41 C 107/2020-34 — Okresní soud Brno-Venkov

1.) Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 543 Kč společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka] a úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které dne [datum] poskytla žalovanému částku [částka], a to na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit nejpozději do [datum] společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný úvěr žalobkyni neuhradil, a proto požadovala po žalovaném úhradu částky [částka] představované neuhrazenou jistinou úvěru, částky [částka] poplatku za sjednání úvěru, částky [částka] jako kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], částky [částka] představované smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum] podle čl. IX. 1 smlouvy o úvěru a úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Současně tvrdila, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2.) Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že veškerá smluvní ujednání byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně dne [datum] [anonymizováno], při registraci uvedl požadované identifikační údaje, včetně čísla účtu, na základě této registrace byla žalovanému žalobkyní v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému, žalovaný následně požádal o poskytnutí úvěru a žalobkyně mu poskytnutí úvěru schválila, následně žalovaný odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru. 3.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4.) Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobkyně v prvé řadě soudu předložila k důkazu sjetinu formulářové smlouvy o úvěru bez jakéhokoliv podpisu či ověření podpisu žalovaného. Soud je toho názoru, že tato listina neprokazuje uzavření smlouvy s žalovaným, případně zda byl žalovaný s touto listinou vůbec seznámen. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů tato tvrzení nevyplývá. Soud nevzal za prokázané, že žalovaný se se smlouvou seznámil a souhlasil s jejím obsahem na základě toho, že místo podpisu žalovaného je uveden text„ podpis/elektronický kód zaslaný pomocí sms: [jméno] [spisová značka]), neboť z této skutečnosti tvrzené nelze mít jakkoliv za prokázané. Soud je toho názoru, že skutečnost, že si žalobkyně sama v jí vyhotovených listinách uvede údaje žalovaného, neprokazuje skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl s textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas a došlo tedy ke kontraktačnímu procesu. Za této situace by si žalobkyně mohla vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. Uvedená listina tak nemá žádnou důkazní hodnotu, není z ní patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořena, zda se vůbec vztahuje k osobě žalovaného a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Za této situace by žalobkyně mohla předkládat jí vyhotovené tabulky a výpisy z informačních systémů s prakticky jakýmikoliv daty a částkami. V řízení nebyl žalobkyní předložen jakýkoliv důkaz, kterým by mohla spolehlivě prokázat tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy s žalovaným. Toto platí také o tvrzení, že žalovanému byly poskytnuty předmětné finanční prostředky žalobkyní. K tomuto tvrzení žalobkyně předložila potvrzení [právnická osoba] o odchozí platbě dne [datum] ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet]. Z tohoto předloženého důkazu však soud mohl mít za prokázané pouze to, že žalobkyně odeslala na uvedený účet částku [částka]. Z této skutečnosti soud však nemohl vzít za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému tvrzené finanční prostředky. Upomínkou ze dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 5.) Usnesením ze dne 2. 10. 2020, č. j. 41 C 107/2019-19, vyzval soud žalobkyni k doplnění svých tvrzení, mimo jiné, ohledně data a způsobu uzavření úvěrové smlouvy s žalovaným. Žalobkyně k výzvě soudu žádná tvrzení nedoplnila, důkazy neoznačila a k jednání soudu se nedostavila s tím, že se omluvila a navrhla věc projednat v její nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobkyni a vyzvat ji ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) k doplnění rozhodujících skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s žalovaným. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobkyně k jednání nedostavila, znemožnila soudu, aby poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobkyni poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (v této souvislosti srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 6.) S ohledem na výše uvedené soud dospěl tedy k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, a proto soud žalobu neshledal důvodnou. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II. rozsudku).