11 Co 244/2025-249 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem (dále též „napadené rozhodnutí“) soud prvního stupně (dále též „soud“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 544 479 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.); dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 118 613,28 Kč (výrok II.).2. Soud vyšel z nesporné skutečnosti, že žalovaný právně zastupoval žalobkyni (v procesním postavení žalované) v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod spisovou značkou , spisová značka, (dále též „řízení u OS pro , adresa, “). Za prokázané soud měl, že v řízení u OS pro , adresa, se tamní žalobce (, právnická osoba, ., dále též „, právnická osoba, “) na žalované (nynější žalobkyni) domáhal částky 402 620,92 Kč (s příslušenstvím) z titulu smluvních pokut za prodlení s provedením díla, které jí vyfakturoval, přičemž na č. fakturu , číslo, nebyla uhrazena částka 2 735 Kč, na fakturu č. , číslo, nebyla uhrazena částka 13 013,99 Kč a na fakturu č. , číslo, nebyla uhrazena částka 386 872 Kč. Ve věci byl vydán platební rozkaz, žalovaná podala odpor, v němž (vedle jiného) uplatnila námitku promlčení. Usnesením ze dne 20. 8. 2018, č. j. , spisová značka, , byl odpor odmítnut pro opožděnost; Městský soud v , adresa, , k odvolání žalované, usnesením ze dne 22. 10. 2018, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí o odmítnutí odporu potvrdil3. Soud měl za prokázané též následující skutečnosti. Dne 20. 6. 2014 byla mezi státním podnikem , právnická osoba, (jako objednatelem) a nynější žalobkyní (jako zhotovitelem) uzavřena smlouva o dílo č. , číslo, (dále též „Smlouva“), jejímž předmětem byla oprava a běžná údržba , místo, , adresa, . Zhotovitel nedodržel termín dokončení díla (29. 11. 2014) a objednatel dopisem ze dne 26. l. 2015 (s odkazem na ustanovení čl. X odst. 1, věta první Smlouvy) vyzval zhotovitele k úhradě smluvní pokuty za prodlení s provedením díla (za období od 30. 11. 2014 do 21. 1. 2015); spolu s dopisem zaslal zhotoviteli fakturu č. , číslo, , která byla doručena 29. 1. 2015. Dopisem ze dne 18. 2. 2015 objednatel (s odkazem na ustanovení článku X. odst. 1, věta první Smlouvy) vyzval zhotovitele k úhradě smluvní pokuty za pokračující prodlení s provedením díla (za období od 22. 1. 2015 do 29. 1. 2015) ve výši 13 013,99 Kč; tento dopis, spolu s fakturou č. , číslo, , byl zhotoviteli doručen dne 20. 2. 2015. Posléze objednatel vyzval zhotovitele k úhradě smluvní pokuty dle článku X. odst. 2 Smlouvy; výzva, spolu s fakturou č. , číslo, , byla zhotoviteli doručena dne 20. 2. 2015.4. Dále soud uvedl, že u Okresního soudu v , adresa, , v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, (dále též „řízení u OS , adresa, “), se řešily otázky podstatné pro modelaci výsledku posuzovaného řízení, například otázka vzniku nároku na smluvní pokutu, kterou v řízení u OS pro , adresa, uplatnil žalobce (, právnická osoba, ). Soud konstatoval, že OS , adresa, (v rozsudku č. j. , spisová značka, ) shledal, že dne 20. 6. 2014 uzavřeli účastníci tamního řízení tři platné smlouvy o dílo (ve smyslu § 2586 o. z.), mezi nimi i Smlouvu o opravě , místo, , adresa, ; objednatel od těchto smluv platně odstoupil. Dále konstatoval, že v rozhodnutí ze dne 10. 10. 2023, č. j. , spisová značka, , dospěl i odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně (OS , adresa, ), k závěru, že dílo mělo být předáno do 29. 11. 2024, což se nestalo, a že uplatnění ustanovení Smlouvy o smluvní pokutě bylo opodstatněné.5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 16, § 24 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb. (dále též „zákon o advokacii“) a dospěl k následujícím závěrům. Ohledně smluvní pokuty sjednané (ve smyslu článku X. odst. 1 věta první Smlouvy) ve výši 0,1 % denně z dohodnuté ceny, soud, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, uvedl, že u práva na zaplacení smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení počíná běžet promlčecí doba v obchodních závazkových vztazích vždy dnem, za který věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu. Proto soud shledal, že tento nárok objednatele vznikal přímo ze Smlouvy po dobu dvou měsíců (od 29. 11. 2014 do 29. 1. 2015), přičemž nárok za každý den se promlčoval vždy samostatně. Dále soud shledal, že ke dni 30. l. 2015 vznikl objednateli nárok na další část smluvní pokuty (ve výši 25 % z ceny prací, které zbývalo provést do řádného zhotovení díla), neboť došlo k prodlení delšímu dva měsíce. Ke dni 30. l. 2015 tak vznikl nárok objednatele na zaplacení celé smluvní pokuty, neboť k tomuto dni objednatel věděl, jaká je výše pokuty, věděl o existenci smluvní pokuty a měl také poprvé možnost smluvní pokutu fakticky vymáhat. Žaloba u OS pro , adresa, však byla podána až dne 28. 2. 2018, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že námitka promlčení vznesena byla, musel by se jí soud zabývat – při obvyklém běhu událostí by tak OS pro , adresa, musel dospět k závěru, že vznesená námitka promlčení celého nároku na zaplacení smluvní pokuty je důvodná, a žalobu by bez dalšího zamítl. Žalobkyně (v procesním postavení žalované) by tedy byla v řízení zcela úspěšná, a dluh spočívající v žalované částce, příslušenství a v nákladech řízení, jehož výši žalovaný nezpochybnil, by jí nevznikl.6. Soud proto uzavřel, že je dána odpovědnost žalovaného, jakožto právního zástupce žalované v řízení vedeném u OS pro , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, , neboť porušil povinnost advokáta hájit řádně zájmy klienta tím, že opožděně podal odpor, ve kterém vznesl námitku promlčení, přičemž, pokud by řízení pokračovalo, vznesená námitka promlčení by byla shledána důvodnou a žaloba by bez dalšího byla zamítnuta. Žalované tak v souvislosti s tímto pochybením vznikla škoda, za níž je odpovědný žalovaný jako její původní advokát.7. Žalovaný ve včasném odvolání (do obou výroků) uvedl, že žalobkyně by v řízení před OS pro , adresa, (v procesním postavení žalované) s námitkou promlčení mohla uspět jen v malé části (co do částky 2 753 Kč s příslušenstvím), když první z faktur, kterými byly smluvní pokuty fakturovány, byla splatná dne 12. 2. 2015; další dvě faktury byly splatné dne 10. 3. 2025 a žaloba byla podána dne 28. 2. 2018 – ve vztahu k nim by tedy námitka promlčení nemohla být úspěšná. V této souvislosti poukázal na článek X. odst. 14 Smlouvy, kde bylo sjednáno, že smluvní pokuta bude uhrazena na základě řádně vystaveného daňového dokladu (faktury) s lhůtou splatnosti 21 dnů od doručení; dle ustálené judikatury přitom platí, že pokud si strany explicitně ujednají splatnost závazku přímo ve smlouvě, začíná promlčecí lhůta běžet až po splatnosti tohoto závazku. Proto žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví co do částky 2 753 Kč s příslušenstvím, ohledně částky 541 726 Kč s příslušenstvím žalobu zamítne a přizná žalovanému náhradu soudního poplatku za odvolání.8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že se soud prvního stupně podrobně zabýval hypotetickou modelací průběhu řízení a oprávněností námitky promlčení uplatněné v řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , přičemž, i v návaznosti na skutková a právní zjištění učiněná v řízení, které bylo ve věci týchž účastníků vedeno u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , dospěl ke správným závěrům. Dále žalobkyně uvedla, že vystavení účetního dokladu a stanovení splatnosti na faktuře nemá vliv na běh promlčecí doby, nehledě na skutečnost, že již v té době společnost , právnická osoba, čerpala bankovní záruku pro krytí smluvní pokuty. Proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů právního zastoupení v odvolacím řízení.9. Při jednání odvolacího soudu právní zástupkyně žalobkyně a žalovaný odkázali na svá písemná podání, jejichž obsah stručně reprodukovali. Právní zástupkyně žalobkyně zmínila též další důvody (stejné, jako v řízení před soudem prvního stupně), které by, vedle námitky promlčení, musely vést k zamítnutí žaloby u Obvodního soudu pro , adresa, , pokud by byl odpor proti platebnímu rozkazu podán včas. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ; dále uvedl, že je mu známo rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , které však v době, kdy bylo vedeno řízení u OS pro , adresa, , ještě neexistovalo – nelze tedy s jistotou říci, že by námitka promlčení vedla k zamítnutí žaloby.10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb.; dále jen „o. s. ř.“), a odvolání neshledal opodstatněným.11. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, v rozsahu dostačujícím pro rozhodnutí ve věci, přičemž uvedl, z jakých zjištění vycházel a jaké závěry z nich učinil; odvolací soud proto, v zájmu stručnosti, na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje.12. Po právn