Stručně: Paragraf 15 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje důvody, pro které nelze v České republice uznat pravomocná rozhodnutí cizích soudů nebo úřadů, pokud jiná ustanovení zákona nestanoví jinak.
§ 15
(1) Pokud v dalších ustanoveních tohoto zákona není stanoveno něco jiného, nelze pravomocná cizí rozhodnutí uznat, jestliže
a) věc náleží do výlučné pravomoci českých soudů, nebo jestliže by řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu, kdyby se ustanovení o příslušnosti českých soudů použilo na posouzení pravomoci cizího orgánu, ledaže se účastník řízení, proti němuž cizí rozhodnutí směřuje, pravomoci cizího orgánu dobrovolně podrobil,
b) o témže právním poměru se vede řízení u českého soudu a toto řízení bylo zahájeno dříve, než bylo zahájeno řízení v cizině, v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož uznání se navrhuje,
c) o témže právním poměru bylo českým soudem vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo-li v České republice již uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu,
d) účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla odňata postupem cizího orgánu možnost řádně se účastnit řízení, zejména nebylo-li mu doručeno předvolání nebo návrh na zahájení řízení,
e) uznání by se zjevně příčilo veřejnému pořádku, nebo
f) není zaručena vzájemnost; vzájemnost se nevyžaduje, nesměřuje-li cizí rozhodnutí proti státnímu občanu České republiky nebo české právnické osobě.
(2) K překážce uvedené v odstavci 1 písm. d) se přihlédne, jen jestliže se jí dovolá účastník řízení, vůči němuž má být cizí rozhodnutí uznáno. To platí i o překážkách uvedených v odstavci 1 písm. b) a c), ledaže je jejich existence orgánu rozhodujícímu o uznání jinak známa.
Paragraf 15 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje důvody, pro které nelze v České republice uznat pravomocná rozhodnutí cizích soudů nebo úřadů, pokud jiná ustanovení zákona nestanoví jinak.
Co to znamená v praxi
Cizí rozhodnutí nebude uznáno, pokud by věc spadala do výlučné pravomoci českých soudů, nebo pokud by cizí soud neměl pravomoc ani podle českých pravidel, ledaže se dotčená strana dobrovolně podrobila jeho pravomoci.
Uznání cizího rozhodnutí je vyloučeno, pokud již o stejném právním poměru probíhá řízení u českého soudu, které bylo zahájeno dříve než řízení v cizině.
Cizí rozhodnutí nebude uznáno, pokud již existuje pravomocné rozhodnutí českého soudu o stejném právním poměru, nebo pokud již bylo v České republice uznáno rozhodnutí jiného cizího státu.
Uznání je možné odepřít, pokud účastník řízení neměl možnost se řádně bránit v cizím řízení (např. mu nebylo doručeno předvolání), pokud by uznání bylo v rozporu s českým veřejným pořádkem, nebo pokud není zaručena vzájemnost mezi státy (s výjimkou, kdy rozhodnutí nesměřuje proti českému občanovi nebo právnické osobě).
Na co si dát pozor
Na některé překážky uznání (např. nedostatečná možnost účasti v řízení, dříve zahájené české řízení, již existující české rozhodnutí) se přihlédne pouze tehdy, pokud se jich dotčená strana dovolá, nebo pokud jsou českému orgánu známy.
Důvodem pro neuznání může být i to, že by uznání bylo v rozporu s českým veřejným pořádkem, což je široký pojem a jeho posouzení závisí na konkrétním případě.
Vzájemnost mezi státy je obecně podmínkou pro uznání cizího rozhodnutí, ale existuje výjimka pro případy, kdy rozhodnutí nesměřuje proti českému občanovi nebo právnické osobě.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.