41 C 123/2020-28 — Okresní soud Brno-Venkov

1.) Žalobou podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 699,14 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši [částka] (dne [datum]) a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil půjčku v plné výši až dne [datum]. Dále uvedla, že pro případ prodlení s vrácením půjčky byla ve smlouvě v čl. IV. sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, kdy tvrdila, že žalovaný byl v prodlení s vrácením půjčky ve výši [částka] v období od [datum] do [datum], a proto smluvní pokutu činí částku [částka]. Závěrem doplnila, že žalovaný žalobkyni uhradil na smluvní pokutu částku [částka]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dlužnou smluvní pokutu neuhradil, ačkoliv byl k její úhradě vyzván dne [datum]. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3.) Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. V případě žalované byl souhlas dán tím způsobem, že se v určené lhůtě nevyjádřila na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (fikce souhlasu s postupem vedení řízení podle § 101 odst. 4 o. s. ř.) Jelikož v dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů 4.) Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy, které předložila žalobkyně. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Dále bylo ze smlouvy o půjčce, čl. IV., zjištěno, že mezi účastníky byla pro případ prodlení žadatele (dlužníka) s vrácením půjčky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka [částka]. Z výpisu (sjetiny) žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalovaný vrátil půjčku k [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka]. 5.) V tomto případě žalobkyně dostatečně prokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalovanému částku [částka] a žalovaný se s vrácením půjčky dostal do prodlení. Důkazní břemeno k prokázání včasného vrácení půjčky bylo v tomto sporu přesunuto na žalovaného. Na něm tedy bylo, aby tvrdil a prokazoval, že dlužnou částku žalobkyni vrátil řádně a včas. Žalovaný v tomto řízení nic takového netvrdil a neprokazoval, proto vzal soud za prokázané, že žalovaný se dostal do prodlení s vrácením půjčky a proto žalobkyni vznikl nárok na sjednanou smluvní pokutu. 6.) Smluvní vztah mezi účastníky vyplývá z § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy ujednání o smluvní pokutě je v souladu s § 2048 o. z.. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný vrátil poskytnutou půjčku opožděně, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty. Naopak žalovaný nesplnil povinnost dlužníka ze sjednané půjčky, a to zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu. Důkazní břemeno v tomto směru bylo na žalovaném. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil, tedy ani neprokazoval, že smluvní pokutu žalobkyni zaplatil, byla žaloba ohledně dlužné smluvní pokuty shledána důvodnou a soud jí vyhověl (výrok I.). 7.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených (výrok II.). Náklady řízení přitom představují paušální náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v celkové výši 1 000, představované kromě náhrady soudního poplatku ve výši 400 Kč také paušální náhradou v celkové výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč (předžalobní výzvu a za podání žaloby) dle § 2 odst. 1 a 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.