54 Co 80/2025-173 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):I.) Žalovaná Česká republika – , Jméno žalovaného, , IČ: , IČO, , sídlem , Adresa žalovaného, (dále jen „, Jméno žalovaného, “), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemek parc.č. , číslo, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na čísle listu vlastnictví , číslo, , , právnická osoba, pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, ., Jméno žalovaného, převádí touto smlouvou pozemek parcelní číslo , číslo, – zahrada o výměře 534 m2 ležící v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , to vše zapsáno na listu vlastnictví číslo , číslo, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , včetně trvalých porostů, ostatních součástí a příslušenství.Pozemek včetně porostů byl pro účely převodu podle § 11 odst. 2 zákona o půdě oceněn podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. celkovou částkou 127 381,50 Kč.II.) Nárok na bezúplatný převod ve vlastnictví státu podle § 11 odst. 2 zákona o půdě vznikl na základě rozhodnutí , orgán, , adresa, , č.j. , číslo, , ze dne 23. 11. 2006, které nabylo právní moci dne 8. 12. 2006 a na základě rozhodnutí , orgán, , adresa, , č.j. , číslo, ze dne 4. 9. 2007, které nabylo právní moci dne 12. 9. 2007, a to nevydáním pozemků nebo jejich částí v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .Nevydané pozemky byly oceněny podle vyhlášky č. 182/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. v souladu se zákonem o půdě na celkovou částku 2 312 157,40 Kč (slovy: dvamilionytřistadvanácttisícjednostopadesátsedm korun českých, čtyřicet haléřů).Zůstatek nároků za nevydané pozemky ke dni sepsání smlouvy činí 1 886 349,14 Kč. Z toho bude touto smlouvou vypořádáno 127 381,50 Kč.III.) Převádějící převádí nabyvatelům pozemek uvedený v Čl. I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, do jejich podílového spoluvlastnictví, přičemž , jméno FO, převádí jeho id. ½, , tituly před jménem, , jméno FO, převádí jeho id. ¼ a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, převádí jeho id. ¼. Nabyvatelé je do svého vlastnictví přijímají a vlastnická práva v rozsahu odpovídajícím převáděným spoluvlastnickým podílům k němu nastupují.Nabyvatelé prohlašují, že jejich nároky, které mají být touto smlouvou vypořádány, dosud vypořádány nebyly a že je již nepostoupili ani nepostoupí žádnému postupníkovi. Nepravdivé prohlášení a jednání učiněná nabyvatelem v rozporu s tímto prohlášením činí tuto smlouvu neplatnou od samého počátku (výrok I.) Zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 102 801 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce.2. Takto rozhodl o nároku žalobců na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. , číslo, - zahrada, o výměře 534 m² v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného u , právnická osoba, pro , adresa, , obec , adresa, , na listu vlastnictví č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen pozemek nebo předmětný pozemek), který se nachází ve vlastnictví státu, a to podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě) jako s oprávněnými osobami podle tohoto zákona. Soud prvního stupně popsal skutková tvrzení žalobců o právech žalobců, o tom, jaké pozemky, jež měly stavební charakter, od čehož se odvíjí jejich hodnota, byly právní předchůdkyni žalobců odebrány s tím, že nemohly být následně vydány, o jednání žalovaného a o tom, že pozemek parc. č. , číslo, v kat. území , adresa, , obec , adresa, , je způsobilý k vydání jako náhradní pozemek, jeho cena nepřesahuje restituční nárok žalobců a je ve vlastnictví žalované České republiky.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, zejména tvrdil, že žalobci nepředložili žádný důkaz, že by se žalovaný choval liknavě, svévolně či diskriminačně. Žalobci se řádně neúčastnili veřejných nabídek, nebyli aktivní a z pozemků nabízených žalovaným si před podáním žaloby žádný nevybrali. Navržený pozemek je z převodu na žalobce vyloučen, jedná se o pozemek, který je zaplocen a tvoří funkční celek s rodinným domem č. p. , číslo, umístěným na pozemku parc.č. , číslo, ve vlastnictví , tituly před jménem, , jméno FO, , a je mu pronajat na základě nájemní smlouvy č. , číslo, .4. Soud prvního stupně deklaroval, že projednávaná věc je věcí restituční, účelem restituce je napravení majetkové křivdy. Vyšel z nesporné skutečnosti, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle § 4 odst. 2 zákona o půdě a svědčí jim podle rozhodnutí , orgán, , adresa, , č. j. , číslo, ze dne 23. 11. 2006 a rozhodnutí , orgán, , adresa, , č. j. , číslo, ze dne 4. 9. 2007 nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky odňaté jejich právní předchůdkyni v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , jejichž naturální restituci brání překážka podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť byly po přechodu do vlastnictví státu zastavěny. Z provedených důkazů soud prvního stupně získal zjištění, na jejichž základě objasnil skutkový stav věci, svá zjištění z jednotlivých důkazů získaná popsal v odůvodnění svého rozhodnutí (bod 7 až 23) a odvolací soud na ně v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje. Nalézací soud konstatoval, že aktuální výše nároků oprávněných osob činí v případě žalobce a) 471 587,29 Kč, v případě žalobkyně b) 471 587,29 a v případě žalobkyně c) 943 174,57 Kč.5. Po právní stránce vyšel zejména z ustanovení § 4 a § 11 zákona o půdě a rovněž ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004 sp. zn. III. ÚS 495/02, vysvětlil, kdo je podle něho osobou oprávněnou a jaké jsou podmínky ocenění původních odňatých pozemků, které z nich se posoudí jako pozemky stavební a jaké náhrady se poskytnou oprávněným osobám. Vyšel z toho, že pozemky odebrané právní předchůdkyni žalobců nelze vydat. Jednalo se o pozemky stavebního charakteru.6. Soud prvního stupně se dále zabýval předpoklady, za nichž se lze domáhat žalobou vydání náhradních pozemků, čímž jsou myšleny zbytečné průtahy přičítané povinné osobě, její liknavé, účelové nebo jednání proti smyslu zákona, ale současně je třeba, aby byl dán požadavek na aktivní jednání oprávněné osoby projevující se účastí ve veřejných nabídkách. Jako jeden z projevů svévolného jednání žalovaného považoval i skutečnost, že žalovaný uzavřel v průběhu řízení novou nájemní smlouvu na předmětný pozemek, a to na dobu neurčitou. Vyšel ze zjištění, která již byla učiněna v řízení vedeném Městským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kde se žalobci domáhali téhož (rozuměj k jiným pozemkům) a kde liknavost žalovaného byla prokázána. Toto řízení bylo pravomocně skončeno, týkalo se rovněž restitučního nároku žalobců na vydání pozemků ve vlastnictví státu a liknavý či diskriminační postup právního předchůdce žalovaného vůči žalobcům již byl vyřešen a není důvod se od něj odchýlit.7. Soud prvního stupně dále posuzoval vhodnost vydání pozemku, který žalobci označili, tj. pozemek parc. č. , číslo, kat. úz. , adresa, , obec , adresa, a dospěl k závěru, že tento pozemek ve vlastnictví státu a spravovaný žalovaným je ve smyslu ust. § 11a zákona o půdě vhodným náhradním pozemkem. Pro tento závěr věc hodnotil, jak uvedl, individuálně z pohledu jeho srovnatelnosti s odňatými pozemky s generálním přístupem k aplikaci zákona v restitučních věcech, s výkladem právní normy vždy se zřetelem k primárnímu cíli zákona o půdě, jímž je zmírnění majetkových křivd způsobených vlastníkům a uživatelům půdy a jiného zemědělského majetku v době nesvobody. Pro závěr o ceně náhradního pozemku vyšel ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož cena celého náhradního pozemku parc. č. , číslo, , - zahrada v kat. úz. , adresa, o výměře 534 m ² činí 127 381,50 Kč. Pozemek je pronajat k rekreačním účelům, roční nájemné stanovené dohodou činí 6 446 Kč.8. Nalézací soud konstatoval, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě. Ze strany žalovaného došlo ke svévoli a liknavosti vůči žalobcům. Žalobci a právní předchůdkyně žalobkyně c) byli v minulosti aktivní a snažili se prostřednictvím veřejných nabídek svůj nárok uplatnit, což jim ze strany žalovaného bylo znemožněno. V řízení bylo prokázáno, že pozemek parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , není ve funkčním spojení s pozemkem a stavbou ve vlastnictví pana , jméno FO, a tudíž je převoditelný. Z těchto důvodů shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí.9. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na plný úspěch žalobců ve věci, přičemž při výpočtu výše náhrady vyšel z tarifní hodnoty věci – z ceny požadovaného náhrad