spisová značka, došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě [výrok I], zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 97 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 97 500 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení [výrok II] a konečně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta [výrok III].2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované finančního zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u Okresního soudu v , místo, pod sp. zn. , spisová značka, . Délka řízení činila 5 let, 3 měsíce a 10 dnů, přičemž žalobce, kterému hrozil trest odnětí svobody v délce několika let, byl nakonec zproštěn obžaloby. Orgány činné v trestním řízení řádně nepřezkoumaly podstatné okolnosti, nezjistily jednoduchý skutkový stav a proti žalobci byla nezákonně podána obžaloba. Za celou dobu se konalo pouze jedno ústní jednání. Řízení nebylo významně složité po skutkové ani po právní stránce. Řízení probíhalo pouze před soudem I. stupně a došlo v něm k průtahům, na kterých se žalobce nikterak nepodílel. Žalovaný nárok žalobce u žalované předběžně uplatnil dne 18. 4. 2023.3. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobce 18. 4. 2023 předběžně uplatnil žalovaný nárok na finanční odškodnění ve výši 97 500 Kč. V rámci předběžného projednání shledala žalovaná délku předmětného řízení ještě přiměřenou, neboť na délce řízení se podílela potřeba spolupracovat s orgány , stát, , poškozený i další svědci se v době řízení nacházeli v zahraničí, přičemž jejich nedostupnost zásadně negativně ovlivnila délku řízení. Délku řízení ovlivnila rovněž pandemie Covid-19. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.4. Soud I. stupně zjistil ze spisu Okresního soudu v , místo, [dále jen také “okresní soud”] sp. zn. , spisová značka, , že usnesením , správní orgán 2, ze dne 26. 9. 2017, č. j. , spisová značka, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, který byl obviněn ze spáchání přečinu ublížení na zdraví ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1, § 146 odst. 1 trestního zákoníku na poškozeném , Anonymizováno, národnosti. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 20. 10. 2017. Žalobcova stížnost byla dne 10. 1. 2018 zamítnuta. Usnesením ze dne 26. 9. 2017 bylo zahájeno rovněž trestní stíhání , jméno FO, , a to pro spáchání zločinu, Anonymizováno, loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Rovněž její stížnost byla usnesením ze dne 10. 1. 2018 zamítnuta. , jméno FO, byl ustanoven obhájce. Oba obvinění byli vyslechnuti. Vyslechnut byl poškozený. Byli vyslýcháni svědci, někteří se k výslechu opakovaně nedostavili. Byl přibrán tlumočník do , Anonymizováno, jazyka a , stát, orgány byly žádány o výslech svědků a poškozeného. Ani jedna z předvolaných osob se k výslechu před , stát, orgány nedostavila. Až 11. 10. 2018 byl vyslechnut svědek a poškozený. Dne 14. 1. 2019 byla , orgán, žádána o předvedení svědka. Bylo zjištěno, že svědek je dlouhodobě v zahraničí. Byl vyhotoven znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Dne 27. 3. 2019 byla na žalobce a na , jméno FO, podána obžaloba. Hlavní líčení byla opakovaně odročena za účelem zajištění , jméno FO, . Bylo provedeno šetření stran jejího pobytu a bylo zjištěno, že se má nacházet v zahraničí. Obžaloba byla přednesena na hlavním líčení dne 16. 12. 2019, žalobce byl vyslechnut. Při hlavním líčení dne 24. 2. 2020 byly čteny protokoly o výslechu svědků a úřední záznamy o podání vysvětlení. Opatřením ze dne 30. 3. 2020 bylo zrušeno nařízené hlavní líčení z důvodu pandemie Covid 19. Další hlavní líčení bylo opatřením ze dne 19. 3. 2021 z téhož důvodu přeloženo na 24. 5. 2021 a následně bylo odročeno na 11. 10. 2021 za účelem pátrání po pobytu obžalovaných a předvolání svědků. Dne 16. 7. 2021 byl předveden žalobce. Bylo prováděno šetření stran pobytu , jméno FO, . Hlavní líčení nařízená na 11. 10. 2021 a na 6. 12. 2021 byla odročena za účelem zjištění pobytu , jméno FO, a svědka. Dne 12. 5. 2022 byla zjištěna aktuální adresa obžalované , jméno FO, v , stát, . Hlavní líčení nařízené na 23. 5. 2022 bylo opět odročeno. Okresní soud požádal policejní orgán o vydání evropského zatýkacího rozkazu ze na obžalovanou. Dne 16. 6. 2022 byl opatřením přibrán tlumočník k překladu evropského zatýkacího rozkazu. Dne 11. 6. 2022 byla , jméno FO, ve , stát, zadržena. Dne 19. 9. 2022 byl zajištěn svědek a téhož dne byl proveden jeho výslech mimo hlavní líčení. Opatřením ze dne 8. 11. 2022 bylo hlavní líčení přeloženo z důvodu na straně účastníků. Opatřením ze dne 16. 11. 2022 bylo opět hlavní líčení přeloženo z důvodu na straně účastníků. Následně byla obžalovaná , jméno FO, předána , Anonymizováno, orgány do ČR a 21. 12. 2022 se konalo vazební zasedání. Při hlavním líčení dne 30. 1. 2023 byl vynesen rozsudek. Tímto rozsudkem ze dne 30. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , byli oba obžalovaní zproštěni viny, neboť nebylo prokázáno, že se skutek stal. Ve vztahu k žalobci nabyl rozsudek právní moci dne 30. 1. 2023.5. Z nesporných tvrzení stran soud I. stupně zjistil, že žalobce uplatnil u žalované dne 18. 4. 2023 žalovaný nárok na finanční odškodnění ve výši 97 500 Kč. Ve stanovisku ze dne 7. 12. 2023 neshledala žalovaná nárok důvodným.6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně zejména dle § 1, § 13 odst. 1 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „OdpŠk“].7. Soud I. stupně uzavřel, že posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od doručení usnesení o zahájení trestního stíhání dne 20. 10. 2017 do právní moci zprošťujícího rozsudku dne 30. 1. 2023 celkem 5 let a 4 měsíce. Takovou délku trestního řízení nelze dle soudu I. stupně považovat za přiměřenou, byť se jednalo o řízení s mezinárodním prvkem a obžalovaná , jméno FO, musela být k hlavnímu líčení předvedena.8. Soud I. stupně uvážil, že žalobce se na délce řízení nepodílel, byl s orgány činnými v trestním řízení v kontaktu a spolupracoval s nimi, délka řízení byla výlučně způsobena nepřítomností obžalované , jméno FO, a svědka. Žalobce sice byl jednou předveden, ale tato skutečnost neměla vzhledem k pátrání po obžalované , jméno FO, na délku řízení vliv. Řízení nebylo skutkově ani právně složité, probíhalo pouze před okresním soudem. Vykazovalo však významnější složitost procesní – , Anonymizováno, svědci byli cestou právní pomoci vyslýcháni ve , stát, , okresní soud ve spolupráci s , orgán, pátral po pobytu obžalované , jméno FO, a jednoho svědka. Na tuto obžalovanou byl vydán evropský zatýkací rozkaz. Hlavní líčení byla odročována rovněž z důvodu pandemie Covid 19. Orgány veřejné moci postupovaly v řízení bez průtahů, byly činěny úkony za účelem vypátrání pobytu obžalované , jméno FO, . Význam předmětu řízení pro žalobce byl však objektivně zvýšený. Celkovou dobu trvání trestního řízení proto již nelze považovat za přiměřenou. Dle názoru soudu I. stupně se však s ohledem na zvažovaná kritéria (žádné výrazné excesy v postupu orgánů státu a procesní složitost) jedná o případ hraniční, pročež přiměřeným zadostiučiněním nemajetkové újmy, která žalobci vznikla, je konstatování porušení práva.9. Soud I. stupně proto konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a žalobu na finanční zadostiučinění nemajetkové újmy zamítl.10. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud I. stupně odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci jejich plnou náhradu ve výši 10 228 Kč.11. Proti zamítavému výroku II rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání.12. Žalobce vytýkal soudu I. stupně, že nezohlednil postup orgánů činných v trestním řízení, které řádně nepřezkoumaly podstatné okolnosti případu a na základě kusých nesprávných dedukcí policejního orgánu došlo k zahájení trestního stíhání žalobce a následně k podání obžaloby státním zástupcem. Soud I. stupně správně uvážil, že trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Poskytnuté morální zadostiučinění však není dostatečné, žalobce byl po dobu delší 5 let vystaven trestnímu stíhání, hrozilo mu uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Až po více než 5 letech byl žalobce nakonec obžaloby zproštěn. Žalobce přitom orgánům činným v trestním řízení poskytoval veškerou součinnost. Neschopnost orgánů činných v trestním řízení zajistit obžalovanou , jméno FO, nemůže jít k tíži žalobce. Naopak se jedná o průtahy, které je třeba přičíst žalované, neboť okresní soud měl činit kroky, aby průtahům zabránil. Žalobce v tomto směru odkazoval na nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. IV. ÚS 475/03.13. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v nap