32 NC 801/2020-8 — Nejvyšší soud

Návrhem ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum], se navrhovatelka domáhala uznání rozhodnutí o rozvodu manželství s panem [příjmení] [příjmení], narozeným [datum], kterým bylo jejich manželství rozvedeno, na území ČR. Navrhovatelka uvedla, že oba manželé byli v době rozvodu manželství občany státu [země], manželství bylo rozvedeno před oblastním [anonymizováno] soudem v [anonymizována dvě slova]. Dle ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, byli-li všichni účastníci řízeni v rozhodné době občany státu, o jehož rozhodnutí jde, mají pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech uvedených v § 51 v České republice bez dalšího řízeni stejné právní účinky, jako pravomocná rozhodnutí českých soudů. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že o obdobných podaných návrzích jsou dle Nejvyššího soudu ČR příslušné rozhodnout okresní soudy. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizována dvě slova] v [země] (oddací list). Manželství účastníků, státních příslušníků [země], bylo rozvedeno ke dni [datum] [anonymizována dvě slova] soudem v [anonymizována dvě slova] v [země] (osvědčení o rozvodu). Navrhovatelka se stala občankou České republiky ke dni [datum] (listina o nabytí státního občanství ze dne [datum]). S ohledem na skutečnost, že žádné z ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb. nebrání tomu, aby zdejší soud mohl rozhodnout o uznání ve výroku citovaného rozhodnutí, bylo rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků uznáno. Po právní moci bude rozsudek zaslán zvláštní matrice.